Pavel připustil dočasnou okupaci: Cena za přežití Ukrajiny! Ale nikdy to nebude území Ruska
Dočasná ruská okupace částí ukrajinského území může být cenou za přežití Ukrajiny jako suverénního státu, připustil prezident Petr Pavel v rozhovoru se stanicí BBC. Tato území podle něj nikdy nebudou právně uznána za součást Ruské federace. Ukrajina podle názoru české hlavy státu nyní ani se západní podporou není v situaci, kdy by mohla v dohledné době osvobodit oblasti okupované Ruskem bez velkých lidských ztrát. Silným nástrojem proti Rusku je ekonomický tlak, který na něj mohou vyvíjet Evropa a Spojené státy, upozornil Pavel.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak. Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská,“ řekl Pavel.
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
„Je v zájmu obou stran Atlantiku vyvíjet na Rusko mnohem větší ekonomický tlak. Tento tlak je velmi účinný, pokud jde o přesvědčovací sílu. Věřím, že vzhledem k současnému stavu ruské ekonomiky (Rusové) nemohou dlouho vydržet pod ekonomickým tlakem. Proto dříve či později, pokud budou tato opatření uplatňována, Rusko nebude mít jinou možnost než zasednout ke stolu a vyjednávat, což dosud odmítalo,“ prohlásil Pavel.
Pokud se po ukončení války Ukrajina stane členem Evropské unie, vstoupí na jednotný evropský trh a projde rekonstrukcí, obyvatelé okupovaných území si podle Pavla uvědomí, že by se jim mnohem lépe dařilo na Ukrajině než v Rusku. Tato území jsou pro Rusko pouhým politickým nástrojem a její obyvatelé jsou pro Moskvu občané druhé kategorie, řekl Pavel.
Na otázku BBC, zda může český prezident zaručit, že Česko bude poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc i po podzimních parlamentních volbách, Pavel odpověděl, že nemůže. „Budou u nás parlamentní volby, které pravděpodobně povedou ke změně vlády, a nevím, jaké budou priority nové vlády,“ řekl prezident. Dodal, že česká podpora Ukrajiny je zásadním bodem obrany Česka a že s lídry politických stran mluví o zachování principů české bezpečnostní a zahraniční politiky i po volbách.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
