Sobota 15. května 2021
Svátek slaví Žofie, zítra Přemysl
Oblačno, déšť 16°C

Neuvěřitelný příběh paní Jarmily: Rodiče zavřeli komunisté, ona šla do rodiny estébáků

Autor: DH - 
11. dubna 2021
21:25

Jarmila Fuchsová zažila v roce 1951 se svým bratrem Milanem něco, co je noční můrou každého dítěte. Důstojníci StB jim odvlekli rodiče a sourozence v autech odvezli každého k jiné rodině. Starší bráška byl sedmiletý, Jarmile byly jen tři roky.

Rodiče sourozenců se seznámili coby židovští uprchlíci ve Velké Británii. Tatínek Vítězslav Fuchs vystudoval Karlovu univerzitu a během války sloužil jako radista. Po osvobození Československa se svojí ženou Emílií odešli zpět a usadili se se synem Milanem na Ostravsku. V listopadu 1947 se jim narodila dcera Jarmilka. Příběh rodiny přinesl projekt Paměť národa.

Vítězslav Fuchs už v roce 1945 začal pracovat v zemském národním výboru a brzy vstoupil do Komunistické strany, kde začal velmi rychle a stal se vedoucím tajemníkem krajského výboru KSČ v Ostravě.

Vítězslav Fuchs ale při výběru kolegů podle hodnocení komunistických činovníků upřednostňoval profesní kvality před stranickou příslušností. Bohužel pro něj, tento přístup nebyl ve straně příliš oblíbený a on se tak dostal do nelibosti StB. Ta ho v rámci akce hledání vnitřních nepřátel ve straně zatkla v roce 1951. Svůj podíl viny navíc sehrál i komunistický antisemitismus a fakt, že Fuchs působil na západní frontě. Trestána s ním byla i celá jeho rodina.

Matka putovala do vazby na dva roky, otec taktéž. Bratr putoval do dětského domova v Budišově, Jarmilu potkal jiný osud. „Dali mě do rodiny estébáků, byli to starší manželé. Přejmenovali mě tenkrát na Nevludovou. Prožila jsem u nich osm měsíců a naštěstí si toho moc nepamatuji. Vzpomínám si jen, že u nich pod oknem stál stoleček, v něm jsem měla dvě tři hračky. Nad ním visel řemen na broušení břitvy, a tím jsem dostala, když jsem nechtěla jíst,“ vzpomíná dnes Jarmila pro cyklus Příběhy 20. století.

Maminku prý StB nutilo se s otcem rozvést pod slibem propuštění. Ona se ale nevzdala. Vítězslav nevěděl, že je ve vazbě, a ona mu musela dle pokynů psát dopisy o tom, jak se mají děti. Ve skutečnosti ani nevěděla, kde jsou. Po nějaké době začala držet hladovku a její děti na to konto přesunula StB k tetám. Milana do Teplic, Jarmilku do Košic, kam za ní po dvou letech konečně mohla přijet maminka. „Když za mnou poprvé přijela do Košic, tak jsem ji vůbec nechtěla. Mluvila jsem slovensky a maďarsky a říkala jsem jí: Ty nejsi moje máma, moje máma je tady. A ukázala jsem na tetu. Muselo to pro ni být hodně těžké. Zavřeli ji v šestatřiceti letech. Odcházela jako krásná černovlasá žena – a vrátila se s úplně bílými vlasy, jako bílá paní,“ rozpovídala se žena.

Jarmilka se následně s maminkou přestěhovaly za bratrem do Teplic, kde společně žili ve dvoupokojovém bytě se starší paní, původem z Německa. Emílie musela pracovat na soustruhu za maximálně 1000 korun měsíčně. To byla totiž meta, kterou směli legálně dosáhnout členové rodin, kde byl někdo odsouzen za velezradu. Vítězslav za ni dostal 15 let, později mu byl trest snížen na 10 let. V roce 1955 ho ovšem propustili na podmínku a on začal s rodinou žít v Teplicích a pracovat jako dělník.

Sourozenci Fuchsovi na dětství i přes všechny kruté skutečnosti vzpomínají velmi pozitivně. V Teplicích prý s bratrem pořád lítali po ulicích a společně hráli divadlo. Později se dokonce mohla rodina přestěhovat do Prahy. Jarmila se stala laborantkou, bratr Milan odjel v roce 1968 studovat do Anglie, kde zůstal a žije tam dodnes. Oba rodiče se za ním marně pokusili emigrovat. Oba už zemřeli, Vítězslav v roce 1995, Emilie v roce 2008.

Vzpomínky pamětníků pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Pokud považujete uchování vzpomínek za důležité, vstupte do Klubu přátel Paměti národa nebo podpořte Paměť národa jinak na podporte.pametnaroda.cz.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa