Smrt Miládky S. (†8) v roce 1955 otřásla malou obcí na Příbramsku. Řidiče náklaďáku, který měl za její smrtí stát, policie nikdy nedopadla. Nyní, 64 let po dívčině smrti, policii sdělila 90letá seniorka z Prahy děsivé tajemství - Miládku prý zabil její manžel.
Rodině Medalových patřil mlýn až do znárodnění komunisty. Založila ho už v polovině 19. století a patřila mezi ty nejváženější v celém Příbramsku. „Prarodiče dívky se za války snažili všem pomáhat, jak mohli. Místní věděli, že u nich vždy najdou zastání,“ řekla Blesku žena, která v obci žije celý život.
Dcera Medalových se poté provdala a přivedla na svět jediné dítě, krásnou Miládku. „Její smrt rodinu zničila, poznamenalo to všechny,“ dodala známá rodiny. Pozůstalí nedávno zchátralý mlýn prodali.
Případ je stále v živé paměti místních starousedlíků. Ostatně, starosta Čenkova Jan Hauptman (71) s Miládkou chodil do místní malotřídky. „Ten den nikdy nevymažu z paměti, celá obec tehdy byla na nohou,“ řekl dlouholetý starosta pro server Pribram.cz.
Když vyřknete dívčino jméno mezi obyvateli Čenkova, stále to vzbuzuje emoce. „Pokud i po těch letech zjistíme, jak se to stalo a kdo je za to zodpovědný, všem se nám strašně uleví. I když víme, že už za to nebude potrestán. Vůbec nechápu, jak s tím mohl takovou dobu žít,“ uzavřela pamětnice tehdejších událostí.
„Mělo by to probíhat tak, že policie se oznámením musí zabývat. Případ prošetří, ale i když zjistí pachatele, musí případ odložit,“ říká advokát Jan Černý. Promlčecí doba je 15 let a v případě vraždy, za niž by hrozil výjimečný trest, 20 let. Jediné nepromlčitelné zločiny jsou válečné zločiny a genocida.
Neobjasněným případům se v kriminalistickém slangu říká „pomníky". I ty se ale vyšetřují, pokud se po letech objeví nové informace. Zvláště pokud jde o smrt dítěte. Kriminalista Jiří Markovič dokázal v roce 1980 vyšetřit vraždu dvou dívek v pražském Prokopském údolí starou tehdy už 12 let. „Případ z roku 1955? To bude těžké, velmi těžké. Chtělo by to pro začátek najít spis, už nemusí existovat, mluvit s těmi, kdo to vyšetřovali. Naděje je vždycky, ale bylo by to opravdu těžké,“ říká Markovič.
Za minulého režimu se o násilných trestných činech veřejnost příliš neinformovala, podle Markoviče to ale rozhodně neznamená, že by se vyšetřovaly laxně. „Vždycky záleželo na konkrétních lidech,“ myslí si kriminalista. Problémem může být, že materiály z 50. let 20. století mohou být zničené, i když neuzavřené případy by skartovány být neměly.
Píšou i jinde, takže si můžete udělat obrázek z dalších zdrojů. Údajný pachatel žije s oznamovatelkou - svojí 90 letou ženou v domově důchodců.