Naděje pro taxivraha a desítky dalších: Klíčový důkaz je nepoužitelný?!

Autor: ljš - 
5. 12. 2017
10:11

Přelom v české kriminalistice! Desítky let používají vyšetřovatelé nejtěžších zločinů pachové stopy jako jeden z prostředků, jak dostat vrahy a lupiče za mříže. Odborníci ale nyní zjistili, že metoda je prováděna zcela chybně, a je proto nespolehlivá! Sedí kvůli tomu za mřížemi nevinní?

Že metoda identifikace pachových stop není zcela spolehlivá, museli čeští kriminalisté tušit už před lety. Policejní prezidium si totiž mezi lety 2010 a 2015 nechalo vypracovat rozsáhlou a jistě také drahou analýzu, na kterou nyní upozornil Spolek Šalamoun. Závěr odborníků je přitom zcela zásadní. „Jedním z výsledků tohoto výzkumu je certifikovaná metodika, která v souvislosti se závazným pokynem ŘSPP PČR 9/2009 a jeho použitím konstatuje závěr, že nedoporučuje využívat metodu pachové identifikace za stávajícího postupu jako důkaz v trestním řízení,“ vysvětluje Spolek.

Problém podle odborníků tkví zejména v tom, že jsme „jedinou zemí v Evropě, kde si psovod sám staví tzv. řadu pachových konzerv, a zároveň jsme jedinou zemí v Evropě, kde psovod zná umístění správné pachové konzervy.“ V takovém případě nelze vyloučit, že pes, který chce splnit úkol, dokáže „správnou odpověď“ vyčíst z chování psovoda.

Spolek ve své tiskové zprávě upozorňuje, že „přestože výzkum skončil v roce 2015, do dnešního dne je metoda pachové identifikace a její postup používán ve zcela nezměněné podobě a často bývá jedním ze zcela základních pilířů odsuzujících rozsudků.“ Zásadní roli tento důkaz sehrál v případě taxivraha, dále Jana Eliáše odsouzeného za vraždu starší prostitutky, který byl následně osvobozen, nebo vraha pošťačky ve Skřipově Martina Balhara. Pachové stopy byly také silně zpochybňovány v případu Lukáše Nečesaného, kde bylo prokázáno, že jedna ze stop byla kontaminována pachem vyšetřovatele.

Šalamoun nyní vyzývá představitele justice, aby se s dokumentem Ověření a zdokonalení metody pachové identifikace seznámili a podnikli příslušné kroky. „Pokud Ústavní soud ve svých nálezech, které se týkají pachové stopy, opakovaně deklaruje, že je nutno do metody pachové identifikace zahrnout vědecké poznatky, tak musí být stávající postup metody pachové identifikace vycházející ze závazného pokynu ŘSPP P ČR 9/2009 okamžitě zakázán,“ míní zástupci Spolku. K jejich výzvě se připojila také bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková a europoslanec Tomáš Zdechovský.

Vyjádření policie

Policejní prezidium Blesk.cz potvrdilo, že dva roky od ukončení analýzy skutečně dojde v příslušných předpisech ke změnám:

"Policie České republiky v rámci využívání Metody pachové identifikace obdržela některá stanoviska - rozhodnutí Ústavního soudu ČR, ve kterých je využití této metody pro trestní řízení blíže popisováno a závěrem jsou navrhovány některé dílčí úpravy týkající se zajištění otisku pachové stopy, pachového vzorku osoby a následně samotného provedení pachové identifikace.

Policie tyto závěry vyhodnotila a na jejich základě proběhla odborná debata jak mezi specialisty Policie české republiky, tak odbornými znalci. Dále byly zjišťovány zkušenosti zahraničních policejních sborů, zejména bylo spolupracováno se specialisty ze Slovenska. Na základě těchto zjištění byl připraven nový interní akt řízení, konkrétně pokyn policejního prezidenta, který bude řešit danou problematiku včetně nových poznatků a zkušeností a v souladu se závěry ústavního soudu. Uvedený interní akt nyní prochází připomínkovým řízením," uvedla mluvčí Policejního prezidia Ivana Nguyenová.

Co jsou pachové stopy?

Metodu pachové identifikace vynalezla východoněmecká tajná policie STASI. V Česku se používá přibližně od roku 1975, jako o pátracím prostředku se o ní oficiálně začalo mluvit až v roce 1989. Tehdy se tedy ještě používala pouze v rámci vyšetřování k vypátrání a označení podezřelého. Postupně však pronikla až do soudní síně v rámci dokazování a v posledních letech se vyskytuje stále častěji. Není však považována za přímý důkaz, ale pouze podpůrný. 

Jak se odebírají?

Pachové stopy se odebírají pomocí speciální textilie na místě činu z míst nebo předmětů, kterých se mohl pachatel intenzivně dotýkat. Snímač se následně uzavře do sterilizované sklenice. U samotné zkoušky nejprve nasaje pes pach z příslušné „pachové konzervy“ a poté vyrazí s psovodem podél řady srovnávacích pachových konzerv. Do této řady se vždy umístí vedle pachové konzervy, která je předmětem srovnání několik klamných pachových konzerv (pachových konzerv z jiných případů). Pes čichá k jednotlivým sklenicím, shodu označí zalehnutím k příslušné sklenici. Uvedený postup se několikrát opakuje, a to tak, že srovnávaný vzorek se postaví na jiné místo v řadě. Z hlediska empirického stačí trojnásobné označení shodné pachové konzervy. (zdroj www.epravo.cz)

Doporučujeme
Ibla ( 6. prosince 2017 16:05 )

Tisková mluvčí jen vynechala podstatnou informaci, že nová úprava provádění pachové identifikace neřeší ta nejzávažnější procesní a etologická rizika, která byla identifikována v dosavadním postupu.

Desterz ( 5. prosince 2017 17:33 )

Je co dodat. Pachové stopy a metodika jejich post-vyhodnocování je (bohužel) natolik vědomě i nevědomě falsifikovatelná, že je div, že k nim ještě soudy přihlížejí. Tentokrát Plesk píše pravdu: o problematice pachové identifikace se už ví plno let, ale všichni dělají jako že nic. Koneckonců, je požadováno někoho zavřít aby byla plněna objasněnost a bylo na prémie, takže řečeno s příslovím - kdo psa chce bít, hledá jakoukoli hůl... Něco jiného je, když pes chytí pachatele takříkajíc on-line.

boroboro ( 5. prosince 2017 15:03 )

Pozor!! Neklikejte na ten odkaz, je to vir!!

begina ( 5. prosince 2017 12:45 )

Není co dodat

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa
Články odjinud