Paralýza obličeje při covidu: Záhadná Bellova obrna je častější u neočkovaných, uvádí vědci

Bellova obrna je nervová porucha, při níž pacientovi ochabnou svaly v půlce obličeje a může nastat paralýza. Vizuálně to vypadá jako by se pacientovi svěsila část obličeje. Tyto potíže podle vědců zaznamenala malá skupiny lidí po očkování, nicméně nejnovější studie ukázala, že se mnohem častěji vyskytovaly u nakažených neočkovaných lidí. Experti uvedli, že na každých 100 tisíc očkovaných se Bellova obrna vyvine u 19 z nich, naopak na každých 100 tisíc nakažených ji zaregistrovali u 82 případů.

Vědci: Případy jsou ojedinělé

Clevelandští vědci zdůrazňují, že celou záležitost je nutné zkoumat hlouběji a pečlivě monitorovat. Zároveň dodali, že jejich studie nemá vyvolat paniku, nebezpečí Bellovy obrny je velmi nízké. „Je to velmi ojedinělý vedlejší účinek vakcíny proti covidu-19, zároveň se ale objevuje, a to častěji, u nakažených pacientů, ale i zde je to výjimečný případ,“ vysvětlují vědci ve své studii, kterou tento týden publikoval vědecký měsíčník JAMA Otolaryngology - Head & Neck Surgery.

Koronavirus ONLINE: 79 případů za neděli. A Česko zlikviduje miliony roušek po expiraci

Lékaři a výrobci vakcín pečlivě sledují vedlejší účinky očkovacích látek, podle vědců by Bellova obrna měla být důvod, proč se nechat očkovat a ne proč se očkování bát. Svou logiku podložili právě faktem, že u neočkovaných nakažených je pravděpodobnost výskytu této obtíže mnohem vyšší. Naštěstí se jedná o dočasné obtíže a symptomy se většinou zlepší během několika týdnů, úplně zmizí pak do půl roku.

Záhada Bellovy obrny

Malá skupina pacientů se s příznaky Bellovy obrny potýká déle, u některých se znovu objeví za několik let. Dosud není lékařům a specialistům jasné, co přesně poruchu způsobuje. Podle jejich hypotéz by Bellovu obrnu mohla vyvolat přehnaná reakce imunitního systému, což vede k zanícení a otoku a může to poškodit nervy ovládající obličejové svalstvo.

Podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) je Bellova obrna spojována s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, určitými typy zranění, lymskou boreliózou a některými infekcemi. Ve Spojených státech je její výskyt velmi ojedinělý, většinou se objeví 15 až 30 případů na každých 100 tisíc osob. Nicméně během pandemie koronaviru a vakcinace počet případů vzrostl.

Bellova obrna upoutala pozornost vědců nejprve jako vedlejší účinek očkování, následně se ukázalo, že ještě častěji se objevuje u nakažených. Clevelandští experti pracovali s údaji ze 41 lékařských organizací z celého světa, zkoumali případy 348 tisíc pacientů, kteří se s koronavirem potýkali v období leden 2020 až prosinec 2020. U 284 pacientů se během 8 týdnů od potvrzení nákazy vyskytla Bellova obrna, to značí, že u lidí s covidem-19 je 0,08 procentní riziko, že se u nich obtíže projeví.

Tornádo na Moravě: Šest mrtvých, obří škody, ale i miliardová pomoc. Prvních 10 dní přehledně

Vztah mezi covidem-19 a Bellovou obrnou je nutné dál zkoumat

Ze zaznamenaných 284 případů více než polovina z nich – 54 procent, neměla žádnou predispozici či rodinnou anamnézu, které by mohly vést k Bellově obrně. Vědci ve své studii rovněž odkázali na americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), podle kterého není žádná spojitost mezi schválenými vakcínami a Bellovou obrnou.

Vědci dodali, že si nejsou jistí, jak a proč covid-19 nebo vakcína proti covidu-19 způsobují Bellovu obrnu. Podle jejich hypotézy virus může spustit interakci mezi imunitním a nervovým systémem, stejně jako jiné infekce, které podle JHU mohou Bellovu obrnu vyvolat. Právě z toho důvodu je nutný další výzkum.