Exotický ráj přivedla pandemie na pokraj bankrotu. Řada lidí nemá na jídlo, zemi trápí dluhy

V lednu vyrostla inflace na rekordních 11,1 procenta, země přišla o výdělky z turismu, vláda dlouhodobě utrácí velké množství peněz a nedaří se jí ani v mezinárodním obchodu, stát navíc splácí enormní dluhy Číně. Jelikož se je dlouhodobě nedaří splatit, musela si země loni od Pekingu půjčit další miliardu. Prezident Gotabaja Radžapaksa vyhlásil celostátní ekonomickou krizi, čímž dal armádě pravomoci k zajišťování základních surovin, jako je rýže a cukr. To ale místním nijak zásadně nepomohlo.

O problému nakrmit vlastní rodinu se v rozhovoru se serverem The Guardian rozhovořil šofér z hlavního města Anurudda Paranagama, který si kvůli rostoucím cenám jídla a služeb musel najít druhou práci. Na splácení půjčky na auto to ale stejně nestačí. „Je pro mě velmi těžké tu půjčku splatit. Když musím platit za elektřinu, poplatky za vodu a jídlo, nezbývají žádné peníze,“ svěřil se Paranagama.

Rostoucí chudobě místních se museli začít přizpůsobovat i prodejci jídla a majitelé obchodů. Podle Paranagamy začali rozdělovat kilová balení trvanlivých surovin do stogramových sáčků, protože si zákazníci nemohou dále dovolit původní množství. „Kupujeme teď sto gramů fazolí, dřív jsme na týden kupovali kilogram,“ pokračoval šofér. Jeho rodina nyní jí pouhé dvě porce jídla denně místo obvyklých tří.

Hypotéky a půjčky opět zdraží: ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu, je nejvyšší za 13 let

Osobní trenér Anushka Shanuka si dříve dokázal zajistit všechny potřeby naprosto bez problému, kvůli krizi ale rychle ztrácí klienty a ocitá se tak v situaci, kdy nemá dostatek peněz na jídlo. „Nemůžeme žít tak jako před pandemií,“ řekl a dodal, že cena zeleniny za tu dobu vzrostla o padesát procent.

Není cesty ven

„Vláda nám slíbila pomoc, ale nic jsme nedostali, takže se s tím pereme, jak nám situace dovoluje,“ sdělil serveru. „Nevím, jak dlouho to takhle vydržíme.“ Zemi během příštích měsíců hrozí devastující bankrot.

Kvůli zavřeným hranicím přišla Srí Lanka o 10 procent hrubého domácího produktu a více než 200 tisíc lidí z turistického sektoru přišlo o veškeré své výdělky. Mnoho mladých a převážně vzdělaných občanů se nyní snaží zemi opustit a s cílem získat cestovní pas tráví hodiny v dlouhých frontách před branami úřadů.

Guvernér centrální banky W. A. Wijewardena varoval, že situace „obyčejných“ lidí finanční krizi ještě zhorší, což by drasticky přitížilo právě střední a nižší třídě. „Když ekonomická krize vygraduje za hranici spásy, země nevyhnutelně spadne i do finanční krize. Obojí sníží produkci potravin a zabrání dovozu ze zahraničí. V tu chvíli nastává humanitární krize,“ řekl novinářům Wijewardena.

Minimální mzda se zvedla o tisícovku na 16 200 korun. Vyšší je i zaručená mzda

K nastalému problému vedlo mimo jiné i prezidentovo květnové rozhodnutí zakázat farmářům užívání hnojiv a pesticidů. Cílem bylo donutit zemědělský průmysl k přechodu na organickou výrobu, ten byl ale tak náhlý a nečekaný, že mnoho farmářů skončilo bez možnosti dál pokračovat s produkcí. Jídla je v zemi nedostatek a ceny potravin nepřestávají růst.

„Výdaje na kultivaci půdy vyletěly do astronomických výšin. Vláda nemá žádné peníze na dotace na hnojiva. Mnoho z nás farmářů se bojí investovat, protože nevíme, jestli nám z toho vznikne nějaký profit,“ řekl místní zemědělec Ranjit Hulugalle. Země se snaží krizi dočasně řešit dovozem z Indie, Číny, Bangladéše a Ománu, tím se ale ještě více zadlužuje. Všechny půjčky bude navíc muset vracet s enormním úrokem.