„Papežštější než papež“. Středula se za vypnutí kompenzací obul do vlády, přisadili si i hospodští
Vláda v pondělí rozhodla o ukončení plošných kompenzačních programů pro podnikatele. Hlavním argumentem je rozvolnění většiny provozů a restart ekonomiky. S tím nesouhlasí hospodářská komora, odbory a zástupci podnikatelských svazů. Podle Luboše Kastnera z Asociace majitelů a provozovatelů malých restaurací (AMSP ČR) by měla vláda podporu české gastronomie brát jako investici, a nikoli jako náklad.
Vláda rozjela vlnu rozvolnění a současně s ním rozhodla o ukončení plošných kompenzačních bonusů. Z programu Antivirus budou moci podnikatelé v červnu získat příspěvky už jen na část náhrady pro lidi v karanténě. Proplácení mezd v zavřených provozech či při snížení poptávky k 31. květnu skončilo. „Ono nejde něco omezovat a nic nekompenzovat, mnoho podnikatelů je vyčerpaných a hlavně se neobnovuje tak rychle poptávka,“ řekl pro Blesk Zprávy Luboš Kastner (AMSP ČR).
Dodal, že gastronomie trpí po covidu hlubšími strukturálními problémy a bude problém nejen lidi do gastrosegmentu přivést zpět, ale také je kvalitně zaplatit. „Vláda před časem sice představila národní plán obnovy, ale není v něm ani čárka o gastronomii. To takhle nemůže zůstat.“
A do kabinetu se za rozhodnutí obul i šéf odborů Josef Středula. „Vláda by měla vypnout kompenzace až ve chvíli, kdy pro ně skutečně nebude důvod. Jestliže stále existují obory, na která se vztahují omezení vlády, tak to rozhodně bez kompenzací zůstat nesmí,“ řekl pro Blesk Zprávy Středula. „Navíc Evropská komise schválila kompenzační programy až do konce roku, nevidím důvod, proč by Česká republika měla být papežštější než papež,“ doplnil. Jako zbytečně uspěchané hodnotí rozhodnutí vlády prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Česká hospoda přežije
„Chceme vládu přesvědčit, že to má smysl, a já bych rád, aby vláda nebrala tyhle kompenzace jako náklad, ale jako investici do rozjezdu gastronomie,“ řekl Kastner. Rozhodnutí vlády nebere jako konečné. „Jsem přesvědčen, že tahle vláda chce podpořit důstojné podnikání v této zemi, a myslím, že by i měla, protože vláda, která nepodpoří pivo, to bude mít ve volbách hodně těžké, doplnil. Ukončení kompenzačních programů vnímá jako podražení nohy v cílové rovince a věří, že s vládou bude možné ještě jednat. „Když může vláda zvyšovat důchody nad rámec valorizace, tak zcela jistě umí podpořit i podnikatele.“
Středula by se přikláněl k variantě, aby programy běžely, a pokud se z nich nebude čerpat, tak teprve potom by se zrušily. „Jestliže stát ruší kompenzace z nějakého jiného důvodu, třeba protože nemá peníze, tak ať přizná a řekne, jakým způsobem to nahradí,“ řekl Středula. Dodal, že podnikatelé po více než roce s covidem už nemají rezervy a jinou možnost než kompenzace nemají.
Z programu Antivirus bylo v dubnu vyplaceno 2,92 miliardy korun. Z toho se 2,18 miliardy šlo na výdělky v uzavřených provozech, 359 milionů na část mezd při výpadku poptávky, surovin a personálu a 380,56 milionu na náhrady v karanténě. V březnu výdaje na všechny tři příspěvky činily 5,02 miliardy.
Schválení zmíněného kurzarbeitu podle Středuly už nic nebrání. „Zákon je teď v Senátu, takže nepředpokládám, že by se to nestihlo. Nic nebrání tomu, aby byl schválen v relativně krátkém časovém horizontu s účinností od prvního ledna 2022,“ dodal s tím, že poté, až Evropská komise zamezí možnost čerpání kompenzačních programů, tak by Česko mělo mít vlastní nástroj, který zabrání propouštění.
