Její maminka bydlela v domově pro seniory, kam jí také chodil důchod. Ten poslední dorazil jen krátce po smrti. „A v tom je kámen úrazu. Zatímco já se domnívám, že podle notářského usnesení opatřeného soudním razítkem, se tento důchod vracet České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) nemá, vzhledem k tomu, že pozůstalostní řízení se týká majetku nepatrné hodnoty, ČSSZ mi poslala předžalobní výzvu, že ho chce zpět s tím, že jsem se na její úkor obohatila, a vyhrožuje mi soudem,“ popisuje svoje starosti.
Peníze si přitom Jana Gartnerová rozhodně neponechala. „Tato částka zůstala v domově na nedoplatek ve stejné výši na sponzorském daru, který soukromá zařízení od svých klientů vybírají. Čili z tohoto důchodu jsem neměla ani korunu,“ pokračuje.
ČSSZ hrozí soudem
„Byla jsem i v právní poradně, kde mi potvrdili, že na ty peníze nemá sociálka nárok. Stejně tak mi řekla notářka, že nejsem první, kdo má se ČSSZ takový problém. Proto jsem se rozhodla požádat o radu právě Ombudsmana Blesku který radí našim čtenářům a snad pomůže i mně,“ doufá a na závěr tedy pokládá otázky: „Udělala notářka chybu? Pokud ne, proč pak ČSSZ vyhrožuje soudem člověku, který s tím nemá nic společného? Nebo platí dvojí zákony? Jako laik tomu opravdu nerozumím a celé to pro mě postrádá logiku “
Důchod byl vyplacen dopředu
Jak to vidí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)? „Může se stát, že je důchod zpracován a vyplacen na období, na které již nenáleží, a to dříve, než se o úmrtí dozvíme. Tato převzatá, avšak nenáležející výplata důchodu je tzv. přeplatkem,“ vysvětluje mluvčí Jitka Drmolová s tím, že pokud je výplata zasílána na bankovní účet, ČSSZ žádá banku o navrácení přeplatku.
„Například pokud je důchod vyplácen ke dni 10. 2. a důchodce zemře 10. 2., má na jeho výplatu nárok. Pokud zemře 9. 2., na výplatu nárok nemá. ČSSZ se o úmrtí může dozvědět až poté, co byl důchod poukázán, jelikož důchody se vyplácejí dopředu. V tomto případě se jedná o přeplatek a ČSSZ požaduje jeho navrácení,“ tvrdí Drmolová.
Podle mluvčí může nastat situace, kdy není na bankovním účtu klienta dostatek peněz a banka nemůže přeplatek vrátit. „Pokud existuje osoba, která má právo disponovat peněžními prostředky na bankovním účtu zemřelého, má tato osoba povinnost přeplatek vrátit. Pokud taková osoba není, má povinnost vrátit přeplatek postupně manžel/ka (pokud mu/jí po zemřelém vznikl nárok na vdovecký/vdovský důchod) a dále děti a rodiče, jestliže žili se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti. Pokud neexistuje žádná z těchto osob, přeplatek se považuje za dluh důchodce a vypořádá se v rámci dědictví,“ doplnila Jitka Drmolová.
„Přeplatek může být uhrazen ve splátkách, pokud není ve fi nančních možnostech paní Gartnerové uhradit celou částku jednorázově a pokud se se svojí žádostí obrátí na ČSSZ,“ přidala radu na závěr Drmolová.
Ombudsman Blesku: Nedědila, neobohatila se
„Jedná se o právně poměrně složitou věc. Předně souhlasím s názorem ČSSZ, která sdělila, že důchod (omylem) vyplacený zemřelé matce byl vyplacen, aniž by na něj byl nárok, protože příjemkyně důchodu zemřela před jeho splatností. Zjednodušeně řečeno mrtvým se už důchod prostě vyplácet nemá. Proto to ČSSZ (správně) řeší, protože jí tento důchod »chybí«,“ potvrzuje Ombudsman Blesku, Mgr. Roman Moussawi.
Jenže...
„Následně však ČSSZ podle jeho názoru nesprávně tvrdí, že se paní Jana bezdůvodně obohatila. Protože fi nanční prostředky nikdy neobdržela. Z účtu zemřelé totiž odešly (na základě dříve zadaného trvalého příkazu a bez jakéhokoliv přičinění paní Jany) na účet obecně prospěšné společnosti, kde se teprve stala pohledávka k nim předmětem dědického řízení,“ upozorňuje Moussawi.
Nešlo o dědictví
„O čem by se dalo uvažovat obecně, je situace, kdy by paní Jana pohledávku (která vznikla ČSSZ výplatou důchodu zemřelému) obdržela z pozice dědice. V uvedeném případě však paní Jana (byť byla potenciální dědičkou) nedědila! Paní Jana tedy v daném případě neodpovídá za případné dluhy zůstavitele (není „klasickým“ dědicem),“ vysvětluje Ombudsman Blesku.
Řízení o dědictví bylo totiž pravomocně zastaveno a pohledávka k finančním prostředkům na účtu obecně prospěšné společnosti jí nebyla nikdy jako dědici přiznána!
Jen »papírově«
Velmi zjednodušeně se dá uzavřít, že s dluhy zůstavitele paní Jana nemá právně mnoho společného. Došlo pouze k tomu, že jí byla pohledávka jako součást tzv. »nepatrného « majetku »vydána« pouze »papírově«, jenže pouze z titulu vypravitele pohřbu.
Zeman o zvýšení renty pro exprezidenty: Sám jsem to nenavrhl ale nebudu pokrytecký a proti tomu Vera Renovica, Daniel Kristl/Blesk
