7°C
Bývalý student pražské průmyslovky: Také mě šikanoval, marně jsem prosil o pomoc
Dnes je již dospělý muž, ale i tak ho vzpomínky na studium na průmyslovce Na Třebešíně v Praze-Malešicích sem tam zabolí. Stejně jako nedávno zesnulá kantorka Ludmila V. (†55) byl i Michal G. (36) na škole ošklivě šikanován. Vedení bylo ale k jeho prosbám o pomoc doslova hluché.
Michal započal studium na osudné škole v září roku 1994. Trvalo to sotva měsíc, než si pro něj jeho tehdejší spolužáci začali připravovat dosti perné chvíle. „Od začátku si mě někteří vybrali a začali mě pravidelně napadat,“ vylíčil pro deník Aha! týrání Michal. Snažil se celou věc nahlásit, ale marně.
Současný ředitel školy František Bártl tehdy Michala učil matematiku a dnešní zástupkyně Taťjana Kubíková ho pro změnu vyučovala chemii. Podle týraného muže byli oba dva přímými očitými svědky šikany, ale přesto nijak nezakročili.
„Přehlíželi i takové situace, kdy vešli do třídy, a já měl batoh s učebnicemi v umyvadle plný vody a snažil se věci zachránit,“ vzpomíná Michal. Dokonce ani přímé fyzické napadení, při němž mladíkovi spolužáci rozbili brýle, nikoho k adekvátní reakci nevyburcovalo.
Michal prý zkoušel věc vyřešit s tělocvikářem Barešem. „Seděl s Bártlem i Kubíkovou ve sborovně. Všechno jsem jim řekl, ale nikdo nijak nereagoval,“ dodal Michal pro deník Aha!. Posléze se Michal uzavřel do sebe a celé další roky vše doma tajil. Ze strachu a z pocitu, že to vlastně nikoho nezajímá.
Podobně se snažilo vedení průmyslovky zamést pod koberec i případ krutého týrání učitelky Ludmily V. (†55), která nedávno na následky psychického teroru zemřela. Té se dostávalo od jejích žáků „kapek“ v podobě například hrozeb pěstí, řevu, vyrušování během hodin apod.
Ty diskusi nerozproudíš, ty ji zabíjíš. 
Paní mahrud. Nepsala jsem o školní jídelně NA TREBEŠÍNĚ, ale o školní jídelně v BRNĚ. Psala jsem proto, že tyto nehorázné věci se dějí i jinde. Nikdy jsem si nemyslela ,že ve svých 53 letech zažiji šikanu nejhrubšího zrna.