Konec jehel? Vakcíny z náplastí slibují snazší aplikaci, vyšší účinnost a trvanlivost v teple

Centimetr široká náplast obsahuje 5000 plastových hrotů, čtvrt milimetru dlouhých. Každý je potažen suchou vakcínou. V tomto konkrétním případě jde o zatím vyvíjenou vakcínu HexaPro, na které pracují vědci Texaské univerzity v Austinu.

Suchá vakcína prokázala lepší trvanlivost než stávající tekuté – při pokojové teplotě (25 °C) vydrží stabilní přinejmenším měsíc, i ve čtyřicetistupňovém vedru vydrží nejméně týden. Vyspělé země už, třeba i obtížně, víceméně vyřešily logistiku silně zmrazených vakcín, zato pro rozvojový svět může být HexaPro revolucí. Má být i levnější na výrobu, uvádí Al Džazíra.

Ale i pro Evropu má vývoj této nové látky smysl, pokud se prokážou slibované kvality očkovací náplasti. „Už první dávka podaná náplastí vyvolala výrazně vyšší úroveň protilátek IgG než injekce. Tento trend se opakoval i po dvou dávkách, úroveň byla zhruba 40krát vyšší,“ zveřejnili badatelé výsledek myšího testu na webu Science Advances. A řádově víc než injekce posílila náplast rovněž buněčnou imunitu, která je důležitá pro překonání covidu-19 i pro ochranu před variantami SARS-CoV-2. U žádných takto očkovaných myší se po kontaktu s koronavirem nemoc nerozvinula.

Jehly bodají těsně pod pokožku

Přijde-li očkovací náplast do praxe, značně to uleví zdravotnictví. K jejímu podání není potřeba odborný personál, nemusí se nijak ředit a natahovat, vlastně si ji (či svému dítěti) zvládnete aplikovat sami. Uleví se i lidem s panickou hrůzou z jehel, výzkumníci ujišťují, že náplast nijak nebolí. Sice jde také o mikro/nanojehly, ale bodají jen těsně pod pokožku, kde receptory bolesti nejsou, zato imunitní buňky ano.

Chytrá očkovací náplast: nemá jehlu a změří reakci organismu na vakcínu

Stejnou metodu vyvíjí i firma Emergex ve Velké Británii, která zároveň vyvíjí novou, syntetickou vakcínu proti covidu-19. Zatím dostala povolení k první fázi klinického výzkumu, v lednu vakcínu podá 13 dobrovolníkům a 13 dalším dá placebo, uvedla firma v tiskové zprávě 15. listopadu.

„Naše vakcína může nabídnout výrazné výhody oproti současným vakcínám na covid-19, včetně trvanlivější imunity a širší ochraně proti variantám,“ uvádí Robin Cohen z vedení Emergexu. Oproti současným covidovým vakcínám, jež podněcují hlavně protilátkovou imunitu, se ta jejich zaměřuje na buněčnou imunitu (T-lymfocyty). Protilátky virům brání v napadení buněk, zatímco lymfocyty ničí už napadené buňky, a to rychle po infekci, píše Guardian.

„Očkování Emergexu má potenciál být účinnější proti rychle mutujícím virům jako SARS-CoV-2 a skoncovat s nutností sezónních posilovacích dávek,“ slibuje firma. Prý by její vakcínou nabuzené T-lymfocyty člověka měly ochránit i před virem SARS (dnes nazývaný SARS-CoV-1), který děsil hlavně Asii začátkem tisíciletí. A v nové zprávě Emergex ujišťuje, že funguje i na aktuálně hrozící variantu omikron.

Co se metody náplasti od firmy Emergex týče, pokročilejší už je klinický výzkum očkování proti horečce dengue. I tato firma slibuje stabilitu v běžných teplotách.

Očkování dokonce i nosními kapkami

Usnadnění i větší efektivitu rovněž slibuje další zkoumaná očkovací metoda: Nosní kapky. Dosavadní vakcíny podnítí imunitní reakci v celém těle, zato kapky by ji soustředily do sliznic (horních) cest dýchacích. Tudy virus do těla přichází a tudy se pak také šíří dál.

„U lidí je většina infekcí SARS-CoV-2 bez příznaků nebo v podobně mírné infekce horních cest dýchacích, ale pořád je doprovází šíření viru z ústní a nosní sliznice. Většinou se při asymptomatických infekcí šíří kratší dobu, ale často s podobnou intenzitou,“ uvádí studie na webu magazínu Science Translational Medicine.

Vakcíny proti covidu: Hrozí u nich nežádoucí účinky? A jak se liší od trvalých následků

Vědci zkusili podat ozkoušenou oxfordskou vakcínu (kterou vyrábí např. AstraZeneca) křečkům a makakům v podobně nosních kapek (a kontrolní skupině klasicky injekčně). Celkově měli křečci očkovaní oběma způsoby dobrou ochranu, ale u „nakapané“ skupiny bylo v následujících dnech po vystavení infekci výrazně nižší množství viru v nosohltanu.

Podobně nadějně vypadala studie na makacích, a tak se před měsícem na Oxfordské univerzitě přistoupilo k pokusu na lidech. Nosem dostali oxfordskou vakcínu buď jako první, nebo coby třetí, posilující dávku.

„Čekal jsem nějaké šimrání nebo něco, ale sotva jsem to pocítil. Mělo to takovou nasládlou chuť, jako cukr,“ popsal reportérce ITV News jeden z dobrovolníků. 

Všechny tyto zkoušky však ještě nějaký čas potrvají, pro nejbližší měsíce budou posilující dávky či očkování nových lidí stále ještě spoléhat na jehly.