Kárný senát měl žalobu projednat už na konci února, tehdy se Kydalka omluvil ze zdravotních důvodů. Kydalka serveru Česká justice sdělil, že předsedovi kárného senátu nestačila jeho neschopenka jako omluva a požadoval potvrzení od lékaře, že se k soudu nemůže dostavit. Dostal prý ale šibeniční termín, do kterého nebylo možné požadavky splnit. Jde o jeden z důvodů pro podání námitky podjatosti.

Kydalka dále poukazuje na to, že Camrda dříve pracoval jako náměstek na ministerstvu spravedlnosti, což prý zpochybňuje jeho objektivitu. Soudce Camrda se ale necítí jakkoliv podjatý, Kydalku osobně nezná, nemá k projednávané věci žádný vztah, uvedla Dostálová. O námitce musí rozhodnout jiný senát NSS.

Kárnou žalobu podal na Kydalku předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Důvodem je to, jakým způsobem soudce kritizoval pro Seznam Zprávy Klausovo amnestijní rozhodnutí a jeho domnělé pozadí.

"Amnestie byla špatná, to mi nikdo nevymluví," řekl reportérům pořadu Zvláštní vyšetřování. Podle Kydalky měl aboliční článek amnestijního rozhodnutí pomoci konkrétním lidem. Mimo kamery údajně Kydalka sdělil reportérce Sabině Slonkové domněnku, kdo si abolici - tedy zastavení vleklých trestních stíhání - objednal a kolik peněz zaplatil. Šlo prý o 300 milionů korun, důkazy ale podle zveřejněné reportáže nezazněly.

Klausova amnestie z 1. ledna 2013 se podle údajů ministerstva spravedlnosti dotkla více než 111.000 odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula zhruba 20.000 lidí. Zastaveno bylo stíhání 265 obviněných, přičemž abolice se týkala i některých velkých hospodářských kauz.

Kydalka už v minulosti stanul před kárným senátem kvůli tomu, jakým způsobem vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Senát jej v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a obrátil se na Ústavní soud.

Podle ústavních soudců Kydalka skutečně porušil povinnost zdrženlivosti, která představuje zvláštní omezení svobody projevu u soudců. Představitelé justice si musejí uchovávat odstup od politické soutěže, a to na jakékoliv úrovni, zdůraznil Ústavní soud. Kydalka poté avizoval, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.