Podcast: Když princ se stane princeznou. Česko má první LGBTQ+ pohádky pro děti

Český vizuální umělec a performer JaCobra se narodil jako muž, ale je nebinární osoba, což znamená, že se neidentifikuje s mužským ani ženským rodem. Proto pro text využíváme lomítko /, abychom signalizovali škálu identit mezi protipóly muž – žena. 

Pohádky se slovníkem

Nápad na první pohádku JaCobra dostal/a, když studoval/a na FAMU a přemýšlel/a, kde a kdy se poprvé lidé učí empatii a respektu k menšinám. „Napadlo mě, že je to v dětství, kdy začínají přemýšlet o odlišnostech a forma pohádek mi přišla nejvhodnější,“ vysvětloval/a umělec/kyně v Blesk Podcast.

Marty Pohl v Podcastu: Zažil jsem akce jako v Párty Hárder. Jak to má se sado maso?

Látku pro pohádky čerpali autoři ze svých vlastních životních příběhů, jejichž podobu JaCobra konzultoval/a s dětskou psycholožkou a snažili se je zjednodušit pro děti. Do knížky pak dokonce zařadili i slovníček pojmů, který vysvětluje kupříkladu to, co je gender, sexuální orientace nebo alopecie.

Princezna v těle prince

V pohádce Motýlí křídla by si třeba princ Emanuel rád hrál s děvčaty a s jejich panenkami, ale kluci se mu posmívají a trápí ho. V dospělosti se proto rozhodne odejít do Žlutého království, kde se konečně stane sám sebou a začne nosit dámské šaty. Zjistí, že byl vždycky žena, a proto pije kouzelný lektvar a postupně se promění v princeznu Sofii. Dívka žije šťastně v cizí zemi, ale rázem se musí nečekaně vrátit zpět domů za nemocným králem. Otec jí předá vládu nad celou zemí a Sofie kraluje laskavou rukou.

Podcast: Proč lidé rozdělávají ohně v hořícím Českém Švýcarsku? Kvůli krásné dovolené, říká psycholog

V jiné pohádce se zase princezna naučí, že i když jí kvůli dědičné nemoci alopecii vypadaly všechny vlasy, chlupy, řasy a obočí, tak je stále nesmírně krásná. A podobně poučné jsou i zbývající dvě pohádky. A co na ně říkají děti?

Zvídavé děti

„Jejich reakce jsou různorodé, protože každé dítě je jedinečné a unikátní a vnímá ty věci jinak. Ale vesměs můžu říct, že se to odráží od ilustrací, které udělala slovenská ilustrátorka Andrea Lala Rošková. Děti na ně ukazují a ptají se, proč je tady kluk a má to být princezna, proč nemá vlasy, proč je tady kočka, která kváká místo mňoukání. Vlastně jim to dá do hlavy takové brouky, které je donutí si to s rodiči přečíst a pobavit se o tom,“ shrnuje reakce JaCobra.

Co si myslí o tradičních pohádkách, a proč je důležité, aby hlavní charaktery byly queer postavy, vysvětlil/a JaCobra v Blesk Podcast: