Pandemie spustila vlnu bulimie a anorexie. S poruchami zápasí i Češky, potvrdili experti

Přívaly mladých s poruchami příjmu potravy (PPP) zaznamenala mezi prvními dětská nemocnice v kanadském Ontariu. Specialista na stravovací poruchy u dětí Mark Norris byl před propuknutím pandemie zvyklý na ledacos, už v červnu roku 2020 byl ale k pacientům povoláván častěji než za celou dobu své kariéry, řekl pro server CNN. Covidové krizi tak trvalo jen pár týdnů, než se dostala statisícům lidí pod kůži.

„Zvlášť během těch prvních šesti měsíců pandemie jsme si všímali, že pacienti váží méně, než na co jsme byli zvyklí před pandemií. A tihle pacienti se velmi rychle zhoršovali,“ řekl novinářům Norris. Lékař se se svým týmem zaměřil na nové statistiky a o rok později vydal studii, která jeho obavy jen potvrdila. Vyvolala sérii dalších průzkumů v okolních nemocnicích a klinikách, jež dokazovaly ten stejný fenomén.

„Naše data naznačovala, že se pacienti kromě nižší váhy i celkově rychleji zhoršovali a hrozilo jim větší riziko hospitalizace,“ doplnil Norris. K podobnému zjištění došli i odborníci z USA. „V 80 nemocnicích zaznamenali po březnu 2020 v porovnání s obdobím před pandemií 25procentní nárůst počtu hospitalizací s poruchami příjmu potravy,“ řekl k věci lékař David Little z lékařského výzkumného institutu Epic Health Research Network.

Příznaky covidu se objeví už po dvou dnech, odhalili vědci. A proč je důležité krýt si nos?

Případů přibývalo ještě dramatičtěji mezi dívkami, v nemocnicích jich končilo o 30 procent víc než dosud. „Zajímavé je to, že když jsme se zaměřili na ostatní diagnózy psychických problémů, jako je úzkost, deprese nebo dokonce sebevražedné pokusy, viděli jsme jen malé nárůsty. Ale nic se ani zdaleka nevyrovnalo 30procentnímu nárůstu počtu hospitalizací dospívajících dívek s anorexií a dalšími poruchami stravování,“ upozornil Little.

Podle americké Národní asociace pro poruchy příjmu potravy navíc ani letos nepřestává zájem o pomoc dál růst. Na linku důvěry volá od propuknutí krize o 107 procent víc lidí než obvykle. „Ačkoli pandemie trvá už dva roky, na linku důvěry nám volá pořád víc a víc lidí,“ řekla ředitelka komunikačního centra asociace Chelsea Kronengoldová. V loňském roce se většina volajících pohybovala mezi 13 a 24 lety.

Dlouhé čekací doby a nedostupná péče

Podobně se jako ve světě plní české kliniky, výjimkou není ani Centrum pro poruchy příjmu potravy první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „I u nás vzrostl vznik nových případů onemocnění poruchami příjmu potravy anorexie, bulimie i psychogenního přejídání s alarmujícím počtem současně se sebepoškozujících adolescentů,“ řekla pro Blesk Zprávy vedoucí lékařka centra prof. MUDr. Hana Papežová, CSc.

„Naše centrum zaznamenalo vzestup jak žádostí o hospitalizaci při zhoršení již existujících onemocnění, tak vzestup ambulantních vyšetření a pacientů na Denním stacionáři pro PPP,“ pokračovala. „Dostupnost péče je nedostatečná a čekací doby velmi dlouhé.“

Psí koronavirus vzbudil paniku: Epidemie vyděsila majitele mazlíčků i veterináře

Vzestup onemocnění je přičítán sociální izolaci, přerušení zájmových činností včetně sportovních aktivit a celkové nejistotě spojené s úzkostnými stavy, vysvětlila Papežová. „Hladovění nebo přejídání mohou být způsobem maladaptivního zvládání stresu a k tomu se nyní stále častěji přidává nezdravé nutkavé nepřiměřené sportování, které zhoršuje průběh i prognózu poruch příjmu potravy.“

Centrum Anabell v době pandemie registruje místo vyššího počtu nových klientů spíš častější návštěvy těch, kteří se s poruchami již nějakou dobu potýkají. „Po znovuotevření poraden přicházelo a přichází stále více klientů, kterým se porucha příjmu potravy vrátila právě v období lockdownu nebo jejich izolace, a potřebují i intenzivnější podporu, což se projevuje v navýšení počtu jejich návštěv,“ řekla Blesk Zprávám tisková mluvčí centra Marie Novotná.

„Někteří klienti například uvádí, že právě distanční výuka a izolace doma vedla onu osobu k tomu, že o sobě začala pochybovat, následně se nepravidelně stravovat, držet přísné diety a nadměrně cvičit,“ dodala na závěr Novotná. „Stres hraje velkou roli. Naši klienti se často potýkají se stresem spojeným s tím být nejlepší nebo dokonalí. Mají na sebe vysoké nároky. Být nejlepší ve škole, v určitém sportu nebo v držení diety bývá velmi často nedílnou součástí poruch příjmu potravy.“