"Tabákové společnosti se snaží vzbudit dojem, že se chtějí podílet na hledání řešení problému," upozornila v projevu na zahájení konference generální ředitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Chanová. Postoj tabákových firem přirovnala k chování lišky, která se má starat o blahobyt kurníku. "Jsem pyšná na svou pověst nepřítele tabákových výrobců číslo jedna," řekla Chanová.

Podle expertů, na něž odkazuje agentura AFP, je zvyšování daní z prodeje tabákových výrobků nejschůdnější a nejúčinnější cestou ke snížení počtu kuřáků v celosvětovém měřítku. Úkolem moskevské konference podle agentury není stanovit minimální práh pro výši daní, ale vypracovat metodiku, která členským státům FCTC umožní zvolit si nejvhodnější model.

Účastníci jednání se mají věnovat i kontroverzní otázce elektronických cigaret. WHO doporučuje zákaz jejich prodeje nezletilým a jejich kouření ve veřejných prostorech. Někteří odborníci ale upozorňují, že elektronické cigarety jsou méně závadné než klasické tabákové výrobky, které ročně po celém světě usmrtí šest milionů lidí. Nalézt kompromis bude podle účastníků moskevského jednání obtížné.

K Rámcové úmluvě o kontrole tabáku, která byla přijata v roce 2003, již přistoupilo 172 zemí. Česká republika ratifikovala FCTC v květnu 2012 jako poslední členská země Evropské unie. Úmluva shrnuje hlavní kroky, které je nutné přijmout k zastavení tabákové epidemie na jednotlivých úrovních. Obsahuje rovněž celou řadu doporučení. Jedním z nejvýznamnějších je začlenění diagnostiky a léčby závislosti na tabáku do systému zdravotní péče.

Ruský prezident Vladimir Putin přislíbil pokračovat v boji s kouřením v Rusku, ale bez porušování svobody volby. "Nadále půjdeme po této cestě (omezování kouření) důsledně tak, abychom neporušili právo lidí na vlastní rozhodnutí, co a jak dělat, jak žít," řekl Putin při schůzce s Chanovou podle listu Vedomosti. Putin, který je sám velkým propagátorem zdravého životního stylu, tvrdil, že díky nově přijímaným opatřením počet kuřáků v Rusku, před čtyřmi lety odhadovaný na dvě pětiny dospělé populace, poklesl o 16-17 procent. Až dosud ministerstvo zdravotnictví odhadovalo tento pokles na 10 až 15 procent, připomněl deník.