8°C
Případy 1. oddělení připomněly smutné zmizení Honzíka Nejedlého: Co řekla matka Ivana po nahlédnutí do spisu?
Nejnovější díl oblíbeného seriálu České televize Případy 1. oddělení okrajově připomněl smutný případ z roku 1998. Dne 17. ledna toho roku vyběhl tehdy devítiletý Honzík Nejedlý k pár desítek metrů vzdálenému domu za kamarádem. Po cestě ho potkal jen známý lékař, od té doby se po něm slehla zem. Ani po necelém čtvrtstoletí nebylo Honzíkovo zmizení objasněno, a zdrcená maminka tak stále neví, co se s jejím synem stalo. Před třemi lety ji na popud soudu nechala policie nahlédnout do vyšetřovacího spisu. Chlapcův otec, Marcel Nejedlý (†44), po synkovi pátral až do své smrti v roce 2014.
Jméno Honzíka Nejedlého znala celá republika a dodnes se jedná o jeden z nejznámějších případů zmizení dítěte, který ani po necelém čtvrtstoletí nedá vyšetřovatelům spát. Právě tento případ krátce připomněla i pondělní epizoda Případů 1. oddělení.
Na Tomáše Kozáka (Ondřej Vetchý) se obrátí psycholog Vladimír Hubáček (Václav Helšuš) a žádá ho, aby se sešel se sestrou chlapce, který se ztratil v devadesátých letech a dodnes se nenašel.
Kozák se s dívkou sejde a slíbí, že ji nechá nahlédnout do vyšetřovacího spisu. Sestra ovšem na setkání přivede i matku (Nela Boudová) a ta si část spisu v tajnosti ofotí. V seriálu vše dopadne tak, že v novinách vyjde článek, ve kterém si matka na Kozáka stěžuje a kvůli tomu se ještě více našponují vztahy mezi vedoucím pražské mordparty a jeho nadřízenou Radkou Drápovou (Lucie Štěpánková).
Jak to bylo s Honzíkem Nejedlým ve skutečnosti?
Dne 17. ledna 1998 devítiletý Honzík Nejedlý vyběhl v šedivých tepláčkách, šedé mikině a tmavomodré bundě ze svého domova v Podolí za nedalekým kamarádem. Chtěli spolu hrát počítačové hry. K tomu ale nikdy nedošlo, protože chlapec ke kamarádovi nikdy nedorazil a záhadně zmizel.
Po cestě ho potkal ještě rodinný známý lékař, který Honzíka znal a zeptal se ho, kam míří. Byl poslední osobou, která chlapce viděla. Když se ve smluvený čas Honzík nevrátil domů, začali po něm rodiče pátrat. Zavolali i na policii, ale ta nejprve prověřovala je samotné.
Domnívali se, že ve zmizení syna mají prsty rodiče. Zřejmě tak vyšetřovatelé přišli o drahocenné dva dny. „Chyba byla, že dlouho prověřovali mě a manželku. A variantu, že ho někdo mohl unést, v prvopočátku nebrali v potaz. Ani nenasadili psa. Toho jsme si vynutili asi po dvou dnech, ale to už bylo zbytečné. Ztratili čas, první noc, kdy to bylo nejdůležitější,“ řekl v minulosti pro MF Dnes Honzíkův otec, Marcel Nejedlý (†44).
Pátrání policie vyhlásila oficiálně 20. ledna 1998, tedy až po třech dnech od chlapcova zmizení. Zapojily se desítky policistů, vrtulník s termovizí, říční policie a dokonce i Interpol. Prověřovalo se koryto řeky i seznam pedofilů. Veškeré pátrání bylo ale bez výsledku. Rodiče, Marcel a Ivana Nejedlí, byli naprosto zoufalí. Nabídli tehdy odměnu přes 100 tisíc korun tomu, kdo bude o zmizení jejich syna mít jakékoliv informace. Nakonec částku zvedli až na milion korun.Ovšem i to bylo ale bez úspěchu.
Roky tak rodina strávila v zoufalství a beznaději. Stále pátrali a stále doufali. I Honzíkova sestra Adéla (27), která věřila, že je stále naživu. Otec Marcela celý život věřil, že se se svým synem znovu setká. Pátral na vlastní pěst za pomoci senzibilů, psychotroniků anebo spolupracoval s hledači pokladů. O svém synovi Honzíkovi se nikdy pravdu nedozvěděl. Honzíkovi Nejedlému by dnes bylo 33 let.
Matky se zastal soud
Matky Ivany Nejedlé se v roce 2019 zastal Ústavní soud. Podle soudců policie tím, že ji nechtěla nechat nahlédnout do spisu, porušila právo na ochranu rodičovství i právo na účinné vyšetřování. Policii soud zakázal, aby v porušování práv pokračovala. A tak Ivana Nejedlá v doprovodu své právničky mohla konečně spis prostudovat.
Blesku tehdy Nejedlá popsala, že měla radost, že může do spisu nahlédnout, při jeho studování byla ovšem velmi rozčilená a nebylo to pro ni příjemné. „Vracely se mi vzpomínky na Honzu a na tu dobu. Není snadné se k tomu vracet, i když jsem realistka,“ řekla tehdy. Dodala, že osudný den 17. ledna se vždy snaží vymazat z kalendáře. „Pro mě neexistuje. Ten den ruším navěky,“ uzavřela.
Témata:
Související
ste normalni? ten ztracený chlapec normalne sel za svym kamaradem ktery bydlel v sousedství,ve vedlejsi ulici. a klukovi tehda bylo asi 8let,coz uz deti normalne chodi sami do skoly ráno.nevidim zadne pochybeni ze strany rodicu.