Covid se mezi zabijáky v Česku dostal na třetí místo. Loni zemřelo nejvíc lidí za 35 let
Covid je zabiják, opakuje premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Konkrétně v Česku se stal třetí nejčastější příčinou úmrtí, zároveň byl loňský rok po 35 letech největší v počtu zemřelých na celou republiku. Navždy odešlo celkem 129 289 lidí. Naopak ubylo mrtvých při dopravních nehodách.
Třetí nejčastější příčinou úmrtí se loni stal v Česku covid. Jako základní příčinu ho lékaři uvedli u 10 539 lidí, tedy u každého dvanáctého zemřelého. Úmrtnost se loni ve srovnání s minulými lety citelně zvedla, vrátila se na hodnoty z přelomu 80. a 90. let. Celkem pak loni v republice zemřelo 129 289 lidí, což je nejvíc za posledních 35 let. Vyplývá to ze statistické ročenky, kterou dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ní se minulý rok zkrátila i průměrná doba dožití, a to u mužů meziročně o rok na 75,3 roku a u žen přibližně o tři čtvrtě roku na 81,4 roku.
První potvrzený případ koronavirové nákazy v Česku oznámilo ministerstvo zdravotnictví loni 1. března. ČSÚ v ročence využil údaje o základní příčině úmrtí z listů o prohlídce zemřelého. Data shromažďuje Ústav zdravotnických informací a statistiky. Úmrtnost ovlivňuje i naději dožití, která je ukazatelem úmrtnostních tabulek. Udává počet let, kterých se lidé určitého věku mohou v daném roce v průměru dožívat.
Úmrtnost se loni dostala na hodnoty z let před pádem a po pádu komunistického režimu. Díky modernizaci zdravotnictví, novým lékům i lepšímu životnímu stylu klesala. Zatímco v minulých letech připadalo v Česku na tisícovku obyvatel kolem deseti zemřelých, v loňském roce to bylo 12.
Loni zemřelo o 16 900 víc lidí než v předcovidovém roce 2019
Loni zemřelo podle ročenky zhruba o 16 900 lidí víc než v předcovidovém roce 2019, meziročně tedy o 15 procent. Víc úmrtí než minulý rok bylo naposledy v roce 1986, a to 132 585. Podobný počet jako loni zaznamenal ČSÚ v roce 1990, kdy bylo zemřelých 129 166. Postupně jich pak ubývalo. Pod 110 000 počet klesl v roce 1998, znovu se nad tuto hranici dostal v roce 2015. V čísle se odráží i početnost jednotlivých ročníků narození.
Covid byl loni základní příčinou úmrtí 4601 žen a 5938 mužů. U mužů se úmrtnost začala zvedat po čtyřicítce a u žen zhruba od 45 let. Rostla s přibývajícím věkem. V mladších skupinách zůstala přibližně stejná jako v předchozím roce.
Nejčastější příčinou úmrtí loni zůstaly nemoci oběhové soustavy. Zemřelo na ně 51 299 lidí. Zemřelých tak proti předchozím dvěma letům přibylo, bylo jich ale méně než v roce 2010. Boj s rakovinou loni prohrálo celkem 28 716 lidí. Počet se proti předchozím letům výrazně neliší. Experti se obávají toho, že by zemřelých kvůli nádorovým onemocněním mohlo ale přibývat v dalších letech po oslabené prevenci a omezování péče za epidemie. Loni pak přibylo zemřelých s cukrovkou či Alzheimerovou nemocí. Méně je obětí dopravních nehod.
Trend prodlužování života se loni zvrátil. Naděje dožití při narození se loni proti předcovidovému roku 2019 zkrátila u mužů ze 76,3 na 75,3 roku, tedy o celý rok. U žen to bylo z 82,1 na 81,4 roku. Doba dožití tedy byla zhruba stejná jako v roce 2013. Česko se tak vrátilo ve vývoji o sedm let zpátky.
To, že zemřelo tolik lidí, není vinou některých důležitých blbounů a údajně podfinancovaného zdravotnictví, ale právě naopak. Naše socialistické zdravotnictví udržuje na práškách při životě lidi, kteří by byli před 30 lety dávno po smrti.