Pavel připustil dočasnou okupaci: Cena za přežití Ukrajiny! Ale nikdy to nebude území Ruska
Dočasná ruská okupace částí ukrajinského území může být cenou za přežití Ukrajiny jako suverénního státu, připustil prezident Petr Pavel v rozhovoru se stanicí BBC. Tato území podle něj nikdy nebudou právně uznána za součást Ruské federace. Ukrajina podle názoru české hlavy státu nyní ani se západní podporou není v situaci, kdy by mohla v dohledné době osvobodit oblasti okupované Ruskem bez velkých lidských ztrát. Silným nástrojem proti Rusku je ekonomický tlak, který na něj mohou vyvíjet Evropa a Spojené státy, upozornil Pavel.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak. Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská,“ řekl Pavel.
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
„Je v zájmu obou stran Atlantiku vyvíjet na Rusko mnohem větší ekonomický tlak. Tento tlak je velmi účinný, pokud jde o přesvědčovací sílu. Věřím, že vzhledem k současnému stavu ruské ekonomiky (Rusové) nemohou dlouho vydržet pod ekonomickým tlakem. Proto dříve či později, pokud budou tato opatření uplatňována, Rusko nebude mít jinou možnost než zasednout ke stolu a vyjednávat, což dosud odmítalo,“ prohlásil Pavel.
Pokud se po ukončení války Ukrajina stane členem Evropské unie, vstoupí na jednotný evropský trh a projde rekonstrukcí, obyvatelé okupovaných území si podle Pavla uvědomí, že by se jim mnohem lépe dařilo na Ukrajině než v Rusku. Tato území jsou pro Rusko pouhým politickým nástrojem a její obyvatelé jsou pro Moskvu občané druhé kategorie, řekl Pavel.
Na otázku BBC, zda může český prezident zaručit, že Česko bude poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc i po podzimních parlamentních volbách, Pavel odpověděl, že nemůže. „Budou u nás parlamentní volby, které pravděpodobně povedou ke změně vlády, a nevím, jaké budou priority nové vlády,“ řekl prezident. Dodal, že česká podpora Ukrajiny je zásadním bodem obrany Česka a že s lídry politických stran mluví o zachování principů české bezpečnostní a zahraniční politiky i po volbách.
Zástupci pražského magistrátu a dopravního podniku hlavního města (DPP) dnes darovali ukrajinskému městu Černivci 15 vyřazených autobusů SOR NB 12. Mají napomoci zvládnout množství nových obyvatel, kteří do města na jihozápadě Ukrajiny přišli v důsledku ruské invaze. Autobusy dnes vyjely s ukrajinskými řidiči na cestu do válkou zasažené země. Dopravní podnik podle svého vedoucího komunikace Daniela Šabíka od napadení země Ruskem i s dnešním předáním na Ukrajinu poslal 71 vozidel.
Autobusy v pražké MHD podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nesmí mít průměrný věk starší než devět let, takže ty starší je nutné pravidelně vyřazovat. „Jsou to autobusy, které jsou plně funkční. Počet kilometrů, které mají najetý, je takový, že ještě minimálně jednou tolik najezdí, takže si myslíme, že budou sloužit ještě dalších devět, deset let, aniž by měly zbytečné poruchy,“ řekl primátor.
Se žádostí o poskytnutí pomoci se podle informací DPP na primátora obrátil starosta města Černivci a dar zprostředkovala organizace Člověk v tísni, která je na Ukrajině významným poskytovatelem a distributorem humanitární pomoci. Město využije autobusy pro posílené MHD, která je zahlcena novými obyvateli, kterých v důsledku války ve městě přibylo asi 60.000, což je téměř čtvrtina dosavadní populace.
Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve středu navštíví Rusko. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje v Rusku a Spojených státech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím nevyloučil možnost setkání Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tento týden.
„Nevylučujeme možnost takové schůzky,“ řekl mluvčí Kremlu k setkání Witkoffa s Putinem s tím, že dosavadní kontakty s Trumpovým zmocněncem byly „konstruktivní a důležité“. „Pana Witkoffa v Moskvě vždy rádi uvidíme“, dodal Peskov.
Ruské úřady ráno informovaly o sestřelu 61 ukrajinských dronů. Rozsáhlý útok na nádraží ve městě Frolovo oznámil gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov.
