Nová železná opona?! Pobaltí staví obranný pás, u hranic s Ruskem budou minová pole i dračí zuby
Nová železná opona Evropy? Litva plánuje podél pobaltských hranic 48 kilometrů dlouhou „obrannou linii“ s minovými poli, mosty s nástrahami a protitankovými dračími zuby, aby zastavila ruskou invazi.
Daily Mail informuje, že Litva odhalila plány na vybudování 48 kilometrů širokého pásu obranných prvků na hranicích s Ruskem a Běloruskem zahrnující minová pole a mosty, které by mohly vybuchnout v případě ruské invaze. Tyto plány jsou součástí celobaltského úsilí o posílení obrany uprostřed rostoucí agrese Ruska a jeho spojenců.
Estonsko, Lotyšsko a Litva spolu s Polskem posilují své hranice a přidávají překážky a „pevnůstky“ k existujícím ohrazením. Všechny čtyři země také žádají o financování těchto projektů ze strany EU.
Po dokončení výstavby, na níž se pracuje od začátku loňského roku, se odhaduje, že obranná linie Baltského moře bude dlouhá více než 1500 kilometrů a omezí schopnost Ruska zahajovat útoky z vlastního území, Kaliningradu a Běloruska.
Zpočátku se jednalo o ostnatý drát, betonové zátarasy, české ježky (typ protitankové bariéry) a také dračí zuby (betonové pyramidy).
Litva však nyní uvedla, že se snaží dále rozšířit svou obranu a rozšířit ji dostatečně do šířky, aby ochránila hlavní město Vilnius. Hranice Litvy s Kaliningradem a Běloruskem je dlouhá přes 990 kilometrů.
Nová obranná linie bude tvořena třemi vrstvami. První, odhadem tří kilometry široká, bude začínat protitankovým příkopem vedle hraničního ohrazení. Po ní bude následovat násep, pásy dračích zubů a minová pole a poté dvě vrstvy opěrných bodů pro bránící se pěchotu.
Druhá a třetí vrstva bude zahrnovat mosty naplněné výbušninami, které lze libovolně odpálit, a také více linií pěchoty.
Cílem nového projektu má být zpomalení pozemních útoků a zatlačení nepřátelské síly na snadnější bojiště, nikoli útokům zcela zabránit.
Pobaltské země zbrojí – a mají proč
Litva má v současné době 23 000 profesionálních vojáků a 104 000 záložníků.
Zvýšila své výdaje na obranu na 5,5 %, což je jedna z nejvyšších hodnot ze všech členských států NATO. Válečná cvičení z loňského roku však naznačovala, že litevské jednotky by se jen těžko bránily invazi Ruska, dokud by nezasáhli další členové NATO a nedodali posily.
Situace by byla mnohem horší, kdyby Rusko obsadilo Sulwalský průliv, litevsko-polskou hranici, která je pozemním spojením NATO s Pobaltím.
Očekává se, že poté, co Litva spolu s několika dalšími členy NATO odstoupila od Ottavské úmluvy, zavede také protipěchotní miny, tedy miny určené k použití proti lidem, nikoli proti vozidlům a vybavení.
Kromě předchozích dohod o nákupu 85 000 kusů za 50 milionů eur však Litva také objednala protitankové miny v hodnotě 10 milionů eur (245 milionů korun).
Minulý měsíc litevská ministryně obrany Dovile Sakalieneová uvedla, že je připravena požádat NATO o zničení dronů, které narušovaly vzdušný prostor její země z Běloruska, poté, co se to stalo dvakrát během několika týdnů.
V červnu polští představitelé uvedli, že do své verze baltské obranné linie, Východního štítu, přidali minová pole.
Mluvčí polské armády Karol Frankowski řekl: „Chráníme naši hranici. Viděli jsme, co se stalo Ukrajině během ukrajinské války. Takže musíme být připraveni na potenciální útok.“
A dnes německé ministerstvo obrany nastínilo plány na nákup zbraní v hodnotě více než 350 miliard eur do konce roku 2041. To zahrnovalo 70,3 miliardy eur na munici, 52,5 miliardy eur na bojová vozidla a 36,6 miliardy eur na námořní plavidla a vybavení.
Rusko je pro NATO vážná hrozba
V červnu německý ministr obrany ostře varoval, že NATO by se mělo připravit na možný útok Ruska v příštích čtyřech letech.
Generál Carsten Breuer uvedl, že Rusko představuje pro západní obranný blok „velmi vážnou hrozbu“, jakou za svou 40letou vojenskou kariéru nikdy neviděl.
Breuer poukázal na masivní nárůst zásob zbrojnice a munice Vladimira Putina, včetně masivní produkce 1 500 hlavních bojových tanků ročně a čtyř milionů nábojů ráže 152 mm vyrobených jen v roce 2024.
Uvedl, že ne veškeré toto dodatečné vojenské vybavení míří na Ukrajinu, což signalizuje možné budování kapacit, které by mohly být použity proti bloku NATO, a dodal, že pobaltské státy jsou vystaveny obzvláště vysokému riziku útoku.
„Existuje záměr a hromadí se zásoby pro možný budoucí útok na pobaltské členské státy NATO,“ řekl BBC.
Breuer uvedl, že právě Suwalská propast, region hraničící s Litvou, Polskem, Ruskem a Běloruskem, je obzvláště zranitelná vůči ruské vojenské aktivitě.
Začátkem tohoto roku lotyšská zpravodajská agentura Úřad pro ochranu ústavy (SAB) zveřejnila šokující zprávu, v níž tvrdila, že „ruské zpravodajské a bezpečnostní služby v současné době rozvíjejí své schopnosti organizovat sabotáže v Evropě“ v rámci přípravy „na možnou dlouhodobou vojenskou konfrontaci s NATO“.
Pokud by mírová dohoda „zmrazila“ konflikt na Ukrajině podél stávajících bojových linií, Moskva „by mohla v příštích pěti letech zvýšit svou vojenskou přítomnost na severovýchodním křídle NATO, včetně Pobaltí“, uvádí se ve zprávě.
Dánsko loni dospělo k podobnému závěru, že Rusko by mohlo do tří až pěti let zaútočit na zemi NATO a „otestovat“ závazek bloku k vzájemné obraně podle článku 5.
Oznámení Litvy přichází poté, co Rusko při nočním útoku na severoukrajinskou oblast Sumy zranilo nejméně 14 lidí, včetně rodiny se třemi dětmi. K útoku došlo v době intenzivního úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení ruské války na Ukrajině.
Rusko v středečních časných ranních hodinách vypustilo 15 dronů při útoku na oblast Ochtyrky, uvedli místní státní zástupci v aplikaci Telegram.
Děti zraněné při útoku, který zasáhl obytnou čtvrť ve městě, byly ve věku 5 měsíců, 4 let a 6 let, napsala na X premiérka Julia Svyrydenková.
„Rusko i nadále projevuje své obavy činy čistého terorismu po celé Ukrajině a opět se zaměřuje na domy rodin a jejich spící děti,“ uvedla.
A to vše i přesto, že Rusko opakovaně prohlásilo, že neútočí na civilisty ani na civilní infrastrukturu.
Obyvatelé Vladivostoku na východě Ruska dnes na demonstraci požadovali, aby úřady zrušily plánované zvýšení poplatků za recyklaci na dovážené automobily. Plány ministerstva průmyslu a obchodu v tomto směru označili demonstranti za okrádání lidí. Vláda by naopak podle nich měla přehodnotit daňové a celní sazby, aby zlevnila dovážená auta, a ne přijímat opatření citelně zdražující dříve dostupné vozy, napsal list Kommersant na svém webu.
Tento krok je nezbytný pro zaplnění propadu v rozpočtu, která letos dosáhne 5,73 bilionu rublů namísto plánovaného schodku 1,17 bilionu rublů. V dalších letech deficit neklesne pod tři biliony. Hlavní prioritou zůstávají výdaje na válku proti Ukrajině. Na kapitolu obrana v příštím roce připadne 12,93 bilionu rublů, s kapitolou národní bezpečnost se celková částka vyšplhá na 16,84 bilionů (asi 4,34 bilionů Kč), což představuje 38 procent všech federálních výdajů, napsaly The Moscow Times.
Podle serveru Axios prezidenti Ukrajiny a USA diskutovali o možnosti, že by napadená země získala americké střely Tomahawk, o které usiluje, protože by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu, včetně například Moskvy. Ukrajinci tvrdí, že jejich dodávky by pomohly přinutit ruského prezidenta Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu. Zda padlo nějaké konečné rozhodnutí v této věci, ale zdroje Axiosu neuvedly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si dnes telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj po jejich hovoru napsal na telegramu, že spolu mluvili například o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
„Informoval jsem prezidenta Trumpa o ruských útocích na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl Zelenskyj. Rozsáhlý dronový a raketový útok na ukrajinskou energetiku Rusko podniklo naposledy ze čtvrtka na pátek a jen v Kyjevě po něm zůstaly statisíce odběratelů bez dodávek elektrické energie. Ukrajinský prezident v reakci vyzval svět k reakci a spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a ke zpřísnění sankcí proti Rusku.
„Diskutovali jsme o možnostech posílení naší protivzdušné obrany a o dohodách, které v této souvislosti připravujeme,“ napsal Zelenskyj po telefonátu s Trumpem. „Existují dobré možnosti, dobré nápady, jak nás skutečně posílit,“ dodal bez dalších podrobností.
