Koronavirus prohloubil trýznění seniorů, stařenku okrádá její syn. Experti zmiňují strach

Každý třetí senior v EU se někdy setkal s týráním či zanedbáním péče, upozorňuje prostřednictvím Blesk Zpráv ředitel organizace Život 90 Jaroslav Lorman. Poukazuje na to, že podle nového průzkumu je tak jasné, že počet případů týraných a zneužívaných seniorů nadále stoupá. Především teď v době pandemie, kdy zároveň narůstá stres a napětí, ale není jej kde ventilovat.

Ač nebyl průzkum zaměřen na Čechy, není podle Lormana důvod, aby to u nás vypadalo jinak. Doplňuje to poznámkou, že se na linku důvěry jeho organizace obrací stále více lidí s problémy. „Nejedná se ,jen‘ o týrání fyzické. Můžeme si představit zanedbávání péče, ekonomické násilí, vykořisťování i zacházení s nulovým respektem,“ komentuje možné situace pro Blesk Zprávy.

Další postřehy přidává vedoucí Linky seniorů Kateřina Bohatá z organizace Elpida. „V případě domácího násilí u seniorů pozorujeme i speciální formu zanedbávání. Často se to děje ve chvílích, kdy senior s představou, že si tím zajistí péči, přepíše svůj majetek dětem,“ uvádí Bohatá.

„Na místo vděku a péče se ale může setkat s problematickým soužitím. Například když přijde do rodiny nová snacha, prostě někdo nový, a má jiné představy o bydlení. Rázem mu třeba znepříjemní život tím, že mu zakážou užívat zahradu, případně mu nedávají přístup k ovladači topení,“ připojila odbornice pro Blesk Zprávy.

Seniorku (76) okrádá vlastní syn

Podle rozsáhlé studie Světové zdravotnické organizace (WHO) vyšlo najevo, že nejvíce se starší lidé setkávají s psychologickým týráním, následuje finanční zneužívaní a poté fyzické. Se všemi třemi zmíněnými formami zneužívání se potkala i jedna z klientek Elpidy, jejíž příběh Bohatá Blesk Zprávám postoupila.

„Táhni do chlíva, s*ině!“ Seniora Miloslava týral syn, vypínal mu vodu i elektřinu

Seniorku (76) v tomto případě týrá vlastní syn. „Volala nám dcera, že maminka žije v domě s bratrem volající. Soužití není dobré. Maminka jí brečí do telefonu a trpí tam, syn bere matce peníze, nadává jí a hází po ní věcmi,“ popisuje jeden z případů - bohužel ne ojedinělý a ne tak „šokující“ v celkovém kontextu - Blesk Zprávám.

Experti se totiž často setkávají s opravdu důmyslnými formami týrání a zneužívání. I Blesk Zprávy v rámci projektu Srdce pro Vás přicházely s příběhy lidí, kteří byli proti své vůli zavíráni na celý rok do jedné místnosti, kteří byli zamykáni do skříní, mláceni či nebyli pouštěni vůbec ven za přáteli - ven směli třeba jen na poštu pro důchod.

„Za zavřenými dveřmi může probíhat klasický příběh ponižování. Třeba že se člověk posadí na mísu a oni jej tam nechají sedět půl hodiny, ale i déle. Nebo ty exkrementy nevynesou apod.“ přidává dále Lorman.

Bije mě a nadává mi. Dožiju to

Ačkoliv se v roce 2020 podle propočtů WHO setkal s nějakou formou zneužívání každý šestý člověk nad 60 let, budou skutečná čísla mnohem vyšší. „Je hlášen pouze 1 z 24 případů týrání starších, zčásti proto, že starší lidé se často bojí hlásit případy týrání rodině, přátelům nebo úřadům,“ komentuje WHO.

Senioři zahlcují informační linku: Koordinátorka o padajícím systému i dotazech k očkování

Důvodů, proč se lidé se svými problémy nesvěřují, je několik. Největším spojovatelem je strach a stud. „Strach z toho, že kdyby s tím přišli, tak se jim to vrátí ještě hůř. Když je tam opravdu násilí, tak musíme myslet na to, že ti lidi jsou zcela izolovaní, takže se ani nemohou ozvat. Potom je to určitě stud. A to především, pokud to dělají jejich děti. Hraje tam pocit, že člověk to dítě špatně vychoval a pere špinavé prádlo na veřejnosti,“ vysvětluje Lorman.

Podle Bohaté často seniory od zavolání o pomoc odrazuje i jejich ekonomická situace. Prostě se bojí, že by to sami neutáhli. „Bojí se třeba, že by museli opustit domov. Mají tendenci to radši vydržet, protože pro ně je jakákoliv změna náročnější, než by byla pro mladého člověka,“ podotýká v rozhovoru pro Blesk Zprávy.

Vyhledejte praktika, ale i pošťačku

Děti bývají často uvedenými tyrany. Dále jsou jimi partneři týraného, ale i sousedi, sociální pracovníci či i spolubydlící. „Třeba se seniorka domluvila se studentem, že bude u ní bydlet, ale bude jí pomáhat... a někdy se to úplně nepodaří,“ vysvětluje na příkladu Bohatá.

Jak se ozvat o pomoc tam, kde je člověk týrán a ponižován ze strany vlastní rodiny? Podle Lormana může v tomto případě pomoci i pošťačka nebo třeba praktický lékař. „Tady jsou hodně důležité kontakty mimo rodinu. Ono je to těžké, když jste v pasti, protože se fyzicky nepotkáte s nikým jiným,“ podotýká ředitel organizace Život 90, který nabízí i pomoc prostřednictvím telefonní a anonymní linky Senior telefon.

Lorman: Pečující jsou také mnohdy na kraji sil

Lorman nicméně naráží na problém, o kterém se moc nemluví. A to na přetíženost pečujících, kteří se mohou stát oněmi tyrany. Jakkoli k tomu neměli tendence. „Může se stát, že pečující člověk je přetížen a rupnou mu nervy. Tohle je důležité řešit preventivně. Je potřeba pečujícím říkat, aby si nebrali něco, co už nezvládnou. Musí vědět, kdy mají dost. Proto vznikly různé podpůrné linky pro pracovníky přímé péče, protože ta situace je hodně stresová. Je opravdu nutné, aby si o pomoc lidi dokázali říct,“ konstatoval v rozhovoru pro Blesk Zprávy expert.

„Lidé jsou nyní zavření doma, konflikty tím mnohdy eskalují, ačkoliv by nemusely. Dříve si třeba mohli lidé vyjít ven, když cítili, že může dojít k hádce,“ zmiňuje také Bohatá. Expertka poznamenává, že nynější situaci nepomáhá hlavně alkohol, jehož spotřeba v poslední době stoupla.

Potřebujete pomoc?

A na závěr přinášíme odkaz na návod, jak pomoci v době epidemie s těmi, co mají obavy a strach. Přikládáme také telefonní čísla, kam se můžete obrátit, pokud máte podezření, že je někdo ve Vašem okolí týrán, případně jste také jednou z obětí.

ULOŽTE SI ČÍSLO POMOCI PRAŽŠTÍ SENIOŘI: 739 477 609

MIMOPRAŽŠTÍ SENIOŘI: 800 200 007

SENIOR TELEFON: 800 157 157

Ozvat se můžete i na psychoporadnu Blesku. Pište na psycholog@blesk.cz.

Psychoporadna Blesku: Svěřte se, specialisté vám poradí. | Blesk.cz