Podcast: Hrozí nám vyhynutí? I dávné taje prehistorických monster odhalil Štěpán Pícha

Všichni je známe díky dobrodružným a sci-fi románům, z díla Zdeňka Buriana (†76) a Josefa Augusty (†64), nebo z filmů jako Cesta do pravěku (1955) nebo série začínající Jurským parkem (1993) režiséra Stevena Spielberga (77), jehož právě snímek Karla Zemana (†78) také prý inspiroval. Jsou děsiví i přitažliví zároveň. Dinosauři, kteří po Zemi kráčeli, lovili, vyváděli mladé… a vymírali při katastrofách před 66 až 231 miliony let. Jejich »jurský svět« byl bohatší než náš – vždyť i přes všelikou pestrost mezi zvířecími i rostlinnými druhy v naší éře existuje již jen sotva jedno procento toho, čím oplývala planeta v minulosti. Do skutečného jurského světa nás pozval Štěpán Pícha, který taje prehistorických tvorů odhaluje návštěvníkům jednoho z největších muzeí svého druhu na světě a největšího v Evropě, Dinosauria Museum Prague.

Paleontolog Štěpán Pícha (vpravo) a redaktor Ivan D. Hladík se vypravili do minulosti Země alespoň virtuálně. | Blesk – Robert Klejch, Mid AI

Jako první prozradil, jak se sám dostal k paleontologii. „Prošel jsem si dinosauřím obdobím jako drtivá většina dětí, ovšem převládl u mě vztah k broučkům. Pak mi bylo nabídnuto studium geobiologie, a postupně jsem řešil fosilní nosorožce, až jsem se přeučil na dinosaury,“ řekl, než jsme přistoupili ke zmíněnému Jurskému parku, v němž jsme sledovali příběh setkání různých druhů na jednom místě v jeden okamžik… „Reálně to tak nebylo. Třeba v našem muzeu máme diplodoka (býložravý dinosaurus s dlouhým krkem), a ten je asi o 88 milionů let starší než tyranosaurus, který žil zhruba před 66 miliony let. Ten má tak časově mnohem blíž k nám,“ prozradil Pícha.

U letiště „řvou“ noví dinosauři! Do Prahy dorazil obrněnec z Cesty do pravěku

Samozřejmě došlo i na dotaz, jak je to s klonováním, a zda se dočkáme otevření nějakého Jurského parku. „Nepůjde to z DNA zkamenělé, ta se v zásadě nikdy nenašla. Nejstarší DNA je stará jen asi 100 tisíc let. DNA je biologická organická molekula, rychle se rozkládá," vysvětlil. "Ovšem dnes se spíš experimentuje s crisprem, což je metoda jakýchsi genových nůžek. Jelikož dinosauři žijí dodnes ve formě ptáků, tak bychom teoreticky mohli vzít kuře, jeho genetickou informaci nastříhat tak, že z něj bude vizuálně dinosaurus. Ale oni ani v tom Jurském parku nevyrábí dinosaury, ale jakési hybridy. Složité je pak oddělit, co ještě je přirozené chování, a co je způsobeno nějakou příbuzností s dnešními zvířaty. Jurský park asi nehrozí.“

Prehistorická planeta: Podívejte se na zázraky našeho světa jako nikdy dřív prostřednictvím tohoto působivého dokumentárního seriálu od Jona Favreaua a producentů Zázračné planety. | Apple TV+, Canal+

V rozhovoru jsme nezapomněli ani na našeho českého dinosaura jménem Burianosaurus augustai, podle Buriana a Augusty. Co víme o něm? „To byl velmi primitivní kachnozobý dinosaurus, měl kolem 300 až 400 kilogramů. Na délku možná tři až pět metrů, ale na výšku byste ho poplácali úplně v klidu po ramenou. Zajímavé je, že ta forma na kontinentu dávno vymřela. Ovšem ostrov, který se nacházel na našem dnešním území, ho zachránil. Známe to i z dneška. Například lemuři žili i v Evropě, vytlačili je ale jiní živočichové a Madagaskar je zachoval, protože se tam nedokázali dostat jejich konkurenti,“ popsal Pícha i skutečnost, že naše republika byla víceméně ukrytá ve vlnách oceánu.

Český dinosauruzs Burianosaurus augustai? „Měl na délku možná tři až pět metrů, ale na výšku byste ho poplácali úplně v klidu po ramenou,“ řekl Štěpán Pícha. | Blesk – Midjourney AI, Edyta Felcyn, idh

V podcastu jsme také probrali, jak se stanovuje barva kůže a šupin prehistorických tvorů, jestli skutečně tyranosaurus řval jako ve filmech, jak moc by pro nás byl nebezpečný, nebo jaké by bylo soužití s dinosaury. A došlo i na hrozbu našeho vymírání! Planeta už má pět velkých vymírání za sebou, prý jsme na hranici šestého. „Je to jen moje domněnka, že se to celé zacyklí a dinosauři se ve formě ptáků vrátí na vůdčí místo… O lidstvo ale strach nemám. My jsme natolik přizpůsobiví tvorové, že určitě přežijeme. Možná ne náš model společnosti, to je něco jiného, ale jako biologický druh lidstvo jen tak nezanikne. Na to jsme příliš chytří, spíš, aby naši vládu přežila ta planeta,“ řekl Pícha. Ve fascinujícím příběhu z daleké minulosti ale pokračoval. Ještě mnoho zajímavostí nabízí tento díl Podcastu Blesku.

Znovu vás dostane! Pohádka krále hororu láká do světa, který vám nedá spát

Prehistorie jako drama

Pokud byste chtěli nahlédnout do dalších tajů živoucích gigantů, k dispozici i u nás máme dva výjimečné televizní projekty. Platforma Netflix nabízí Život na naší planetě producenta Stevena Spielberga. Provází jím Morgan Freeman (86), v českém znění Zbyšek Horák (57). Dvě řady seriálu Prehistorická planeta zase najdete u Apple TV+ a také Canal+. Ten komentuje (s českými titulky) populární britský přírodovědec David Attenborough (97). Oba pořady využívají nejaktuálnější znalosti vědy a také nejmodernější filmové nástroje a efekty na oživení dávných tvorů. Nečeká vás žádná nudná přednáška, ale pořádné drama, jímž naši předchůdci prošli.

Katalog seriálů (Netflix): Život na naší planetě (Life on Our Planet)

Dinosauři na vlastní oči

Když se budete chtít pokochat dinosaury na vlastní oči, tipem na výlet je Dinosauria Museum Prague. Na 4000 m² v něm najdete až 154 milionů let staré kostry dinosaurů, věrné modely zvířat v životní velikosti či sbírku minerálů. Do akce se tu můžete pustit díky 5D virtuální realitě, kde ve dvou hrách prozkoumáte prostor ztracené laboratoře nebo se vydáte na paleontologickou výpravu prehistorií. Pozor na T-rexe! Muzeum v areálu POP Airport, v Tuchoměřicích má otevřeno denně mezi 10:00 až 20:00 hodinou.

Tajemství tvorů, kteří obývali Zemi miliony let před námi, v Blesk Podcastu přiblížil paleontolog Štěpán Pícha: