Máma postiženého Ládi kritizuje inkluzi: Autistu běžná škola nezvládne

Ládík se narodil v pátém měsíci těhotenství a to zřejmě odstartovalo jeho celoživotní problém. „Narodil se v době, kdy se mozek vyvíjí, a ten vývoj se předčasně zastavil,“ říká Jana. Láďovi bude letos 12 let. Hloupý není, ale chováním je na úrovni asi šestiletého dítěte.

Trpí hyperaktivitou, zároveň má ale únavový syndrom, k tomu poruchu koncentrace a soustředění, Aspergerův syndrom a je autista. „Na to běžná základní škola připravena není,“ ví již ze zkušenosti Jana. Už ve školce se Ládík stranil kolektivu a byl pomalejší. „Dostal odklad. V přípravném ročníku měli výbornou paní učitelku a Láďa byl v pohodě,“ vzpomíná maminka. První třída ale všechny naděje pohřbila.

Láďa nestíhal, byl roztěkaný, vynervovaný. Dostával čtyřky, pětky, až ho přestali klasifikovat úplně. „Když nedostával známky a nikdy nemohl být dobrý, nechtělo se mu už dělat vůbec nic,“ dodává Jana. Láďa je autista, a tak špatně snášel i třicet dětí kolem sebe ve třídě a hluk. Když měl jít do školy, stěžoval si na bolesti hlavy, zvracel, bylo mu špatně.

Starosta Langr varuje před problémy inkluze i sílícím násilím ve školách

Po přeložení do speciální školy pookřál, byl v klidu, dostával jedničky a dvojky. Pak zkusili klasickou základku znovu, ale byl to opět malér. Láďa se nakonec dostal do speciální a praktické školy Tolerance v pražském Hloubětíně a zase nosil domů jedničky a vyznamenání.

„Inkluze by byla neštěstí,“ říká Jana. Nejde prý jen o učení. „I když je Láďa velmi unavený, stejně si nesedne, naopak tím víc zlobí. Občas si musí vydat i skřeky. Podle lékařky se tak vlastně uvolňuje, aby mohl pracovat dál. V klasické škole tohle prostě neberou,“ míní Jana.

Láďa je jiný, ale ne hloupý. Svojí mámě dokonce zachránil život, když doma dostala srdeční kolaps. „Zavolal záchranku a podle rad dispečerky mi pomáhal. Mluvil na mě, dokud nepřijeli. Je to můj malý velký hrdina,“ vypráví Jana s hrdostí.

Kdyby se ale měl vrátit do běžné školy, byla by to podle maminky katastrofa. „Autistické děti velmi špatně snášejí změny. Takové dítě musíte i na obyčejný výlet připravovat dva tři týdny dopředu. Neumím si představit, co by s ním návrat udělal,“ obává se máma.

Ve speciální škole vidí pro Láďu perspektivu. „I tyto děti jsou vzdělavatelné. Speciální škola, do které syn chodí, má návaznost na učební obory, vhodné střední školy a některým pomohou najít školu vysokou. I z této školy vzešlo pár vysokoškoláků,“ říká Jana.