Na pokraji vyhoření: Koronavirus útočí na psychické zdraví rodičů, nejhůř jsou na tom mámy

Když se novinářka a matka Mareice Kaiserová zeptala před rokem na Twitteru, „co dělají rodiče, kteří už nemůžou dál“, zaplavilo ji kvantum odpovědí. Pomocí hashtagu #coronaeltern (#koronarodiče) ventilovali opatrovníci napříč celým Německem svůj hněv, jak se jim nedaří skloubit home office a domácí vyučování. První tvrdá uzávěra trvala několik týdnů a týkala se i školek a škol. Nesmělo se ani na dětská a sportovní hřiště a setkání s přáteli bylo z velké části zakázáno, uvádí Deutsche Welle.

Dny strávené mezi čtyřmi stěnami se staly velkou výzvou pro rodiče, kteří se mezi pracovními hovory snažili zabavit své děti pomocí YouTube. Mnoho šéfů vyžadovalo plné pracovní nasazení a učitelé zase každý večer naskenované pracovní listy. I v jiných zemích sdíleli rodiče v rámci hashtagu #coronaparents střípky z domácího vzdělávání, snídání zmrzliny a probrečených nocí.

Psychoporadna Blesku: Svěřte se, specialisté vám poradí. | Blesk.cz

Obavy z vyhoření

Ani o rok později se nedá mluvit o zklidnění situace, právě naopak. Podle Institutu Roberta Kocha je Německo uprostřed třetí pandemické vlny. Hodnota sedmidenního výskytu na 100 tisíc obyvatel byla na začátku dubna 130. Přestože jsou německé školy a školky po několika měsících opět otevřené, o návratu k normálu se dá hovořit jen stěží.

Otevírací doba školek je omezená a hodiny výuky byly výrazně sníženy. Někde vyučování probíhá každodenně, jinde jen v určité dny. Mnoho rodičů si také klade otázku, jak se bude situace vyvíjet dále. Například spolková země Berlín už podle Deutsche Welle oznámila, že bude nabízet předškolní vyučování pouze v nouzovém režimu.

„Aktuální nálada“

Ale i bez oficiálního uzavření a nouzového provozu roste tlak na rodiče, aby nechávali své ratolesti doma. „A je to tady! Pokud je to možné, neposílejte dítě do školky,“ píše jedna uživatelka na Twitteru. „Na druhé straně máme doma dítě, které se do lesní školky strašně těší a prosí nás, abychom ho tam poslali.“

Další matka si na sociální síti stěžuje na nedostatek podpory rodičů: „Jsem úplně vyhořelá a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se rodiče jeden po druhém začali hroutit.“ Další téměř cynicky: „Tadá, asi jsem první matka, která brečela do telefonu, protože neví, jak se o své dítě postarat, až školky opět přejdou do nouzového režimu.“

Nejvíce trpí matky

Není náhodou, že si na online stěžují hlavně matky. Četné studie rovněž ukazují, že ženy jsou v důsledku koronavirových omezení v průměru podstatně více zatěžovány než muži. Je sice pravda, že otcové také zvýšili svůj podíl na výchově dětí a péči o domácnost, ale ne ve stejné míře. Socioložka Jutta Allmendingerová také hovoří o „retradicionalizaci“ rolí žen a mužů, která hrozí vrátit desítky let ženské emancipace zpět.

„Pandemie odhaluje nejen problematické nerovnosti v ekonomických a sociálních příležitostech, ale také je prohlubuje,“ uvedla pro Deutsche Welle Bettina Kohlrauschová z Ekonomického a sociálního institutu nadace Hanse Böcklera. Nerovné rozdělení úkolů by navíc mohlo dlouhodobě zvýšit nerovnost mezd.

Řev, bitky i domov bez nábytku: Expertka popsala covidové peklo tisíců dětí. A prosí o pomoc rodiče

Národní vzdělávací panel od října 2020 rovněž ukazuje, že péče o děti je mnohem častěji záležitostí matek. „Pracující matky se často starají o své děti samy, zatímco mnozí otcové jen doplňkově. Jak ukazují další studie, je pravděpodobné, že skloubit péči půjde velmi těžko, zejména u dětí chodících do školky,“ uvádí zpráva.

Podle studie Federálního institutu pro výzkum populace z června 2020 hovořily ženy mnohem častěji o velké zátěži. Přibližně čtvrtina matek s dětmi mladšími 16 let se potýkala alespoň jednou týdně s depresivní náladou. V průzkumu na konci roku 2020 zjistila Technická zdravotní pojišťovna, že více než polovina matek je vystresovaná více než před začátkem pandemie. U mužů byl podíl mírně nižší, okolo 40 procent.

Generální ředitelka Organizace pro uzdravení matek Anne Schillingová volila v únorovém rozhovoru pro Redaktionsnetzwerk Deutschland mnohem drastičtější slova. „Ženy, které se u nás zotavovaly, byly vždy strašně vyčerpané. Ale ty, které k nám přicházejí nyní, jsou jako po atentátu – vyhořelé a na pokraji sil,“ uvedla s tím, že obzvláště znepokojující je nedostatek vyhlídek na zlepšení situace.

„Trpí tím, že nelze nic plánovat; napřed jsou školky zavřené, následně se vyučuje střídavě a pak zase nic. To je nejen vyčerpávající, ale navíc to velmi zatěžuje ženy. Koneckonců to ovlivňuje jejich zaměstnání, výchovu dětí a vztahy v celé rodině,“ říká pro Deutsche Welle Schillingová. Především jí chyběly apely na větší zapojení otců do výchovy a zkrácení pracovní doby.

Sebepoškozování, nadváha, potíže s řečí. Děti zavřené doma chřadnou i psychicky

Na sociálních sítích se diskutuje také o navrhovaných zlepšeních pro vystresované „koronarodiče“: více možností testování pro děti, dětskou nemocenskou nebo dokonce velmi tvrdou uzávěru, která by zakázala cestovat a ještě více uzavřela podniky, aby se situace dostatečně zlepšila a lidé si mohli opět užívat svobody.

Spousta lidí hledá útěchu v humoru, jak ukazuje novinářka Teresa Bückerová. „Nejlepším opatřením pro generačně spravedlivou politiku zaměřenou na budoucnost by bylo to, že všichni politici na vysokých úřadech by museli převzít kmotrovskou péči o dvě malé děti, o které by se museli denně starat. Praktické zkušenosti jsou strašně důležité,“ uzavírá pro Deutsche Welle.