V Krkonošském národním parku umírá rekordní množství zvěře: Na vině jsou i neukáznění pejskaři
Drsná bilance z Krkonošského národního parku. Ochranáři se potýkají s nebývale velkým úhynem srnčí zvěře. Často jde o uštvaná nebo volně pobíhajícími psy stržená zvířata. Nikdy v historii tolik mrtvých zvířat v KRNAPu neměli, patrně za to může zvýšený počet návštěvníků se svými neposlušnými mazlíčky.
„Dosud nikdy jsme v zimním období neregistrovali tolik úhynů srnčí zvěře jako letos,“ říká vedoucí odboru péče o národní park a náměstek ředitele Václav Jansa. S problémem se nejčastěji potýkají v nižších částech hor a v blízkosti lidských sídel.
Podle KRNAPu jsou úhyny divoké zvěře způsobeny extrémním vysílením zvěře v důsledku jejího rušení návštěvníky hor nebo štvaním volně pobíhajícími psy. „V řadě případů pak je od psů srnčí i potrhána či přímo stržena a zabita,“ uvádějí. V současné době strážci parku počítají desítky mrtvých zvířat.
Problémem může být větší počet návštěvníků v terénu. „Stoupá počet lidí, kteří vyrážejí do hor v pozdních odpoledních, nočních či brzkých ranních hodinách, tedy v čase, kdy má příroda odpočívat a mít klid. Nakonec ani tradiční lokality, kde zvěř hledá klid, jí ho nezaručí,“ dodávají. Na polské straně Krkonoš proto mohou návštěvníci národní park navštívit pouze od východu do západu.
„Chceme apelovat zejména na majitele psů, aby své mazlíčky v přírodě měli pod dohledem, ideálně pak přímo na vodítku. Necvičený, volně pobíhající pes dokáže zvěř spolehlivě uštvat. Stejně tak apelujeme na návštěvníky hor, aby noční čas nechali přírodě, která si od lidí také potřebuje odpočinout,“ říká Jansa.
Pro divokou zvěř jsou pozdní zimní a jarní měsíce kritické. Zvěř je vyčerpaná a na konci svých sil. Na začátku jara pak přichází období mláďat. V KRNAPu evidují na 800 kusů srnčí zvěře, polovina meziročních přírůstků, tedy asi 150 kusů, zahyne pod koly aut.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.