Podcast: Tajfun, zfetovaný herec a trezor. Do kin se vrací filmy, které to neměly lehké

Novovlnný tvůrce Jaromil Jireš studoval FAMU spolu s Milošem Formanem, Věrou Chytilovou či Jiřím Menzelem. V polovině śedesátých let se Jireš proslavil adaptací románu Žert spisovatele a svého učitele Milana Kundery. Scénář pro film upravil samotný Kundera a jeho knižní prvotina i Jirešův snímek byly velmi ceněné. Následkem okupace první jmenovaný už nic nevydal a roku 1975 odjel přednášet do Francie, kde posléze zůstal a psal. Druhý zmíněný v Československu natáčel dál, ovšem Žert byl začátkem sedmdesátých let umístěný tzv. do trezoru a znovu uvedený až začátkem devadesátých let.

Pomsta přes postel    

Primárně milostné dílo, vykládané jako politické (alespoň podle Kundery), bylo ve své knižní i filmové podobě později kritizováno jako šovinistické až mizogynní. Podle některých názorů se v díle objevuje přílišná nadřazenost mužů nad ženami a pánové jsou vůči nim nesnášenliví. Hlavní postavu Ludvíka jeho kolegyně a přítelkyně zradí, když předá komunistům Ludvíkovu pohlednici, v níž vtipem zesměšňuje komunistické ideály. Ludvík je kvůli tomu ze školy vyloučen a poslán na nucené práce. Zrada v něm však zraje, a proto chce svést manželku někdejšího kolegy, který byl spoluzodpovědný za jeho vyloučení.

Podcast: Pittovo herecké rozloučení budí rozpory. V Bullet Train nevyčnívá, ani nezaclání

Nová moderátorka, feministka Jana Bébarová, výtky nesdílí: „Na rozdíl od Ostře sledovaných vlaků není Žert šovinistický. Je pouze charakterovou studií cynického šovinisty, který si je moc dobře vědomý svého ega. Ženy jsou pro něj loutkami, nástrojem pro dosažení sobeckých cílů.” Moderátor Marek Slovák s ní souhlasí v obou soudech. Menzelova filmografie je uslintaná celá, protože ženy redukuje na pouhé objekty pro své mužské protagonisty. Jirešův/Kunderův počin nám odhaluje uvažování sexisty prahnoucího po pomstě, a to prostřednictvím řady subjektivizačních postupů (proud vědomí, komentář mimo obraz, vzpomínkové pasáže). 

Tajfun, infarkt a drogy

Žert jako nadčasové milostné drama o nesmyslnosti pomsty a mravních volbách mělo komplikovaný osud, když začalo vznikat před okupací, dotáčelo se krátce po ní a následně bylo na necelé dvě dekády veřejnosti znepřístupněné. Protiválečná Apokalypsa novonovohollywoodského režiséra a scenáristy Francise Forda Coppoly měla natolik problematický vznik, že o něm byl dokonce natočen celovečerní dokument Srdce temnoty: režisérská apokalypsa. Trojnásobně překročený rozpočet, dvakrát tak dlouhé natáčení oproti původním plánům kvůli tajfunu, infarktu, jednom zfetovaném herci a druhém neobtěžujícím se naučit text, dokončení (střih, mix zvuku, hudba) trvající stejně jako samotné natáčení… 

Podcast: Současné české komedie? Uslintaný Pánský klub, nejblbější Tři Tygři a povedení Hádkovi

„Když se řekne Apokalypsa, paradoxně si vybavím Herzogova Fitzcarralda – obdobně prokletý film se svízelou (pre)produkcí, u kterého peruánští indiáni režisérovi nabídli, že pro něj Kinskiho, představitele titulní role, zabijí,” zmiňuje Jana Bébarová první asociaci, která ji vytane na mysl. Nijak se netají názorem, že preferuje Coppolovy filmy o dospívání (Teď už jsi velký chlapec, Ztracenci, Dravé ryby). Verze dlouhá dvě stě dva minut, známá pod názvem Apokalypsa: Redux, pro ni byla před lety o čekání na Godota (Marlona Branda) a nerozuměla tomu, co na filmu kdo vidí. Nový, tříhodinový sestřih, zhotovený ke čtyřicátému výročí od uvedení (1979/2019), ale doceňuje. 

Novou posilou pořadu Kulový Blesk je šéfredaktorka online časopisu 25fps a dramaturgyně Noir Film Festival Jana Bébarová. | Blesk:Michal Protivanský/CNC Michal Protivansky/CNC

Blesk.cz vám nově přináší pravidelný podcast Kulový Blesk, na který se můžete těšit každou středu v pět ráno. Zlobivé děti české filmové publicistiky Marek Slovák, Marie Barešová a nově Jana Bébarová rozeberou největší hity a popíší aktuální trendy. Podcasty můžete poslouchat i va vašich oblíbených aplikacích. Děkujeme vám za každý odběr nebo sledování Kulového Blesku.

Apokalypsa totiž měla jako jeden z prvních snímků prostorový mix pět plus jedna a výborně kombinovala autentické ruchy prostředí (helikoptér, přírody, lodí, zbraní). Do toho perfektně přimíchávala populární hudbu, kterou vojáci ve Vietnamu skutečné poslouchali (Doors), s experimentálními syntetizátorovými zvukovými-hudebními plochami. Na rozdíl od Jany si Marek více cení dvousetminutového sestřihu, díky kterému vyniká téma kolonizace a vykořisťování druhých.

Podcast: Když princ se stane princeznou. Česko má první LGBTQ+ pohádky pro děti

Odvrácené ulice Ameriky

Na plátnech kin je k vidění i kultovní Ghost Dog - Cesta samuraje - krále nezávislých tvůrců Jima Jarmusche. „Jako rodák z Ohia Jim Jarmusch tíhl k americkým zapadákovům a místům, kam by běžný turista či turistka nezavítali. Bere nás do zapadlých uliček, kam bychom se sami jen těžko podívali. To je jedna z mnoha věcí, kterých si na jeho filmech cením. Atmosféra,” vyzdvihuje Jana. A přidává výčet Jarmuschových četných inspiračních zdrojů - japonské samurajské počiny, evropské žánrové fláky, americké gangsterky nebo vliv východní filozofie. Marek si cení, jak tenhle nezávislý kult pojednává o střetávání a mísení různých kultur i předávání tradic prostřednictvím umění. Oba kritici Kulového Blesku se shodují, že Ghost Dog patří k divácky nejpřístupnějším Jarmuschovým filmům - a pokud někde začít s jeho tvorbou, tak právě u tohoto afroamerického samuraje.    

Všechny zmiňované filmy se v létě dostávají do českých kin, a tak si na ně můžete zajít znovu, případně je zhlédnout poprvé. Žert je uváděn v restaurované verzi, Apokalypsa v remasterované (a poprvé v tuzemsku ve finálním tříhodinovém sestřihu), a tak je v kinech uvidíte a uslyšíte tak, jak to dosud nebylo možné. Více se o jednotlivých snímcích dozvíte v podcastu: