Ivana Havla našli mrtvého ve vaně: Komunistům navzdory vystudoval v USA, šikaně StB se ale nevyhnul
Ivan Miloš Havel byl především technickým nadšencem. Ve své vlasti nejprve studovat nemohl, a tak odjel do USA. Doma ho poté zaskočila normalizace. Byl zadržen za šíření západní literatury, podílel se i na vydávání časopisu Vesmír. Zemřel ve věku dvaaosmdesáti let, mrtvého ho nalezli ve vaně.
Ivan Miloš Havel se narodil 11. října 1938 v Praze. Od útlého mládí byl obklopen přáteli z řad vědců a intelektuálů. V této době žil Havel spokojený život. Zvrat ale přišel s komunistickým převratem v roce 1948. Jeho rodina v tu dobu přišla o rodinný majetek a Havlovi byli také vystěhováni z jejich rodné Prahy.
Ivan Havel tedy začal společně se svým bratrem Václavem studovat na prestižní poděbradské Koleji Jiřího z Poděbrad, ale brzy byli z této školy vyloučeni. „Pozvali si rodiče, aby jim vysvětlili, že ,v naší situaci‘ tam nemůžeme zůstat. Myslím, že takových rozhovorů museli moji rodiče v té době absolvovat spoustu,“ vysvětloval pro Paměť Národa. Taktéž nesměli studovat ani na gymnáziu. To nakonec studoval večerně. „Matka za každou cenu chtěla, abychom byli studovaní. Bratr tíhl spíše k literatuře, k bohémství. Já bych byl rád studoval přírodovědu, později jsem se zaměřil na matematiku a fyziku,“ přiznával své nadšení do technických oborů.
Po povinné vojenské službě se Ivan začal věnovat oborům automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Po svatbě odcestoval do Kalifornie studovat na univerzitu v Berkeley. „Tehdy pro nás Amerika byla něco jako Mars, něco šíleně vzdáleného, nedostupného, vlastně neexistujícího,“ popisoval své pocity. Zde se věnoval své vášni - kybernetice. Ta je součástí i jeho disertační práce.
Normalizace a zkažené iluze
Do rodné vlasti se vrátil až s probíhající normalizací v roce 1971. Chtěl se vrátit už o rok dříve kvůli nemocné matce. Jeho bratr Václav mu to ale rozmluvil. Protože maminka už neměla žít dlouho, raději chtěl, aby bratr v USA dokončil studium. Doma byl poté propuštěn ze zaměstnání v Ústavu pro využití výpočetní techniky kvůli politické angažovanosti svého bratra Václava, nicméně až do roku 1980 mohl pracovat v Akademii věd. „Žil jsem v iluzi, že v roce 1968 jsme se spojili proti společnému nepříteli a že to tak už zůstane. Ale to byl velký omyl. Během těch tří let se lidé změnili. Ta proměna nebyla ze dne na den, bolševici uštipovali svobody po kouscích,“ dodává.
V roce 1980 byl Ivan Havel zadržen spolu s mnoha dalšími disidenty kvůli prozrazené síti lidí podílejících se na dovážení literatury ze Západu. Ačkoliv byl obviněn z podvracení republiky, k soudnímu procesu nikdy nedošlo. „To všechno musím přečíst, abych zjistil, jestli v tom je něco závadného,“ řekl mu tehdy otrávený vyšetřovatel po zadržení při pohledu na hromady knih.
Spoluzakladatel Občanského fóra
Od listopadu 1989 se podílel na utváření Občanského fóra. Měl na starost vytváření jeho struktury. Díky svým vědeckým znalostem poté působil jako šéfredaktor časopisu Vesmír. „Šlo především o to, časopis odideologizovat a otevřít prostor pro směry, které do té doby nebyly běžné, například právě propojování vědeckých disciplín,“ doplnil. Pro časopis Vesmír také mnoho let psal úvodníky, vysoce přesahující běžnou úroveň tohoto žánru.
Vzpomínky Ivana M. Havla pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Pokud považujete uchování vzpomínek za důležité, vstupte do Klubu přátel Paměti národa nebo podpořte Paměť národa jinak na Podpořte.Paměťnároda.cz.
Po povinné vojenské službě se Ivan začal věnovat oborům automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Po svatbě odcestoval do Kalifornie studovat na univerzitu v Berkeley. Komunistům navzdory.