
S nouzovým stavem opatření neskončí, pokuty budou vyšší. Právník popsal pandemický zákon

Česko se příští týden po mnoha měsících dočká ukončení nouzového stavu a přejde do režimu, kdy se protiepidemická opatření budou řídit pandemickým zákonem. Vláda také rozhodla od příštího pondělí otevřít některé obchody a farmářské trhy. Jak se změní život v Česku? Co může letos přijatý zákon omezit a co naopak nikoli, popsal Blesk Zprávám ústavní právník Jan Kysela.
Co se změní pro občany přechodem z režimu krizového řízení v rámci nouzového stavu do režimu pandemického zákona? V čem je ten hlavní rozdíl?
Hlavní rozdíl je v tom, že krizový zákon umožňuje omezování svobody pohybu, což ten pandemický neumožňuje. Právě proto se upozorňuje na to, že až skončí nouzový stav, tak nám zmizí ty uzávěry okresů a zákaz nočního vycházení. Jinak velmi záleží na tom, co se z toho právního rámce využije. Nouzový stav je střecha, na kterou navazuje krizový zákon a z něj vláda vybírá opatření na potírání konkrétní krizové situace, v tomto případě pandemie. Pokud jde o pandemický zákon, tak ten je vyloženě šitý na boj s covidem.
Může vláda v režimu pandemického zákona zavřít hranice nebo jinak omezit cestování do zahraničí?
Pandemický zákon takové ustanovení neobsahuje, takže ne.
Změní se nějak výše pokut za případné porušení opatření?
To bychom museli zkoumat jednotlivá opatření, ale myslím si, že některé jsou stejné, a některé dokonce vyšší.
Bude se u těch pokut rozlišovat, zda opatření porušuje fyzická nebo právnická osoba?
Ano, zatímco u krizového zákona se základní pokuty pohybují kolem 20-30 tisíc korun pro všechny, u pandemického zákona se rozlišuje, jestli se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Případně, jaký delikt spáchala. V každém případě se pohybujeme v řádech deseti tisíců až milionů korun.
U krizového zákona se ukázalo, že neexistuje samostatná sankce pro postižení právnické osoby, která nerespektuje nařízení, což se ukázalo třeba u těch restauraterů, kteří i přes zákaz otevírali. Tam se obtížně vymýšlelo, jak je postihnout.
Jak to bude s vymahatelností náhrad škod v režimu pandemického zákona vzniklých z důvodu znemožnění podnikání?
Co se týče odškodnění, tak tohle je pořád s otazníkem. Myslím si, že pokud úspěšně neproběhnou první soudní spory, tak do té doby nemůžeme tvrdit, že je to snadná cesta, jak se domoci nějaké náhrady škody. Celé je to postavené na tom, že ta škoda má vzniknout v příčinné souvislosti s uplatňováním krizových opatření, což na první pohled vypadá srozumitelně, ale úplně srozumitelné to být nemusí.
Můžete uvést příklad?
Soud bude zkoumat, jaká je to vlastně škoda? Je to škoda, která vznikla tak, že někomu zavřeli restauraci a jim se zkazilo maso? Nebo je to škoda, že zavřená restaurace negenerovala zisk? A jak budou lidé dokazovat, kolik by do té restaurace přišlo hostů? To jsou všechno otázky, na které neznáme odpovědi. Dalším faktorem je to, že by se od té škody měly odečítat ty nejrůznější dotační programy, které na různé podnikatele měly různý vliv.
Zůstanou po skončení nouzového stavu hejtmanům nějaké pravomoci v rámci pandemického zákona? Mám tím na mysli, že v nouzovém stavu někteří hejtmani vyhlásili stav hromadného ohrožení kvůli přetížení nemocnic.
Hejtmani nebudou vyloučeni z boje proti epidemie. Pokud budou mít dojem, že to situace v jejich kraji vyžaduje, mohou vyhlásit stav nebezpečí a tím třeba zakázat noční vycházení nebo omezit svobodu pohybu.
Proč neskončí s nouzovým stavem povinnost plošného testování ve firmách?
Protože plošné testování má oporu právě v pandemickém zákoně.
Je možné pandemický zákon aplikovat i na jiné situace než na boj s covidem?
Ne, na rozdíl od krizového zákona, který má širší použití – od povodní až po epidemie, tak pandemický zákon je šitý výhradně na epidemii.
Jak to bude nyní s vládními nákupy? Budou výběrová řízení nadále probíhat ve zrychleném režimu nebo se budou řídit standardním postupem zákona o zadávání veřejných zakázek?
To na to nemá vliv, protože se pohybujeme mimo zákon o krizovém řízení. Šlo by to udělat v případě, že by nějaký hejtman vyhlásil stav nebezpečí. To se mu pak otevřou státní hmotné rezervy.
Opozice vládě často vyčítala, že svoje rozhodnutí při vyhlašování opatření proti covidu málo nebo vůbec nevysvětluje. Jak to bude u pandemického zákona?
Tady se předpokládá, že ta opatření jsou odůvodněná a to odůvodnění má nějaké parametry. Opatření se budou každé dva týdny přehodnocovat a budou se zkoumat, jestli obstála nebo ne. Bude u nich také platit zjednodušený soudní přezkum. Ve srovnání s tím, co platilo dosud, by to mělo být lepší, ale jestli to bude lepší, to se teprve ukáže.
Když už jste zmínil ten soudní přezkum, stávající opatření vlády byla opakovaně předmětem soudního přezkumu. Bude v režimu pandemického zákona případné napadnutí ze strany občanů jednodušší?
Nevím, jestli jednodušší, ale mělo by to být efektivnější. Dosud různá opatření sledovala různou logiku. Pokud se jednalo o opatření vlády v režimu krizového zákona, tak tam ta opatření mohla být napadnuta jen skupinou poslanců nebo senátorů. V případě opatření ministerstva zdravotnictví podléhala opatření přezkumu krajských soudů. V případě pandemického probíhá přezkum rovnou u Nejvyššího správního soudu a tím pádem bude rychleji zřejmé, nakolik je toto či ono opatření v souladu se zákonem.
Hospodský to mají opravdu blbý. Pokud roky vykazuji malý zisk a tím i nižši daně, tak ztěží mohu tvrdit, že přicházím o peníze, když je celé roky skoro nevydělávám.