7°C
Sedm dokonaných vražd a deset pokusů: Před patnácti lety byl zatčen heparinový vrah Zelenka
Jako zdravotník měl zachraňovat lidské životy. Místo toho jich Petr Zelenka několik zmařil svévolným podáním léku heparin. Za sedm dokonaných vražd a deset pokusů mu soud 21. února 2008 vyměřil trest doživotí. Případ ve své době poutal mimořádnou pozornost veřejnosti a inspiroval filmaře k natočení snímku Hodinu nevíš.
Na jaře a v létě roku 2006 zemřelo na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) nemocnice v Havlíčkově Brodě několik pacientů v důsledku zvýšeného krvácení. Šlo o osoby, které již krvácivé projevy měly, takže jejich smrt zpočátku nevyvolala podezření.
Když však série úmrtí pokračovala, došel primář oddělení Pavel Longin k závěru, že příčinou poruch srážlivosti krve mohlo být podání léku heparin. Tuto hypotézu později potvrdil i laboratorní rozbor krve jedné z obětí. Z porovnání časů podezřelých úmrtí s rozpisem služeb personálu vyšel jako pravděpodobný pachatel teprve třicetiletý zaměstnanec ARO Petr Zelenka.
O svých alarmujících zjištěních informoval primář Longin vedení nemocnice, které Zelenku koncem září 2006 propustilo. Trestní oznámení na něj podalo teprve v polovině října, za což později čelilo silné kritice. Podobně na tom byla i policie, která Zelenku zatkla až 1. prosince.
Podle vyšetřovatelů postupoval Zelenka při podávání léku na ředění krve velmi obezřetně. Injekci s heparinem vpichoval pacientům, kteří byli v bezvědomí nebo v umělém spánku. Navíc tak činil na konci pracovní doby, takže komplikace se u obětí projevily teprve po nástupu další směny.
Během přípravného řízení se Zelenka ke spáchání všech činů doznal. Později svou výpověď změnil s tím, že heparin podal pěti lidem a u ostatních si podrobnosti nevybavoval. K původnímu přiznání jej prý policisté donutili násilím.
Případem se v lednu 2008 začal zabývat královéhradecký krajský soud. Na konci měsíc trvajícího líčení byl Zelenka shledán vinným ze sedmi vražd a deseti vražedných pokusů, za což mu byl udělen doživotní trest.
V červnu téhož roku potvrdil nejpřísnější možný trest i Vrchní soud v Praze. Soud nicméně pozměnil právní kvalifikaci ze 17 samostatných trestných činů na jeden pokračující. Navíc nově zdůvodnil motiv pachatelova jednání, kterým podle něj bylo vzrušení pramenící z vyvolané krizové situace a následné aktivity nemocničního personálu. Předchozí posudky přitom jako pohnutku uváděly snahu Zelenky zmást lékaře a dokázat si, že je lepší než oni.
Odsouzený zdravotník si podal stížnost k Ústavnímu soudu, v níž poukazoval na své údajně vynucené přiznání a také na absenci znaleckého posudku z oboru hematologie. V neposlední řadě Zelenkův advokát Jan Herout trval na tom, že nebyla jednoznačně prokázána souvislost mezi podáním heparinu a úmrtím pacientů, a tudíž by jeho mandant neměl být souzen za trestný čin vraždy, ale nanejvýš za pokus o ni. Ústavní soud však stížnost na podzim 2009 zamítl.
Mezitím policie dospěla k závěru, že Zelenka má podle všeho na svědomí ještě další tři vraždy a jeden vražedný pokus. Vzhledem k tomu, že pravděpodobný pachatel už vyšší trest stejně dostat nemohl, nedočkala se věc projednání před soudem.
Případ „heparinových vražd“ tím však pro českou justici neskončil. Kraj Vysočina v únoru 2007 rozhodl poslat rodinám obětí „heparinového vraha“ 100.000 korun, a osmi pacientům, kteří pokus o vraždu přežili, vyplatil po 20.000 korunách. Několik osob ale po Nemocnici Havlíčkův Brod žádalo odškodné v řádu milionů. Soudy však žalobu zamítly s tím, že zdravotnické zařízení nenese zodpovědnost za činy svého bývalého zaměstnance.
Témata:
Související
Mám hned několik velmi špatných zkušeností s lékaři, zravotními sestrami i nemocnicemi. Zažila jsem mnoho 'doktorské šikany', ublížení na zdraví. Je to smutné a traumatické. Ti, co mají pomáhat, ti škodí a vraždí. Hippokratova přísaha k ničemu...