Zelená pro Sputnik V: Slovensko začne očkovat ruskou vakcínou, v EU dosud neschválenou
Slovenská vláda ve středu souhlasila se zahájením očkování ruskou vakcínou Sputnik V proti nemoci covid-19. První zásilku očkovací látky, kterou dosud neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ani k ní vzhledem k nedostatku potřebných informací nevydal stanovisko slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv, země dostala již v březnu.
Kabinet premiéra Eduarda Hegera podle zveřejněného usnesení uložil ministrovi zdravotnictví Vladimírovi Lengvarskému, aby umožnil očkování zmíněnou vakcínou do počtu 200 000 dávek, které země už dovezla. Lengvarský už v úterý řekl, že používání Sputniku V v zemi povolí, pokud tak rozhodne většina členů kabinetu.
Vicepremiér a ministr hospodářství Richard Sulík před novináři odhadl, že pětimilionové Slovensko s ohledem na zájem lidí využije všechny již dovezené dávky Sputniku V. Zájemce o Sputnik V dostane dvě dávky.
Kupní smlouva umožňuje Slovensku odebrat až dva miliony dávek Sputniku V. Bratislava se ale dříve dostala do sporu s Moskvou kvůli způsobu testování vakcíny. Slovensko následně požádalo o testování Maďarsko, které tuto očkovací látku začalo používat už letos v únoru jako první členská země EU.
Okolnosti samotného dovozu Sputniku V přispěly k prohloubení slovenské vládní krize, která vyústila v demisi tehdejšího premiéra Igora Matoviče. Šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) a nynější ministr financí Matovič nákup Sputniku V podporoval a ještě jako ministerský předseda se zúčastnil i jeho dovozu na letiště v Košicích.
Sputnik V je schválený v 10 zemích v Evropě
Vakcínu Sputnik V proti koronaviru SARS-CoV-2 vyvinulo ruské Národní výzkumné centrum pro epidemiologický a mikrobiologický výzkum Nikolaje Gamaleji (NICEM). Rusko začalo populaci plošně očkovat vakcínou Sputnik V jako první na světě loni na konci listopadu, první dávky ale byly podány již loni v srpnu.
Rozsah i dostatečnost testů vakcíny zejména zpočátku zpochybňovala řada západních expertů. Vědci kritizovali především malou transparentnost vývoje a testování vakcíny. Odborný časopis Lancet letos na začátku února zveřejnil studii, podle níž účinnost vakcíny ve třetí a poslední fázi klinických testů dosáhla 91,6 procenta. Podle studie nebyly zaznamenány vážné vedlejší účinky vakcíny a přípravek prokázal účinnost 91,8 procenta i u lidí starších 60 let.
Tento měsíc ale Lancet napsal, že předběžné výsledky třetí fáze klinických testů Sputniku V přinášejí vícero důvodů k vážným obavám. Jednak je to nedostupnost dat, z nichž byly vyvozovány závěry, dále nejasnosti v pravidlech klinické studie i zjevné nesrovnalosti v nahlášených výsledcích.
Sputnik V byl dosud podle serveru covid19.trackvaccines.org schválen pro nouzové užívání ve 68 státech světa či autonomních územích. Z Evropy jsou to kromě Ruska i Maďarsko, Slovensko, Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Moldavsko a San Marino. Naopak Brazílie minulý měsíc odmítla registraci vakcíny s tím, že schválení přípravku by představovalo riziko kvůli nedostatečným informacím poskytnutým výrobcem. Rusko rozhodnutí kritizovalo.
Zde platí, výjimka potvrzuje pravidlo!!!!