Je Praha opravdu tak bohatá? Stavět metro D a okruh bez peněz státu je nereálné, varuje náměstek

Studii představil v Centru architektury a městského plánování ředitel IPRu Ondřej Boháč a náměstek primátora pro oblast financí Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Podle něho zaznívají z úst nejen ministryně financí ohledně financování Prahy různé, ne zrovna pravdivé výroky.

„Mýty šíří nejen členové vlády, zaznívají z úst poslanců, senátorů, mnoha starostů,“ řekl náměstek. Pomocí studie chce ukázat, že realita je někde úplně jinde a pokud se nezmění přístup státu k financování hlavního města, může to v budoucnu být velký problém.

Cílem studie je také nastartovat diskusi na téma, jak by měl stát hlavně v oblasti financování k hlavnímu městu přistupovat. „Doufám, že to přispěje k tomu, aby se o tématu začalo vážně mluvit a stát si uvědomil, že není úplně dobrý nápad se tak macešsky chovat ke svému hlavnímu motoru ekonomiky,“ poznamenal k tomu Ondřej Boháč. V Praze totiž vzniká 25 procent HDP celého Česka a pracuje tu 20 procent zaměstnanců.

Vyhnánek jako jeden z mýtů o financování Prahy označil představu, že sem přitéká mnohem více peněz než do ostatních regionů. Podle něj má naopak nejnižší příjem z rozpočtového určení daní v poměru k ekonomickému produktu, který se tu vytvoří. „Dá se říct, že čím víc se daří Praze, tím více peněz proudí i mimo hlavní město,“ říká. Problém vidí hlavně v tom, že peníze vybrané z daní se přerozdělují bez ohledu na to, kde se vybírají. „Z každých 100 korun, které se vydělají na území hlavního města, se přes 90 korun rozdělí mezi stát a ostatní obce,“ dodal.

Praha obsluhuje i „malou Ostravu“

Vyhnánek upozornil také na to, že Praha obsluhuje podstatně více lidí, než tu má trvalé bydliště. Reálně podle zjištění magistrátu v hlavním městě žije kolem 1,6 milionu obyvatel. „To je taková malá Ostrava, o kterou se staráme a nedostáváme na ní ani korunu,“ upozornil.

Jsme evropský skanzen

Zmínil také to, že nad rámec tzv. rozpočtového určení daní Praha dostává nejméně peněz ze všech regionů a k tomu dosáhne jen na minimum dotací z EU. Studie říká, že jen 3 procenta z příjmů má město z vlastních poplatků a ve srovnání s ostatními evropskými městy má minimální možnost ovlivňovat své příjmy a nastavovat je. Například Kodaň má až 94 procent příjmů z vlastních daní a poplatků. Podle Boháče jsou na tom v tomto ohledu lépe v podstatě všude, i například v Bratislavě. „Jsme evropský skanzen, protože i města ve východním bloku mají větší autonomii na státu,“ poznamenal.

Až 7 miliard za kilometr metra

Jedním z mýtů, které Vyhnánek zmínil, je představa, že Praha staví zbytečně drahou infrastrukturu. Upozornil ale na to, že pokud by například nebylo metro C, tak by třeba po Nuselském mostě jezdilo asi 250 autobusů za hodinu.„Ta infrastruktura je skutečně drahá, ale nezbytná,“ říká.

Odhaduje se, že jeden kilometr plánovaného metra D bude stát až 7 miliard korun. „Hrozí, že celou stavbu zaplatíme sami,“ varuje. Studie ukázala, že v řadě zemí se na stavbě metra podílel velkou mírou stát nebo dotace od EU a města platí jen asi 30 procent částky.

Podobně tomu může být i u dostavby Pražského okruhu. „Pokud Praha neobdrží od státu spravedlivý podíl na financování infrastrukturních staveb, tak je bude muset vzít někde jinde,“ doplnil Vyhnánek. Peníze by pak muselo město například méně investovat do životního prostředí nebo vzdělávání, čímž na to doplatí obyvatelé v jiných oblastech kvality života.

Pokud by se tyto stavby zrušily, projeví se to na poklesu ekonomického výkonu, na což podle Vyhnánka doplatí i celý stát. Pro město teď podle něj není příliš reálné stavět tak velké projekty jako je metro D a okruh z vlastních peněz. „Bylo by to velice obtížné až nereálné,“ dodal. Cílem celé studie je hlavně rozproudit debatu o tom, jak posílit autonomii samospráv hlavně v oblasti daní nebo různých poplatků. Také by se mělo diskutovat o tom, jak by stát měl přispívat na velké infrastrukturní stavby jako je právě okruh nebo metro.