Rodiče Marušky zavražděné adoptivním bratrem: Nejdřív kruté výčitky, pak bolestné loučení, vysvětluje psycholog

Autor: lc - 
1. prosince 2018
05:01

Nejhorší Vánoce v životě mají před sebou rodiče Marušky (†22), kterou v neděli v Besednici brutálně zabil její adoptovaný bratr Josef (16). Dokáží se se vším vyrovnat, přežít vlastní výčitky? Dokáží chlapci, kterého s láskou přijali do své rodiny, jednou odpustit? Blesk.cz se na případ podíval s dětským psychologem Miloslavem Čedíkem.

Případ, kdy adoptovaný chlapec, zřejmě pod vlivem drog, zaútočil na svou nevlastní sestru a zabil ji, údajně ji měl podřezat, šokoval celé okolí rodiny. Proč myslíte, že se obrátil proti sestře, se kterou vyrůstal?

„Nemáme k případu zatím mnoho informací, ale u jedinců, kteří nějakou dobu zneužívají drogy, je chování nevypočitatelné. Člověk má v sobě běžně mechanismy, které nám nedovolí, abychom zaútočili na jiného člověka. Pod vlivem drogy je vnímání úplně posunuté a ovládací rovina je snížená. Naprosto na místě teď je, aby u toho mládence byla provedena důkladná diagnostika jeho stavu, takže projde vyšetřením na psychiatrii. A další v pořadí je práce s rodinou.“

Rodiče si teď adopci zřejmě vyčítají…

 „Pro rodiče, kteří vlastně tomu mládenci poskytli službu, to musí být strašná zkušenost. Čeká je vyrovnávání se s tou věcí, zřejmě výčitky a podobně. Ale ti rodiče skutečně nemuseli udělat nic špatně.“

Dalo se neštěstí nějak předejít?

„Okolí má názor na vše, ale nikdo neví, jak to v té rodině skutečně fungovalo, jaké byly reálné vztahy uvnitř a jestli třeba i mohly být spouštěcím mechanismem. Mohla tam být nějaká rivalita, ať už zjevná nebo skrytá. Ve chvíli, kdy děláte dobrou věc a jsou u toho další děti z rodiny, tak je potřeba se ptát, jestli si to přejí,  nebo ne. Jak je na to rodiče připravují… Rozehrává se tu spousta vztahových linek, které mohou vyústit v rozpory mezi sourozenci.“

Jak se s tím dokáží vyrovnat rodiče? Mohou synovi někdy odpustit?

„Vždy je zásadní rozloučení. I když je to bolestné, kruté, tak je potřeba to uzavřít,  rozloučit se. Pak je čeká proces porozumění tomu, co se stalo. Tady by mohlo být na místě poradit se s odborníky. A jestli adoptovanému synovi někdy dokáží odpustit? Odpuštění je ta tečka, je to jedna  z možností, abychom mohli vykročit dál, je-li to možné a jsme-li na to připraveni.“

jana52 ( 28. prosince 2018 18:27 )

odpustit... asi bych to nedala, už bych ho nikdy nechtělq vidět, slyšet, či mluvit na něj...

smeagol ( 1. prosince 2018 17:49 )

Jak uz to byva dnes dobrym zvykem. Osobne bych odpustit nedokazala a nedokazala bych s nim do budoucna zit. Jsem ale asi mala duchem...

radi ( 1. prosince 2018 17:00 )

A vam zase osud nenadelil dost rozumu. Premysleni primitiva !

naidka ( 1. prosince 2018 16:52 )

Výchova geny nepřetlačí - to je přesné.

naidka ( 1. prosince 2018 16:49 )

Adoptovat dítě z dětského domova, to je jako kupovat zajíce v pytli. Nikdo neví, co se z něj vyklube.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud