Esenbák šikanoval zemědělce během násilné kolektivizace: 60 let poté stanul před soudem

Zákon o Jednotných zemědělských družstvech schválí komunističtí poslanci 23. března 1949. Tento zákon umožnil odebírat pozemky a majetky soukromým zemědělcům. Kolektivizace trvala deset let. Sedláky odmítající vstup do JZD čekalo věznění na základě vykonstruovaných procesů.

„Následně bylo rodinným  příslušníkům  odsouzených soukromých  hospodářů nařízeno vystěhovat se z obce, ve které původně s odsouzeným žili a hospodařili,“ uvedl Josef Mareš, který u policie sloužil dlouhé roky a v minulosti vedl pražskou kriminálku. „To vše  bylo  ale  v rozporu i s tehdejším platným právním řádem a Ústavou Československé republiky. V rámci nuceného vysídlování  tak zákon tedy porušovali i zasahující  příslušníci tehdejšího SNB,“ dodal.

Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu si při prověřování Akce Kulak povšiml, že v letech 1951 a 1952 byli v okrese Přerov násilně vysídleny čtyři rodiny. „Na základě dohledaných materiálů  bylo dne 25. dubna 2013 zahájeno  trestní stíhání  jediné v té době žijící osoby z okruhu podezřelých a to Jana J., bývalého příslušníka SNB,“ vysvětlil Mareš.

Ivana Havla našli mrtvého ve vaně: Komunistům navzdory vystudoval v USA, šikaně StB se ale nevyhnul

Odsouzen po letech

Jan v padesátých letech velel Okresnímu oddělení SNB Hranice a podle obvinění z roku 2013 své pravomoci zneužíval. Společně s dalšími členy takzvané vysídlovací komise totiž rozhodl o vysídlení čtyř soukromě hospodařících zemědělských rodin.

„Obviněný Jan J. se k činu  doznal. Připustil,  že byl členem komise. Míru svého zavinění a účasti na skutku bagatelizoval  s tím, že tehdy byl mladý a nezkušený.“

V případu však vypovídali pamětníci a příbuzní tehdy násilně vysídlených rodin. Ti potvrdili, že toto jednání bylo vnímáno jako šikana a obětem způsobilo značné příkoří. „Vysídlení mělo tyto osoby exemplárně potrestat pro jejich odpor ke vstupu do JZD a zastrašit a od možného odporu odradit i další odpůrce kolektivizace,“ řekl bývalý šéf mordparty.

Obviněného Jana J. nakonec soud odsoudil za přečin zneužití pravomoci úřední osoby a dostal dvouletý podmíněný trest. Svůj trest Jan J. přijal a neodvolal se. 

Neuvěřitelný příběh paní Jarmily: Rodiče zavřeli komunisté, ona šla do rodiny estébáků