Otec Nikolky: Ty děvko, nadával jsem ženě!

Ten s matkou holčičky Jaroslavou Trojanovou žije asi pět let. A právě on kauzu odstartoval, když si nechal udělat testy DNA a zjistil, že vychovávaná holčička (Veronika Čermáková) není jeho.

Nedávno si postavili rodinný dům. Vyučený truhlář Broža, který nyní pracuje jako řidič kamionu, u soudu přiznal, že se občas s družkou hádali kvůli jeho práci šoféra. "Jsem žárlivý, ale byl jsem v klidu. Družka totiž po otěhotnění bydlela se mnou u rodičů. Tam jsme bydleli v pokoji i s dítětem. Loni před Vánoci jsme se odstěhovali do nového domu v Jabloňově," uvedl muž, který nyní týden pracuje a týden má volno.

Podle něj je Veronika-Nikola jediné dítě, které s Jaroslavou Trojanovou počali. "Nechtěl jsem být u porodu a nebyl jsem tam, i když partnerka to chtěla. Já na to ale nemám. Nikolku jsem proto viděl až druhý den. Myslím si, že to bylo už zaměněné dítě. Mělo náramek s číslem. Věděl jsem od partnerky, že je rozdíl mezi porodní a stávající váhou a mírou dítěte. Chtěl jsem se na to jít někoho z nemocnice zeptat, ale partnerka nechtěla, abych nedělal ostudu. Říkala, že to řešila, že se byla dívat na druhé dítě, že dítě je naše. Sestry vyloučily, že by mohlo dojít k záměně. Podezření na záměnu jsem tehdy v tu dobu neměl," vypověděl Libor Broža.

Po návratu domů byli šťastní, že mají dítě. Pak začal mít pochybnosti, protože ho po dvou až třech týdnech příbuzní upozorňovali, že mu holčička není podobná. "Na přelomu prosince 2006 a ledna 2007 jsem začal družku napadat. Říkal jsem jí, že to dítě není moje. Žárlil jsem na ni, nadával jsem jí, že je děvka, že mi byla nevěrná. Ona mi ty nadávky vracela a říkala, že si vymýšlím, že dítě je naše! Občas plakala. Hádali jsme se i před dítětem. Moje matka a švagr mi říkali, že dítě není moje. Přítelkyni to ale nikdy neřekli!" tvrdil otec Nikolky.

Brožova sestra se Jaroslavy Trojanové jako jediná zastala, další příbuzní byli na Liborově straně. Hádky rozhodně přispěly k tomu, že se partnerka na dítě více upnula, když s ním navíc byla pořád sama doma. "Podezření jsem měl, ale měl jsem holčičku rád a mám ji rád pořád! Měl bych ji rád, i kdyby nebyla moje. Když jsem si nechal udělat testy DNA, partnerka mi tvrdila, že jsou zfalšované. Proto jsem to musel řešit přes soud, kam jsem podal žalobu na popření otcovství. Chtěl jsem partnerku přesvědčit, že si s testy DNA nevymýšlím a mám pravdu. Ani zjištění, že dítě není moje, se vztahu k holčičce nijak nedotklo," zdůraznil.

O zaměněné děvčátko pečoval, občas je pochoval a přebaloval. Většina péče však byla na Jaroslavě Trojanové. Ta dítě kojila devět měsíců a přestala až při odhalení záměny.

K testům DNA použil Broža sliny svoje a Nikolky-Veroniky. Vzorek dítěti odebral se svým švagrem Milanem Smejkalem, přičemž Trojanová u toho nebyla. Testy zařídil přes internet právě Brožův švagr Milan Smejkal. "Výsledky jsem ukázal přítelkyni. Nic jsem jí neříkal. Ona mi nadávala, že jsem to bez jejího vědomí vůbec nechal udělat! Já jsem vypěnil a zase došlo k hádce a vulgárním nadávkám. Výsledky testů můj vztah k dítěti nijak nepoznamenaly, k partnerce ano. Již v té době mě napadlo, že děti museli v porodnici vyměnit. Ale s partnerkou jsem to neřešil. Ona však záměnu zmínila!" uvedl Broža.

O záměně se dověděl od přítelkyně loni koncem září. "Volala mi do auta do práce. Věděla to od znalkyně. Zastavil jsem na parkovišti, tři hodiny jsem tam stál a brečel! Vztah k dítěti to ale nijak nezměnilo. Cítil jsem ale vinu vůči partnerce, že jsem ji podezíral z nevěry. Proto jsem se jí pak omluvil!" uvedl Libor Broža.

První schůzka s Čermákovými se uskutečnila v Jihlavě v psychocentru. "Tehdy jsem poprvé viděl svou dcerku. Pocity byly smíšené. Měli jsme přijít o Nikolku. Vztek jsem neměl, ale nedokážu přesně popsat pocity, které jsem měl při pohledu na vlastní dceru. Převažovaly však pozitivní pocity. Ulevilo se mi, když jsme se potkali s Čermákovými. Pro mě to byli vzorní rodiče, správná máma a správný táta. Naše dítě tedy vyrůstalo v normálním prostředí. Pak jsme se průběžně stýkali a tři dny jsme byli na společném pobytu. Děti na nás vzájemně reagovaly normálně a zvykali jsme si na sebe i na vlastní děti. S kontaktem problém nebyl, hráli jsme si s nimi. Okamžitou výměnu dětí bych ale nedovolil jak kvůli sobě, tak i kvůli partnerce a dítěti, které jsme měli rok doma. Psycholožka partnerce poradila, ať udělá na zahradě hrobeček s hračkami, kde by Nikolku symbolicky pohřbila! Tato rada byla důvodem k výměně psychologa. Psycholožka to měla nalinkované jako jízdní řád, ale tak to přece nejde! Proto jsme psycholožku vyměnili za psychologa Horáka. Ten nám radil všechno dělat postupně a do ničeho se nenutit," vypověděl otec Nikolky-Veroniky.

Rodiče se podle něj scházeli a obě děti na biologické rodiče reagovaly dobře. Proto bylo možné uskutečnit střídavou péči. Obě děti byly vždy střídavě u Broži a Trojanové a u Čermákových, a to i přes noc. "Verunka byla vyspělejší, už chodila. Nikolka jen tak lezla po čtyřech. Jinak ale žádný zásadní rozdíl ve vývoji dětí nebyl," upřesnil Broža.

Pak jim psycholog Horák dal pokyn ke stálé výměně dětí k biologickým rodičům. "Čermákovi odjeli s Nikolkou a nechali nám doma Verunku. Obě ženy to nesly dost těžce," řekl muž.

Obě rodiny se nadále stýkají. "S Čermákovými máme přátelský vztah, získali jsme nové kamarády," dodal Libor Broža.

Ten vidí největší újmu v tom, že ho zdravotníci připravili o rok života s vlastní dcerou. "Neviděl jsem její první krůčky a rostoucí zoubky. Jsem ve stresu a stále dochází k hádkám. Přítelkyně mi pořád vyčítá, že jsem ji připravil o Nikolku. A kdybych testy nedělal, tak by se to nikdo nedověděl a nic by se nestalo. Ale pro mě byla při rozhodování o řešení situace jasná priorita mít u sebe vlastní dítě," stojí si za svým otec Nikolky-Veroniky.

Broža se o medializaci výměny dětí poprvé dověděl z televize Prima. "Novináři přijeli za námi. My sami jsme je nevyhledávali. Vozili nám hračky pro děti, bonboniéry, flašku vína. První nápor novinářů odrazil švagr Milan Smejkal. Dělal nám mluvčího. Já osobně z medializace věci žádnou újmu nemám, nemám s tím žádný zásadní problém," sdělil. A přiznal, že TV Nova zaplatila každé rodině za natáčení pořadu 25 tisíc korun. Německá televize ZDF dala Brožovi a Trojanové každému 500 euro jako kapesné a hradila i letenky a náklady spojené s pobytem v Německu.

Výslech Libora Broži trvá už dvě hodiny. Nyní se ho ptá právník obou rodin Igor Veleba, pak by měl dostat prostor k dotazům právní zástupce třebíčské nemocnice Ondřej Dostál.

Výpověď Jaroslavy Trojanové si můžete přečíst zde.

Výpověď Jana Čermáka naleznete zde.

Výpověď Jaroslavy Čermákové čtěte zde.