
Paradox kompenzací: Čerpal je i Landa, kterého Havlíček nazval magorem. Co další „slavní“?

Miliony pro společnosti, desítky tisíc pro jednotlivce. Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením někdejšího ministra Karla Havlíčka (ANO) rozdalo balík peněz během svých covidových výzev na podporu firem i lidí, kteří utrpěli nemalé finanční ztráty při vládních opatřeních na boj s pandemií. Žádat však mohli i jednotlivci. Třeba během výzev Covid - kultura. A tak se mezi úspěšnými žadateli objevily i známé, leč někdy nečekané tváře. Třeba Daniel Landa.
Nezisková organizace Hlídač státu uveřejnila databázi příjemců dotací v rámci podpůrných programů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Obsahuje nejen žebříček TOP 30 největších příjemců podpory - zahrnuje i drobné žadatele.
Kompenzace totiž poskytoval stát také jednotlivcům. O příspěvek pro uměleckou profesi ve výši 60 000 korun zažádal zpěvák Daniel Landa. Ten přitom během pandemie vybízel Čechy, aby bombardovali hygienické stanice zbytečnými dotazy.
Někdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) proto právě Landu označoval za magora. „Sázíme na hygieny, ale jsou zahlceny magorem, který jim tam posílá dotazy,“ uvedl loni na podzim Havlíček v Otázkách Václava Moravce.
60 000 korun přišlo na účet i zpěvačce Iloně Csákové, která několikrát vystoupila proti testování na koronavirus i proti očkování. Csáková kromě toho šířila konspirační teorie o Billu Gatesovi a Světové zdravotnické organizaci.
O příspěvek zažádaly - a uspěly - i další známé tváře. Zpěvák Daniel Hůlka, saxofonista Felix Slováček, kouzelník Pavel Kožíšek nebo bavič Zdeněk Izer.
60 000 korunami pro příjemce jednorázové podpory pro umělecké profese neopovrhli ani Andrea Pomeje, tanečník Yemi A. D., herci Roman Skamene a Jiří Krampol či zpěváci Marek Ztracený a Marián Vojtko.
V době zavřených divadel, kin i koncertních sálů a nemožnosti pořádat společenské a kulturní akce pro řadu diváků přišla umělcům pomoc MPO vhod. Na MPO se však obracela i divadla, kina či pořadatelé velkých akcí.
Pomoc pro provozovatele O2 Areny
V programu Covid - kultura bylo vyhlášeno hned několik výzev. Těžila z nich i společnost Bestsport, a.s., která vlastní a provozuje největší halu v Česku, O2 Arenu, a rovněž konferenční centrum O2 Universum.
Stala se přitom dle Hlídacího psa příjemcem největšího balíku kompenzací od MPO. A reagovala na výzvy na podporu podnikajících subjektů v kultuře. Od státu dostala kompenzace v celkové výši až 109,93 milionů korun, nebyla však jediná, komu v těžkých chvílích pomáhalo MPO miliony.
Pomoc jen pro ty, co to potřebovali? A co kasina?
Rozsáhlé množství společností i jednotlivců však vyvolalo otázky, zda kompenzace pomáhaly účelně vždy opravdu těm, kteří to potřebovali. „Když máte hrubá kritéria, tak se stane to, že peníze dostanou podniky, které nejsou na první pohled celospolečensky přínosné,“ řekl Blesku ekonom Lukáš Kovanda.
O kompenzace od MPO si zažádalo a uspělo také několik hazardních společností, které měly kvůli rostoucímu zdanění a regulacím od obcí potíže už dříve. Jednu z největších dotací, 90 milionů, dostal Merkur Casino patřící pod německý Gauselmann Group. 80 milionů dostala kasina Lucky Money a tuzemský provozovatel heren Bonver Win 72 milionů.
Právě Bonver Win se s covidem dostal do dluhů vůči svým věřitelům, jak informovaly Seznam Zprávy, a v loňském roce kvůli tomu musel zažádat o covidové moratorium. V roce 2020 měl Bonver Win dokonce o miliardu korun a čtvrt menší tržby než před pandemií. 70 milionů dostala též hazardní NET and GAMES. Stát tak hernám vyplatil až přes 300 milionů, přičemž exministr Karel Havlíček byl právě za tyto dotace kritizovaný.
„Já jsem si udělal analýzu těch 32 miliard korun na covidové programy, které se utratily v roce 2020. Mně ten způsob připadal jako velmi neférový vůči malým a středním podnikatelům,“ komentoval to současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
„Tam se jednalo o to, že bylo nutné přijít během pandemie rychle s nějakými opatřeními. V takovém případě není příliš čas rozlišovat, kdo všechno má dotace dostat a kdo ne,“ řekl Blesk Zprávám ekonom Lukáš Kovanda. Řešilo se to podle něj hlavně na základě poklesu tržeb a počtu zaměstnanců.
„Když máte hrubá kritéria, tak se stane to, že peníze dostanou podniky, které nejsou na první pohled celospolečensky přínosné, na druhou stranu i v kasinu pracují lidé. Já si myslím, že se to trochu nafukuje a využívá se to politicky, bylo potřeba rychle pomoct a dnes se z toho dělá bouře ve sklenici vody,“ dodal.
Peníze pro hračkářství
Od heren k zábavě pro nejmenší. Kompenzace totiž čerpaly jak velké oděvní společnosti, tak např. společnosti prodávající obuv či sportovní vybavení. Ale i třeba hračky. A to především ve velkých obchoďácích, které jeden čas směly mít otevřeny pouze obchody s nejnutnějším sortimentem.
Štědrou dotaci dostala i česká pobočka polského řetězce Pepco (téměř 70 milionů korun), který je vyhledávaný pro své nízké ceny a nabízí oblečení, potřeby pro domácnost či právě hračky.
Firma Alltoys, která provozuje obchod Bambule, si přišla na 71 milionů a desítky milionů uvítal rovněž Sparkys. Přes 64 milionů načerpal též český obchod s hračkami Pompo.
„Určitě nám to pomohlo, protože máme prodej v pronájmu a ten po nás pronajímatelé chtěli. Také jsme museli zaplatit výplaty. Pokrylo nám to přibližně 60 % ztrát,“ řekl Blesk Zprávám Jakub Šůla, jednatel společnosti Pompo. Většina ostatních se odmítla vyjádřit.
Miliony pro akvapark
71milionovou dotaci MPO si vysloužila společnost GMF Aquapark Prague, společný podnik SPGroup podnikatele Pavla Sehnala a německého GMF, která provozuje Aquapalace v Čestlicích.
Generální ředitelka akvaparku Vladana Horáková už dříve pro Metro uvedla: „Ovšem na druhou stranu jsme s každým zavřeným dnem přišli o milion korun, stát nám příliš nepomohl.“
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.