18°C
„Potkala jsem bývalého kolegu. Ráda jsem ho viděla a svěřila se, že mám potíže se sháněním 25 tisíc na nedoplatek za plyn. A on řekl, že mi pomůže,“ vysvětluje inženýrka Iva Kalinová. Slovo dalo slovo, na účtu jí přistála potřebná částka, z níž uhradila dluh. Následně mu zpět poslala i první splátku ve výši 250 korun.
Podepsala, ale...
Smlouvu o půjčce sepsanou neměli. „Přišel s ní až po nějaké době. Podepsala jsem mu ji, ale vlastně nevím co, protože jsem mu věřila, byla vděčná,“ tvrdí seniorka s tím, že ani nežádala kopii. Bývalý kolega se pak párkrát za paní Ivou zastavil na návštěvy. „Chodil se dívat, co doma mám, že bychom tím tak dluh umořovali, když nemám hotovost. Říkal, že dovede kamaráda, který rozumí historickým předmětům, jež jsem měla tehdy doma,“ popisuje tehdejší situaci.
Brali vše
„Přišli a posbírali, co viděli. Vzali starý kočárek, dvě starožitné panenky, parůžky ze zdi, poličku se šuplíkem, pendlovky, mosazné a dřevěné krabičky a další věci,“ vypočítává. Ani tentokrát si nevyžádala smlouvu či potvrzení. „Byla jsem v šoku, jak mi rabovali v bytě. Chodili tu a najednou bylo hodně věcí pryč,“ uvedla Iva Kalinová.
Nekomunikoval
Když se pak snažila bývalého kolegu kontaktovat, aby jí věci vrátil, nebo aby se s ní dohodl na kompenzaci, nešlo to. „Psala jsem, volala, nic. Když jsme se náhodou potkali, říkám mu: Pojďme to dořešit. Řekl mi jen, ať dám pokoj, že věci už jsou prodané a že on na smlouvě nic měnit nebude. Tak se bojím, že bude chtít ještě těch 25 tisíc zpátky, a peníze za historický rodinný majetek si ponechá. Je nějaká možnost, jak situaci vyřešit?“ ptala se Ombudsmana Blesku penzistka.
Odnést věci může pouze exekutor! Nikdo jiný!
Podle Ombudsmana Blesku Mgr. Romana Moussawiho je třeba případ paní Ivy rozdělit na dvě části – a to záležitost půjčky a záležitost věcí. Půjčku musí vrátit. „Pokud si paní Kalinová půjčila 25 000 Kč, tak byla uzavřena tzv. smlouva o zápůjčce a paní Kalinová má povinnost finanční prostředky vrátit. Respektive zbylou část zápůjčky, pokud tedy již 250 Kč uhradila,“ uvádí Roman Moussawi.
Z vyjádření paní Kalinové neplyne, zda byla zápůjčka sjednána úplatně, či bezúplatně, tj. zda měla vrátit jen to, co si půjčila, nebo měla vrátit více. „Pokud si dohodli i úplatu (tj. že například vrátí 30 tisíc, tak by byl dluh 30 tisíc, a ne jen 25 tisíc). Byla-li by sjednána úplata nesmyslně velká, například, že je povinna vrátit půl milionu, proti tomu by se dalo poměrně jednoduše bránit, a to i prostředky trestního práva,“ hodnotí Moussawi.
Krádež
Dalším problémem je podle Ombudsmana Blesku to, že paní Kalinová přesně neví, co podepsala. „Budeme-li předpokládat, že nepodepsala darovací nebo kupní smlouvu na věci, které jí byly odvezeny, tak mám za to, že jí věci byly ukradeny,“ je přesvědčený Roman Moussawi. I když zjevně dlužila, její věřitel neměl právo sebrat její věci. To může jen soudní exekutor a jen na základě pravomocného a vykonatelného exekučního titulu (zpravidla soudního rozhodnutí).
„Nikdo jiný nemůže přijít domů a sebrat vaše věci, a to ani v případě, že mu budete dlužit miliony,“ apeluje na všechny Ombudsman Blesku. „Jestliže paní Kalinové byly věřitelem odvezeny věci, tak se zajisté jednalo o protiprávní jednání a s největší pravděpodobností byl spáchán trestný čin (když odcizené věci nebyly zjevně nepatrné hodnoty),“ pokračuje dále Moussawi.
Žaloba
Obecně se však dá říct, že paní Kalinová má právo se domáhat vrácení svých neoprávněně odvezených věcí, a to zejména žalobou na vydání těchto věcí, případně se domáhat zaplacení odpovídající ceny za ně, když se dá předpokládat, že věci byly dále prodány a paní Kalinová nemá, jak zjistit, kde by mohly být. Rovněž by mohla být úspěšná i v případě podání trestního oznámení na odcizení jejích věcí za popsaných okolností.
„Je však třeba dodat, že úspěch a neúspěch případného civilního či trestního řízení bude záležet na tom, jaké skutečnosti a důkazy vyjdou najevo a co se podaří prokázat. Nezodpovězená zůstává také otázka, z jakého důvodu paní Kalinová neuhradila svůj dluh vůči věřiteli, proč uhradila jen první splátku apod.,“ radí Ombudsman Blesku.
Více trestných činů
V úvahu navíc přichází i více trestných činů. „Je totiž možné, že se v případném trestním řízení zjistí, že věřitel uvedenou půjčku poskytl právě s úmyslem zmocnit se konkrétních starožitných věcí, a to prakticky bezplatně. Z vyjádření paní Kalinové navíc plyne, že třetí osoba do bytu možná vešla a v bytě setrvala proti její vůli, což by mohlo rovněž zakládat podezření ze spáchání trestného činu.
Opět vycházím z předpokladu, že věřitel nevlastní nějakou dohodu podepsanou paní Kalinovou, ze které by vyplývalo, že si věci vzal na základě dohody s ní, a to na umoření daného dluhu. To by možnost paní Kalinové domáhat se odvezených věcí podstatně ztížilo,“ vysvětlil Roman Moussawi.
Na tohle si dávejte pozor!
Naprosté minimum je si přečíst smlouvu, kterou podepisuji! Vyplatí se čas a klid. Jestliže to s vámi druhá strana myslí dobře, nebude jí vadit dát vám na pročtení odpovídající čas. Nejlepší je věc zkonzultovat s advokátem, pokud to však není možné, doporučuji věc zkonzultovat alespoň s někým, kdo je trochu zběhlý, aby dokázal odhalit alespoň ty nejkřiklavější problémy.
Pustit domů cizí lidi je ve všech případech riziko, zvlášť u osob vysokého věku. Velice riskují, protože jsou často lehce zranitelnými osobami, což dokazuje skutečnost, že jsou často snadným cílem různých podvodníků a zlodějů.
Potřebujete OMBUDSMANA BLESKU?
NAPIŠTE NÁM SVÉ PŘÍBĚHY
Na adresu redakce: Blesk OMBUDSMAN, Komunardů 42, 170 00 Praha 7 nebo na e-mailovou adresu: ombudsman@cncenter.cz
Nezapomeňte připsat také svoje telefonní číslo. Podmínkou je zveřejnění vašeho příběhu v deníku Blesk a reportáže na Blesk.cz!
Téměř o milion korun připravila lidi v Česku skupina čtyř cizinců, kteří rozesílali podvodné textové zprávy o neúspěšném doručení zásilky. Policie České republiky
