Podle zrušeného rozsudku za neštěstí zodpovídal reprezentant firmy, která vyhořelý seník bez patřičného povolení a nutných úprav využívala ke stavební výrobě. Nebýt toho, tragédie by se nestala. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že jednatel mohl těžko předvídat náraz jeřábu, kterému by nejspíš neodolala ani novostavba. Právě chyba jeřábníka nebo porucha jeřábu tak přerušila příčinnou souvislost mezi postupem jednatele a tragickým následkem. Příčinná souvislost je klíčová pro rozhodnutí o vině.

"Ze skutkových zjištění odvolacího soudu je zřejmé, že k následku by došlo bez ohledu na jednání nebo opomenutí obviněného a též bez ohledu na technický stav budovy. Obviněný nemohl předvídat, že do vnějšího pláště budovy seníku narazí rameno jeřábu s nákladem," stojí v usnesení senátu s předsedou Jindřichem Urbánkem.

Za obviněného se postavilo také Nejvyšší státní zastupitelství, podle kterého zástupce firmy nepochybně porušil stavební předpisy, když nezajistil dostatečné opravy, avšak to samo o sobě nepostačuje k jeho trestní odpovědnosti. Při novém projednání kauzy je okresní soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu. Veřejné jednání svolal podle databáze InfoSoud na 4. srpna.

Neštěstí se stalo v dubnu 2009 při nakládání panelů jeřábem na nákladní auto přes vnější stěnu někdejšího seníku. Sutiny jednoho dělníka zavalily a usmrtily na korbě nákladního vozu. Trosky zasáhly také dalšího procházejícího muže, jemuž rozdrtily nohu a poranily hlavu.