Zadržení, zmizelí, na pokraji smrti: Osudy lidí, kteří informovali o covidu v Číně
Budou to už dva roky, co se začaly objevovat první zprávy o koronaviru šířícím se v čínském městě Wu-chan. Od té doby se koronavirus stal každodenní součástí života snad každého člověka. Jen málokdo si v lednu 2020 uměl představit, jak hrůzná situace je a bude. Pravdu o povaze pandemie se světu snažila ukázat hrstka odvážných Číňanů: lékařů, občanských novinářů či aktivistů, kteří se rozhodli nemlčet. Výpovědi o řádění covidu-19 se jim sice podařilo dostat do světa, sami však skončili buďto ve vězení, nebo beze stopy zmizeli, uvedl deník The Guardian.
Podle aktivistů kampaň za umlčení novinářů a lidí šířících zprávy o covidu-19 nařídil prezident Si Ťin-pching, jednalo se z jeho strany o „vyhlášení války nezávislé žurnalistice“. Čchen Kchun žil v roce 2020 s manželkou a dcerou v Indonésii, jeho poměrně klidný život narušila zpráva od nadřízeného jeho bratra Meje, podle níž byl Mej zatčen. Čchen ihned věděl, že to musí být spojeno s bratrovou webovou stránkou.
Čchen, který přesídlil do Francie, pro reportéry Guardianu vypověděl, že jeho bratr stojí v čele občanského projektu s názvem Terminus 2049, na němž spolupracuje s kolegy Cchaj Wejem a Tangem. Od roku 2018 například shromažďují články týkající se kampaně #MeToo, jež vystupuje proti sexuálnímu obtěžování, či dokumenty a zprávy spojené s migrací. Tato témata jsou v Číně monitorována a cenzurována, Mej a jeho spolupracovníci se je snažili šířit na své platformě. Od dubna 2020 se web Terminus 2049 zaměřuje na covid-19.
Pozvánka na čaj
Čchen se svěřil s tím, že svého poněkud stydlivějšího mladšího bratra varoval, když založil svůj web. Jenže podle Čchenových slov byl Mej zapálen do šíření pravdy. „V nejhorším případě jsme si mysleli, že si Meje pozvou na čaj,“ prohlásil Čchen. Výraz „pití čaje“ je v Číně používán jako eufemismus pro výslech na policii. Jenže nikdo z rodiny nečekal, že Mej bude zatčen.
Mej a jeho kolega Cchaj byli uvězněni na 16 měsíců, jejich trest skončil v srpnu, Tang byl ve vězení do května. Soudní proces netrval ani 100 minut. Mej je nadále pod dohledem policie. Jeho skupina byla umístěna na rozrůstající se seznam novinářů a aktivistů, kteří byli zadrženi a často uvězněni, mnohdy dokonce bez soudu. Potlačování tisku v Číně během pandemie eskalovalo.
V prosinci organizace Reportéři bez hranic (RSF) situaci v Číně pro novináře popsala jako noční můru, podle nich bylo uvězněno či zmizelo na 128 novinářů. Kolem 70 z nich jsou ujgurští žurnalisté, 10 z nich bylo s jistotou zavřeno kvůli informování o covidu-19 ve Wu-chanu. Podle Čchena je to jasným důkazem toho, jak je pro úřady téma covidu-19 a zvládání pandemie citlivé.
„Jsem si zcela jistý, že důvodem zatčení mého bratra bylo šíření zpráv o covidu-19,“ řekl Čchen. „Protože předtím se on a jeho kolegové nesetkali se žádnými problémy,“ dodal. Oficiálně byl Mej zatčen za „vyvolávání potíží“, jde o vágní a běžné obvinění, pod kterým jsou zadržováni disidenti, aktivisté a novináři. Následně jsou umístěni do detenčního centra RSDL, kde mohou být obvinění bez soudu a kontaktu s rodinou a právníky drženi až půl roku.
Tažení proti novinářům
Podle neziskové organizace Safeguard Defenders bylo do RSDL posláno mezi 45 až 55 tisíci lidí, nejméně 15 tisíc pak v roce 2020. Mezi nimi byl zřejmě i Mej, australsko-čínská moderátorka Čcheng Lej, novinářka Sophia Chuang Süe-čchin či aktivista Wang Ťien-ping. Mej a jeho kolegové se vrátili do svých domovů, Čchen se však domnívá, že jeho mladší bratr dál pokračuje ve svém projektu.
Aktivisté a novináři jsou navzájem provázaní, Chuang psala o Mejovi a zpovídala jeho bratra. „Vždycky se zajímala o příběhy lidí, jako je můj bratr, o obráncích pravdy,“ komentoval Čchen. Chuang a Wanga od jejich zadržení v září nikdo neviděl, novinářka byla zadržena těsně před odjezdem do Evropy. Její rodiče sdělili tisku, že byla obviněna z „rozvracení státní moci“.
Aktivistka je v ohrožení života
Ve vězení skončila také bývalá právnička a občanská novinářka Čang Čan (38), byla odsouzena na čtyři roky ve vězení za pořízení a sdílení 122 videí a rozhovorů z Wu-chanu. V kolébce covidu-19 strávila dva týdny, mapovala skutečnou situaci a pátrala po pravdě. Ve vězení začala držet protestní hladovku, podle rodiny je žena na pokraji smrti. Jejím případem se zabývá například i organizace Amnesty International, která jej zařadila do své dopisové akce Maraton psaní dopisů politickým vězňům.
Humanitární i právní skupiny požadují po čínské vládě její okamžité propuštění, jen to jí zřejmě může zachránit život. Zmizel také aktivista Feng Pin, jenž stejně jako Čang ve Wu-chanu pořizoval videa. Zadržen byl v únoru 2020, od té doby jej nikdo neviděl. Další aktivista Li Ce-chu byl zatčen a vězněn dva měsíce. Ve stejné době, tedy v únoru 2020, policie zadržela také občanského novináře Čchen Čchiou-š'e, ten byl z detence propuštěn v září.
Moderátorka stanice CGTN Čcheng Lej na svém facebooku informovala o tom, že s kolegyní z agentury Bloomberg Haze Fanovou se pokoušely získat povolení k natáčení ve Wu-chanu. V srpnu 2020 byla zadržena a obviněna z „nelegálního šíření státních tajemství“. Fanová byla zatčena v prosinci 2020, obě jsou už více než rok uvězněné.
Vzhledem k informací z vašeho sesterského bulvárního The Guardian, máte jistě lepší zprávy než americké a britské tajné služby.