Byla negativní, ale nakažená. Experti: Antigenní testy jsou mnohdy na hraně použitelnosti
Česko se konečně odhodlalo k masivnímu preventivnímu testování obyvatel. Vyslyšelo tak volání odborníků, že pandemii utlumíme jedině tak, že budeme testovat co nejvíce. Jenže zvolilo antigenní testy, které k tomuto účelu nejsou úplně nejvhodnější, jak upozorňuje stále více odborníků. Kvůli jejich nízké citlivosti sítem unikne až 70 procent nakažených, kteří pak virus mohou šířit dál. A tak se množí případy, že se někdo od druhého člověka nakazil, byť měl negativní výsledek testu.
Necítila se dobře, tak si udělala antigenní test. Vyšel negativní, proto dál chodila do práce. Jenže za pár dní už měla horečku. Následný PCR test hovořil jasně - covid pozitivní. Fiktivní případ, který má ale ve skutečnosti blízko k realitě. Stačí se poptat v širším okolí, skoro vždy najdete někoho, kdo zná někoho s podobnou zkušeností.
Antigenní testy se postupně dostávají do popředí, začalo to povinným testováním pracovníků a klientů sociálních služeb loni na podzim, pokračovalo pak bezplatným testováním obyvatel v rámci zdravotních pojišťoven. Nově se k tomu přidala i povinnost testování zaměstnanců. Vše s cílem protestovat Čechy co nejvíce, aby se pandemii konečně podařilo zkrotit. Po masivním testování volali experti prakticky od prvního objevení viru, už jen kvůli specifickým rysům nemoci covid-19, jako je velké množství asymptomatických přenašečů.
Testování pomocí antigenních testů je tedy dobrý úmysl. Ale jak se říká, cesta do pekla je dlážděna právě dobrými úmysly. Antigenní testy pro preventivní testování populace často nejsou vhodné, kvůli jejich nízké citlivosti nedokážou odhalit podstatnou část případů. Virus se tak může šířit dál.
Tragické zabloudění
Na nepříliš vysokou efektivitu antigenních testů, respektive jejich špatné užití, upozorňuje například Iniciativa Sníh, skupina vědců, která chce do řešení pandemie v Česku vkládat odborný pohled. Snahy o testování široké populace označila za chvályhodné, nicméně výrazně vhodnější by byly PCR testy.
„Je to prozaické. Musíme mnohem více testovat a mnohem více trasovat. To, co máme teď, že se řeklo, že udržíme výrobu, ale budeme masivně testovat, tak to je krok dobrým směrem. Bohužel se u toho tragickým způsobem zabloudilo. Začalo se propagovat testování antigenními testy,“ konstatoval za iniciativu evoluční biolog Jaroslav Flegr s tím, že dokud nezískáme stádní imunitu pomocí očkování, což zřejmě bude trvat ještě rok, tak se musíme bavit o testech.
„Antigenní testy jsou testy, které byly vyvinuté na testování příznakových pacientů. Když přijde člověk s potížemi k doktorovi, který potřebuje zjistit, jestli ho dát na covidový pokoj, nebo necovidový pokoj, za čtvrt hodiny to za pomocí antigenního testu ví. Antigenní testy se však vůbec nehodí k preventivnímu testování, když je potřeba snížit virovou nálož v populaci,“ podotýká Flegr a vysvětluje, proč tomu tak je.
„Jsou málo citlivé, takže odhalí nakaženého jenom v okamžiku, když už on sám je nakažlivý, takže pozdě. Aby se trochu daly použít pro tlumení epidemie, musely by se dělat strašně často. Optimum pro použití antigenních testů je každé dva dny, maximum pět dní.“
Citlivost se podle biologa ještě sníží, pokud jde o antigenní testy prováděné samoodběrem nebo odběrem z úst. V takovém případě odhalíme jen 30 nakažených osob. „Kdyby se použily PCR testy, které jsou tady k tomu určené, tak ty se dají použít pro účely preventivního testování,“ je přesvědčený Flegr. Toto preventivní testování by stačilo provádět jednou týdně, případně jednou za 14 dní. Kapacity na to podle vědce existují.
Obecný odpor k PCR testům Flegr vysvětluje obyčejnými předsudky. „PCR test se bere jako něco, co je drahého a luxusního. Ve skutečnosti to tak není,“ říká biolog. Zmiňuje i administrativní překážky, podle něj by pomohlo vyjmout preventivní (nikoliv diagnostické) testování ze seznamu zdravotních úkonů, nemuselo by se tak provádět ve zdravotních zařízeních.
Na problém narazila i nemocnice
Slova Flegra částečně potvrzují data z pražské Fakultní nemocnice Motol. Ta provedla již dvě studie, v rámci kterých zkoumala efektivitu antigenních testů. A ani jedna je pro preventivní užití příliš nedoporučuje.
První studie se konala loni v říjnu. Vyplynulo z ní, že antigenní testy nemoc neodhalí u zhruba třetiny nakažených. Testy dokonce covid-19 neodhalily ani u některých lidí, kteří již měli příznaky. Motolská nemocnice výzkum provedla ve spolupráci s Ústavem lékařské mikrobiologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Výsledky studie jsou opravdu daleko za očekáváním. Celková senzitivita antigenních testů se podle našeho zjištění pohybuje pod hranicí 70 procent. Náš odhad byl přitom zhruba 85 procent,“ uvedl přednosta ústavu Pavel Dřevínek. „Dá se říct, že tři z deseti covid pozitivních pacientů, a to dokonce i tehdy, pokud mají příznaky, antigenní testy vůbec nerozpoznají,“ dodal.
Druhou studii zveřejnil Motol tento týden, navazovala na tu první. Podle ní se antigenní testy musí často opakovat, aby se zamezilo problému falešné negativity. „Citlivost antigenního testu porovnávaného k PCR ve stejný den činila 44 %, ale pokud je stanovena jen pro podskupinu PCR silně ‚pozitivních', pak se citlivost blížila 76 %,“ uvádějí závěry výzkumu. Jinými slovy - antigenní test dokázal odhalit pozitivitu člověka jen v případě, že měl vysokou virovou nálož.
Závěr nemocnice proto zní, že pokud antigenní testy používat, tak jen v případě, že se budou provádět velmi často. „Díky PCR metodě je možné zjistit pozitivitu, i když antigenní test zatím vykazuje negativní výsledek. Pravidelné opakování antigenního testu je proto opodstatněný krok, který je nezbytný pro snížení počtu falešně negativních případů,“ říká Dřevínek.
„Jako popírat evoluci nebo gravitaci“
Spor o to, jestli jsou antigenní testy vhodné, panuje již několik měsíců i na nejvyšších místech ministerstva zdravotnictví. Na jejich nízkou citlivost dlouhodobě upozorňuje ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého a bývalý národní koordinátor testování v Česku Marián Hajdúch.
Když v prosinci z ministerstva odcházel, uvedl, že tak činí kvůli neshodám s vedením ministerstva a rozdílným pohledům na strategii testování. Jak se později ukázalo, tento rozdílný pohled se týkal právě mimo jiné antigenních testů. Podle Hajdúcha nejsou pro řadu použití vhodné, přesto je ministerstvo propaguje.
Často to dnes vysvětluje ve svých komentářích, které po konci na resortu začal zveřejňovat. „Úspěšné země mají založenou testovací strategii primárně na citlivé PCR testy, antigenní doplňkově. Neúspěšné země to mají naopak,“ podotkl Hajdúch. „Antigenní testování není vhodné pro testování bezpříznakových dětí/osob, lhostejno od kterého výrobce - je to limitace detekční metody. Je to stejné jako popírat evoluci nebo gravitaci,“ napsal v jiném případě, kdy kritizoval nápad nasadit antigenní testy do škol. Varoval, že to může vést ke zhoršení situace.
Podobně na ministerstvu zdravotnictví skončil neurobiolog a expert na DNA diagnostiku z Masarykovy univerzity v Brně Omar Šerý. Byl členem laboratorní skupiny expertů na covid-19, ze které jej propustila hlavní hygienička Jarmila Rážová, která sama na postu 15. března končí. Šerý tvrdí, že to bylo kvůli jeho negativnímu postoji k antigenním testům, Rážová to odmítla.
„V lednu 2021 se ukáže, že jsem měl pravdu i s plošným používáním nepřesných antigenních testů, tedy, že nejsou vhodné. Tisíce nakažených lidí pod mylným dojmem, že jsou OK, navštíví své rodiny a nakazí je a tisíce lidí budou v karanténě, i když pozitivní ve skutečnosti nejsou,“ napsal Šerý v prosinci. V lednu čísla skutečně začala růst.
Jděte s tím strašením někam! PCR testy jsou ještě horší jak antigenní, strkají je hlouběji do nosu. Chtějí nás zdravé prostě utýrat, až se rádi dobrovolně raději podvolíme očkování. NIKDY se neoočkuju! I za cenu, že dám v práci výpověď a budu se živit chováním králíků. Jděte už s tím do háje!