Šílená situace v nemocnicích v Gaze: Prochladlá miminka balí do fólií!
Personál největšího zdravotnického zařízení v Gaze se podle informací úřadů Hamásu ze všech sil snaží udržet při životě desítky novorozenců, které museli lékaři akutně přemístit z inkubátorů na jiná oddělení. Nemocnice al-Shifa je bez proudu a kyslíku, miminka jsou údajně zabalená ve hliníkové fólii, aby se alespoň trochu prohřála.
„Nedokážu říct, jak dlouho ještě vydrží. Včera jsem tu měl 39 dětí, dnes jich tu je 36. O další děti mohu přijít každou hodinu. Nikdy v životě bych nečekal, že vedle sebe na lůžku položím 39 miminek, a to bez proudu, kyslíku, mléka a zdravotnického personálu,“ popsal kritickou situaci primář dětského oddělení zařízení al-Shifa Mohamed Tabasha podle deníku Mirror.
Personál nemocnice musel děti přemístit na jiná oddělení. „Před chvílí jsem byl u nich. Vyndali jsme je z inkubátorů, maličké jsme zabalili do fólie a dali vedle nich horkou vodu, abychom je mohli zahřát," dodal ředitel nemocnice Muhammad Abu Salmiya.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvedlo, že od začátku nedostatku elektrické energie minulý týden zemřelo 6 předčasně narozených dětí a devět pacientů. Světová zdravotnická organizace varovala, že více než polovina nemocnic v Gaze přestala fungovat. Dodala, že v oblasti neustále probíhá střelba a bombardování.
Ozbrojený konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás by podobně jako dřívější války na Blízkém východě mohl poškodit světovou ekonomiku. Pokud by se do něj zapojily další země, mohl by dokonce globální hospodářství uvrhnout do recese, píše agentura Bloomberg s odvoláním na prognózy analytické společnosti Bloomberg Economics.
Tři zvažované scénáře znamenají negativními dopady pro světovou ekonomiku v podobě dražší ropy, vyšší inflace a pomalejšího hospodářského růstu. Liší se však v rozsahu těchto dopadů. Čím více by se konflikt rozšířil, tím globálnější by tyto dopady byly, píše agentura Bloomberg. Upozorňuje rovněž, že světová ekonomika se nyní zdá být zranitelná, protože se stále ještě nezotavila z negativních důsledků vzestupu inflace, za kterým stálo loňské zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Obavy z eskalace panují i na okupovaném Západním břehu, který sousedí s Jordánskem. V jordánské metropoli Ammánu se dnes stejně jako v dalších arabských městech konala demonstrace na podporu Palestinců. V Jordánsku se protiizraelských demonstrací účastnily tisíce lidí, ministerstvo vnitra zakázalo protesty v pohraniční oblasti, ale jinde byly povoleny.
Televize Al-Džazíra s odvoláním na svědky uvedla, že jordánská policie s pomocí slzného plynu zastavila asi 500 demonstrantů, kteří se snažili z okraje metropole dostat na dálnici vedoucí k asi 30 kilometrů vzdálené hranici s Izraelem. Za touto hranicí je Západní břeh Jordánu, který Izrael okupuje od šestidenní války z roku 1967, během níž obsadil i východní Jeruzalém, egyptský Sinajský poloostrov s Pásmem Gazy a syrské Golanské výšiny.
I na Západním břehu Jordánu dnes v několika městech vyšly do ulic tisíce tamních palestinských obyvatel, aby vyjádřily solidaritu s lidmi z Pásma Gazy, které izraelská armáda od soboty masivně bombarduje v odvetě za rozsáhlý útok Hamásu.
„V pátek 13. října 2023 dopoledne ukončilo Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Ministerstvem obrany repatriaci českých občanů z Izraele, na který zaútočilo teroristické hnutí Hamás,“ informuje MZV. „Ze země odletělo 228 osob vládními speciály. Nejmladšímu bylo jen pár měsíců a nejstarší pasažérce 93 let. Čeští diplomaté v Izraeli nadále zůstávají, aby pomohli dalším individuálním cestovatelům.“
I poslední let už dorazil do Prahy. „Šlo o jednu z logisticky nejnáročnějších akcí. Během tří dnů jsme vypravili šest speciálů, které dovezly do Česka 228 osob. Naše kapacity z Prahy jsme zároveň poskytli 73 izraelským občanům, kteří se vraceli pomoci své vlasti v tuto nelehkou dobu,“ shrnul ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.