„Rituální“ vražda v Polné: Kdo zabil Anežku Hrůzovou? Hilsner to nemohl stihnout!

Devatenáctiletou Anežku Hrůzovou našli 1. dubna 1899 zavražděnou u obce Polná na Jihlavsku. Zmizela tři dny předtím cestou domů z práce. Bydlela ve tři kilometry vzdálené obci Věžnička. Domů se z práce vracela vždy přes les Březina. Právě tam ji napadl vrah. A to dost brutálním způsobem – zezadu ji uhodil holí nebo kamenem do hlavy, omráčenou ji pak podřízl.

Marcel (†52) zastřelil pošťačku Adrianu a pak i sebe: Vraždu prý plánoval a expartnerce vyhrožoval!

„Na přední straně krku nachází se ohromná rána, táhnoucí se zprava zdola napříč šikmo nahoru směrem k uchu. Rána pronikla veškeré měkké části až k páteři,“ popisovali lékaři Michálek a Prokeš v tehdejší pitevní zprávě. Rána byla zhruba osm centimetrů dlouhá a pět centimetrů široká. Přímou příčinou smrti mladé dívky bylo masivní vykrvácení. Hrůzová měla roztrhané oblečení, které viselo na stromech, znásilněna ale nebyla. Zavražděnou dívku objevil v mlází dvanáctiletý školák Ludvík Jirka.

Hned měli jasno?

Při ohledání na místě činu prohlásil strážmistr Klenovec pravděpodobně osudnou větu: „Vždyť ona je podříznutá jako dobytče!“, z davu pak někdo prohlásil, že „je podkošerovaná“. To mělo znamenat, že dívku někdo zabil košerákem, nožem, který používali Židé pro předepsaný postup porážky dobytka.

Ono domnělé spojení košeráku s vraždou mělo až ostudné následky. Rozpoutala se protižidovská kampaň a začala takzvaná „hilsneriáda“. Nedlouho nato byl četníky zadržen Leopold Hilsner, mladistvý Žid, který měl pošramocenou minulost. Navíc nepracoval, což bylo tehdy přitěžující okolností.

Následovalo tedy obvinění z vraždy, kterému nepomohl ani fakt, že se vražda stala na Bílou sobotu o Velikonocích, které se v té době kryly s židovským svátkem pesach, který oslavuje odchod Židů z Egypta. Podle tradice Židé k výrobě nekvašeného chleba potřebovali krev nevinného. Hilsner byl 16. září téhož roku odsouzen k trestu smrti. Nutno podotknout, že na základě nepřímých důkazů. Jedním z nich bylo i svědectví, že byl v den vraždy zahlédnut na místě činu.

Policie hledá bezohledného cyklistu: Na chodníku srazil malého chlapce a ujel

Za mladíka se postavil i budoucí československý prezident Tomáš G. Masaryk, díky kterému se původní rozsudek zrušil. Nemělo to ale dlouhého trvání, Hilsnerovi ještě přišili další neobjasněnou vraždu a soud znovu o několik měsíců později vynesl smrtící rozsudek. Nakonec dostal „jen“ doživotí, roku 1918 byl propuštěn po dvaceti letech ve vězení na svobodu. Zemřel ve věku 51 let na rakovinu tlustého střeva.

Vraždil někdo jiný?

Do případu se po 124 letech pustil badatel Jaroslav Mareš v pořadu Případy Josefa Klímy na CNN Prima News. Ten se rozhodl pro jednoduchý pokus. Podle svědectví byl Hilsner v den vraždy spatřen v dnešní Feltově ulici v Polné. Konkrétně v 17:05, kdy měl skoro běžet směrem k lesu Březina. O deset minut později měl být ale jiným svědkem Petrem Pešákem viděn na kraji lesa Březina.

Cestou by se ale musel stavit ještě pro hůl, kterou měla být Anežka napadena. Tu si tenkrát pachatel vyrobil čerstvě před vraždou o 600 metrů dál. A podle Mareše by to Hilsner z Polné pro hůl a zpět na místo činu nestihl. Jemu to trvalo 18 minut, a to běžel po silnici, která tam před 124 lety nebyla.

Exmanžel Adély unesl syna a dceru do Pásma Gazy: Ve válečné zóně jsou české děti!

Hilsnera nemohl vidět

Další podezřelou okolností je svědectví Pešáka. „Celé Pešákovo svědectví je pochybné. Na vzdálenost kolem sedmi set metrů nejen viděl Hilsnera, ale viděl, jaké měl oblečení. Poznal, že mával holí, viděl, že měl dva společníky, jejich oblečení, a kdo měl klobouk,“ popsal Mareš. On sám se postavil na kraj lesa a nechal se pozorovat svědky. Ani jeden z nich nepoznal, zda držel něco v ruce nebo jestli stál čelem k nim. I přes mnoho nesrovnalostí byla Pešákova výpověď uznána.

K vraždě mělo dojít v 17:40 až 17:50.  A ani to by Hilsner nestihl, v šest byl totiž viděn zpět v Polné. „Z těch všech poznatků vyplývá, že Hilsner pachatelem nebyl. A já jsem o tom přesvědčený,“ myslí si Jan Prchal z klubu Za historickou Polnou. Mareš poukázal i na velké rozpory ve výpovědích, které nikdo nebral vážně. Olomoucké státní zastupitelství mu odepsalo, že výpovědi a jejich rozpory je třeba prověřit a přezkoumat. Je tak možné, že se případ vraždy Anežky Hrůzové znovu oživí.

Další brutální napadení mezi dětmi: Dívku v Kladně zkopaly spolužačky přímo pod okny školy