Křivá mrkev, taky mrkev: Tuny potravin končí v koši, Jurečku trápí plýtvání

Podle OSN se ročně vyhodí 1,6 miliard tun jídla za 750 miliard dolarů, upozorňuje Český rozhlas. „Plýtvání potravinami mě trápí a snažím se hledat nástroje, jak tomu předcházet,“ napsal k tomu ve středu na Facebooku ministr zemědělství Marian Jurečka. „Z našich podkladů máme odhad, že zhruba až 30 % zemědělské produkce je vlastně v kategorii plýtvání nebo nevyužití,“ doplnil nedávno na Českém rozhlasu Radiožurnál.

Ministerstvo dá miliony na potravinové banky

Ministr Jurečka nyní uvádí i příklady opatření, ke kterým jeho resort přistoupil. „Loni jsme požádali Ministerstvo financí, aby vyřešilo otázku DPH u darovaných potravin, a řešení se podařilo najít. V letošním roce z národních dotací historicky poprvé finančně podporujeme provoz a rozvoj infrastruktury potravinových bank, aby potraviny bylo kde skladovat pro další sociální využití potřebným lidem,“ uvedl ve středu ministr.

Na budování potravinových bank je přitom letos v rozpočtu jeho resortu vyčleněno 30 milionů korun.

Palmový olej „zabiják“: 100 potravin, které nejíst, když chcete chránit pralesy

„Bylo by dobré si zanalyzovat, proč se potravinové banky neplní rychleji a více. Ale já tady vidím zodpovědnost ministerstva opravdu podívat se i na tu problematiku v domácnostech a u zemědělců. Je to hodně individuální. Zemědělec od zemědělce i komoditu od komodity,“ řekl Radiožurnálu Jurečka.

Jurečka: Český zákazník má vysoké požadavky na estetiku

Za klíčový prvek však považuje Jurečka obchodní řetězce a jejich přístup. „Před 20 lety, když tady nebyly obchodní řetězce, tak český zákazník neměl tak vysoké požadavky na estetiku potravin. Hlavně to vidíme u ovoce a zeleniny,“ vysvětluje si Jurečka, proč v koši končí i velké množství neprodaných produktů.

Lidé zkrátka nad esteticky nedokonalými produkty často ohrnují nos. Ministr také upozorňuje, že jeho resort přichází i s legislativními změnami, aby se také řetězce dostaly do postavení, že když potraviny neprodají, nebudou zatíženy dalšími finančními náklady na jejich likvidaci po kafilerkách. Ale že je mohou poskytnout jako dar na humanitární a sociální účely.

Dobrovolníci sklidili půl tuny zeleniny. Farmáři ji chtěli zaorat

Tématem obřího plýtvání potravinami nejen po celém světě se zabývá i Adam Podhola z neziskové organizace Zachraň jídlo. Právě tito aktivisté loni sbírali přebytky na polích, které tam zůstaly. Během hodiny a půl ze zaorané půdy vysbírali v osmi lidech stovky kilogramů kedluben a salátů. Poslali je mj. právě do potravinových bank.

Na českých polích přitom dál zůstávají lány salátu, květáku či paprik, které následně zemědělci zaorávají. Jde o desítky tun plodin. Zachraň jídlo k tomu vydalo i „Manuál pro paběrkování“, tedy pro samosběr, snažící se snížit množství vyhozeného jídla.

Křivá mrkev, také mrkev

„Po vzoru britské organizace Feedback jsme se rozhodli, že pro tyto plodiny začneme jezdit, sbírat je a darovat je takzvané potravinové bance, která dál přerozděluje jídlo potřebným lidem… Během osmnácti výjezdů v roce 2015 se nám podařilo nasbírat skoro osm tun jídla. Do sběru se zapojila stovka dobrovolníků a aktivně jsme spolupracovali se sedmi zemědělci a dvěma potravinovými bankami,“ uvádí přitom organizace na svých stránkách.

400 tun českých paprik přijde nazmar. Blesk se ptal, proč je nikdo nekoupil

Pouští se však i do dalších aktivit. O Vánocích 2015 se v Praze vydali dobrovolníci rozdávat na ulici vyřazené vánočky, které neodpovídaly estetickým standardům. Vůbec první akcí pak byla „Hostina pro tisíc“ v září 2013, kdy na Václavském náměstí podávali společný oběd z více než 450 kilo nevyužitých surovin.

V září 2015 na to navázali „křivou polévkou“ uvařenou ze zeleniny, která byla pro obchody málo lákavá a „na stůl k lidem by se nikdy nedostala“. Zahnuté mrkve, malé brambory či žluté květáky našly rázem své využití. V bramboračce, polévce minestrone či indické polévce jejich optické vady zcela zanikly.

„U nás je to stále nové téma,“ míní Podhola o problematice plýtvání potravin. „Je opravdu potřeba, aby všichni společně hledali řešení. Často to není jen mezi zemědělcem a supermarketem, musí se do toho vložit i zákazník, že to musí začít chtít,“ apeloval ve vysílání Radiožurnálu.