Česko riskuje novou vlnu? Bez sekvenování vzorků jsme slepí, varuje viroložka

Už v polovině ledna informovala tehdy vznikající expertní skupina MeSES Andreje Babiše (ANO) o potřebě sekvenovat vzorky pozitivní na covid-19. Premiér jim řekl, že to chápe a že to zařídí. V polovině května osekal ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) plány na polovinu a ze slibů se stal další list trhacího kalendáře.

Sekvenování (odhalování) nových mutací a variant viru je však dle řady odborníků pro zvládnutí viru klíčové. Bez něj je stát slepý a je do jisté míry ohrožena i účinnost očkování. 

Sekvenovat aspoň 10 procent vzorků

Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) by měly státy sekvenovat aspoň deset procent pozitivních vzorků, aby věděly, jak se virus na jejich území chová a jaké vytváří mutace, příp. varianty. Lídrem v sekvenování je Velká Británie, která od začátku pandemie testuje deset procent všech pozitivních záchytů.

Blesk.cz změnil vzhled: Řekněte nám, jak se vám líbí, a vyhrajte televizi, tablety či mobily!

Česká republika v počtu otestovaných vzorků nedosahuje ani jednoho procenta a riskuje na podzim další vlnu epidemie, varují experti.

„Sekvenace je velmi důležitá, umožňuje nám přečíst celý genom viru, takže najdeme všechno, co se změnilo. Vždycky se může stát, že se nám tady vyselektuje něco, co nikde jinde na světě nenajdete,“ řekla Blesk Zprávám viroložka Ruth Tachezy.

Tachezy je členkou expertní skupiny MeSES, se kterou ministr Petr Arenberger  v úterý ukončil spolupráci. Viroložka v ní zastává funkci zástupkyně šéfa skupiny, epidemiologa Petra Smejkala. Zároveň je také koordinátorkou skupiny vědců v centru BIOCEV, které se sekvenování věnovalo.

Na podzim problém kvůli novým mutacím?

Expertka upozorňuje, že za současné situace je v ohrožení kvůli novým variantám koronaviru to, čeho se dosáhlo.

„Současná situace je velmi křehká. Stát riskuje všechno, co se doteď povedlo. Dokud máme velkou virovou nálož v populaci, tak stále hrozí, že virus bude mutovat a může být rezistentní vůči očkování,“ varovala Tachezy.

Rozhodnutí ministra zdravotnictví ořezat finance na sekvenování Tachezy zaskočilo. Prostředky budou poskytnuty jen těm organizacím, které jsou pod konkrétními ministerstvy.

Peníze až na prvním místě?

„Bohužel vysoké školy a další privátní subjekty se do tohoto systému nedostaly, respektive ty prostředky by přišly hodně pozdě a státní rozpočet, nebo tedy vláda a ty instituce nechtěly, aby tyto instituce zálohovaly to sekvenování,“ řekl Arenberger na pondělní tiskové konferenci.

S tím nesouhlasí Tachezy: „My bychom byli ochotní počkat a dál sekvenovat, kdyby tam byla naděje, že nám to časem zaplatí.“ Výsledkem je, že expertní týmy, které státu pomohly v nouzi, když mu jeho kapacity nestačily, nakonec nedostanou nic.

„Ti lidé do toho vložili tři měsíce svého života a svého volného času, byli nadšení z toho, že můžou pomoci státu v něčem, co je opravdu důležité, a stát je pak takhle vyřadil,“ postěžovala si viroložka.

„Podařilo se nám zapojit top výzkumné instituce v Evropě. Pomoc nám nabídla dokonce Evropská laboratoř molekulární biologie v Heidelbergu, což je vlajková loď molekulární biologie v EU nebo Katolická univerzita v belgické Lovani,“ popisuje zklamaně Tachezy a pokračuje: „Ústav v Heidelbergu nám nabídl pomoc, protože už měli nastavené know how. V Německu sekvenují obrovské množství vzorků a na startu nám hodně pomohli.“ 

Práce pro stát za soukromé peníze

Tým pod vedením Ruth Tachezy pracoval za soukromé peníze. „Na jaře jsme dostali od firmy IOCB Tech na výzkum covidu finanční dar, ze kterého jsme hradili počáteční fázi naší práce. Očekávala jsem, že do té doby stát vyřeší financování.  Bohužel se nestalo,“ řekla Tachezy. Dodala, že není ani tak problém s penězi, jako s mechanismem, jak je laboratořím dát. „Přijde mi to naprosto absurdní,“ podotýká. Jeden vzorek k sekvenování vyjde přibližně na dva až tři tisíce korun. 

Snížení kapacit pro sekvenování se projeví na množství otestovaných vzorků, varuje přitom.

Už původní počet vzorků byl nízký

Ministr Arenberger oznámil, že cíle se snižují na polovinu a korigoval tím své vyjádření z 9. května. „Laboratorní skupina to definovala tak, že ty prostředky nebudou použity na půl roku, jak se původně plánovalo, s 8 000 vzorky měsíčně, ale v současné době se pracuje s počtem 4 000 vzorků každý měsíc na dobu jednoho roku,“ upřesnil ministr na tiskové konferenci po jednání vlády.

Vládní otočka: Babiš nabídl Smejkalově „odkopnuté“ skupině nové místo. Neuspěl

Tento počet ale hodnotí i další experti jako zoufale nízký. „Sekvenování pouhých čtyř tisíc vzorků měsíčně považuji za nebezpečné,“ sdělil pro Český rozhlas biochemik Jan Konvalinka. Omezení sekvenace lze podle něj označit za selhání systému státní správy. „Jde o byrokratický problém, kterému dosud nerozumím. Všichni souhlasí s tím, že se to musí dělat. Všichni si váží, že vysoké školy na tom pracují, ale nenašel se administrativní způsob, jak ty peníze do těch škol dostat. To je strašně smutné,“ míní biochemik.

Virolog Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd by byl rád alespoň za zmíněných 4000 vzorků měsíčně. Česko ale nedosahuje ani toho. „Celkově bychom potřebovali sekvenovat 4 tisíce vzorků týdne. A zatím to je 2,5 tisíce od začátku roku,“ řekl v odlišném rozhovoru pro Český rozhlas.

Zato Pačesův kolega z Akademie věd Václav Hořejší by volil ještě vyšší číslo, než státem původně vytyčených 8000 vzorků. „Mělo by to být několikanásobně víc. Je to nástroj, který nás může ochránit od velkého průšvihu, takže by se na tom nemělo šetřit,“ je přesvědčen. 

„Sekvenování, tedy určování toho, jaká varianta se kde vyskytuje, kde se začíná rodit ohnisko, ze kterého se šíří nová varianta, se u nás zdaleka nedělá dostatečně. Měla by být priorita ministerstva zdravotnictví tohle zorganizovat a zaplatit, protože to je něco kriticky důležitého,“ pokračoval Hořejší pro CNN Prima News.