Povinné testování: Neplacené absence, pokuty, vyhazov z práce… Odmítání může vyjít draze!
Už příští týden musí být všichni zaměstnanci největších firem u nás otestováni. Testovací fáze pro podniky s 50 až 249 pracovníky začala v pátek a příští týden se připojí státní instituce. Není tomu vyhnutí. Alespoň ne za cenu finančního krvácení… Proč je lepší se testování nevzpouzet?
Na koho povinnost dopadá?
Od středy se musí nechat testovat zaměstnanci v podnicích nad 250 zaměstnanců, první fáze se má stihnout do 12. března. „Velmi jasně jsme řekli, že není možné, aby trpěly všechny sektory kromě průmyslu. Proto jsme rychle zavedli povinné testování,“ řekla v pořadu K Věci na CNN Prima Maláčová s tím, že Česko má stále rezervy v počtu zaměstnanců na home office. Od pátku také platí povinné testování pro firmy s 50 až 249 zaměstnanci, zaměstnanci těchto firem musí být otestování do 15. března.
Jaké jsou možnosti?
Firmy mohou provádět testování u závodního lékaře, nebo v jiné certifikované zdravotnické síti. Další možností je nakoupit autotesty, jejichž seznam aktualizuje ministerstvo zdravotnictví. U testování najatými zdravotníky pokrývá každý test jednou za tři dny zdravotní pojištění (350 korun na test). U samotestování dostane firma příspěvek 60 korun na jeden kus a stát takto dotuje za měsíc čtyři testy pro jednoho zaměstnance. První vyúčtování za měsíc březen se uskuteční v dubnu. Autotesty se proplácejí také u lidí pracujících na dohodu, pokud platí nemocenské pojištění.
Jak samotestování probíhá?
Společnost musí vyčlenit speciální místnost testování svých lidí certifikovanými autotesty. Zaměstnanci asistující u odběru pak musí být vybaveni FFP2 respirátorem, ochrannými brýlemi a rukavicemi. Firma ale také může odběrové sady rozdat svým zaměstnancům na otestování doma. Existují různé druhy, kdy se stírá vzorek z nosu, úst nebo se odebírají vzorky slin. V případě pozitivního testu zaměstnanec musí opustit pracoviště a stáhnout se do izolace. Kdo zjistil doma, že je pozitivní, kontaktuje svého lékaře nebo hygieniky. Ti ho pak pošlou na PCR test, který by měl nákazu potvrdit, či vyvrátit.
Proč se tomu nebránit?
Někteří, byť i pozitivní lidé, chodí dál do práce proto, že se bojí o ztrátu svých příjmů. Takové obavy, alespoň podle ministryně práce Jany Maláčové (39, ČSSD), jsou už plané. „Naše Izolačka – příspěvek k nemocenské až 370 korun denně na 14 dní karantény či izolace bude platit zpětně od 1. 3. Zaměstnanci s příjmem do 35 000 korun díky tomu o nic nepřijdou,“ napsala Blesku. Izolačku, tedy náhradu mzdy v karanténě, která je nyní čtrnáctidenní, schválili poslanci tento týden. Spočítali si, že to vyjde levněji než zvýšit nemocenskou pro lidi v karanténě na 100 procent.
Kdo má výjimku?
Testovat se nemusí lidé pracující z domova (tzv. home office). A také zaměstnanci, kteří prodělali covid-19, kteří už nemusí být v karanténě a u nichž od prvního pozitivního testu neuběhlo více než 90 dní. Testování se také nemusí provádět u lidí, kteří nemají příznaky onemocnění a doloží negativní výsledek PCR nebo antigenního testu, který není starší déle než 48 hodin. Na zaměstnavatele pod 50 zaměstnanců toto opatření nedopadá, takže tam není ani povinnost zaměstnanců nechat se testovat.
Jaké pokuty hrozí ze zákona?
Firmám za nedodržení povinnosti testovat bude podle ministryně Aleny Schillerové (56, za ANO) hrozit finanční sankce až 500 tisíc korun, samotnému zaměstnanci pak až 50 tisíc korun. Postihy se podle ní řídí pandemickým zákonem, který je účinný od konce února. V něm mj. stojí, že až padesátitisícovou pokutou lze fyzickou osobu trestat za nedodržení „příkazu testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění covid-19“.
A další postihy?
Vedle zákonných pokut také hrozí, že od 12., případně 15. března - v závislosti na velikosti firmy - může být zaměstnanci bez testu odepřen přístup na pracoviště. „Pokud zaměstnanec test odmítne, jedná se podle mého názoru přinejmenším o překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou mu nenáleží žádná náhrada mzdy. Důsledkem porušení mimořádného opatření ze strany zaměstnance totiž je, že zaměstnavatel ho nesmí vpustit na pracoviště,“ míní David Šupej, advokát společnosti Sedlakova Legal.
Výpověď jen »potížistům«?
Výpovědi se tedy netestovaný pracovník bát nemusí? To prý zatím není jisté. „Vede se kolem toho odborná debata, jednoznačně by to měla být překážka na straně zaměstnance, tedy bez nároku na mzdu. Řeší se následná absence na pracovišti a to jak k ní přistupovat,“ dodal Šupej. „Pokud zaměstnanec ani po upozornění, že to je porušení jeho povinností, nebude chtít test podstoupit, tak poté by to mohlo vést opravdu k výpovědi. Nejdříve bych ale přistoupil k nějakému neplacenému volnu,“ řekl Blesku advokát Jan Černý.
Kdo nás »zkasíruje«?
Dohlížet nad opatřením budou zaměstnanci hygienických stanic, v terénu jich podle vicepremiéra Jana Hamáčka (42, ČSSD) bude na pět set. A na místě by mohl vzpurný zaměstnanec dostat pokutu do výše 10 tisíc. Ve správním řízení pak ještě vyšší. A může se zaměstnanec proti pokutě vůbec odvolat? „Pokud by se jednalo o správní řízení, tak samozřejmě. V blokovém řízení nikoliv,“ řekla Blesku mluvčí Středočeské hygieny Dana Šalamunová.
Odborový předák Středula pro Blesk: Vyhazovy? Ty si dobře rozmyslete!
Jak se stavíte k tomu, že zaměstnancům může při odmítnutí testování případně hrozit až výpověď?
„Jeden pohled je právní a jeden pohled je ten lidský. Jestliže někdo bude mít tendenci zaměstnanci vyhrožovat, že pokud se neotestuje, tak ho vyhodí z práce, tak by měl vážit každé slovo. Může tím způsobit docela velký výboj ve společnosti, který může vést k věcem, které ani neumím předjímat. Jestliže testovat chceme, nejlepší cestou je zaměstnance přesvědčit. A to bez ohledu na právní stav zákona. Rozhodně bych nepřistupoval k takovým krokům, které budou vyhrožující. My se snažíme zaměstnance přesvědčit, aby se testovat nechali, že to není jen o jejich zdraví, ale i o zdraví jejich spolupracovníků a nejbližších.“
Čím se snažíte zaměstnance motivovat, aby se testovali. Myslíte si, že by zaměstnavatelé měli připravit například nějaký benefit?
„Pro nás je největším benefitem zdraví. Nepřistupujeme k tomu formou benefitů, ale formou vysvětlování a dohody. Vyzýváme k tomu i zaměstnavatele. Abychom byli trpěliví a abychom jim třeba ukázali i znění zákona. Problém je, že v mnoha případech zaměstnavatelé nemají ty, kdo by testovali. Málokdo je ochoten a schopen udělat si stěry v nosohltanu. Přece jen to je už trochu invazivní prvek. Tady je potřeba odborná a vyškolená osoba. Je potřeba být lidský, normální a uvažovat hlavou, ne jen z titulu nařízení. Hledat možnosti, jak k tomu zaměstnance přesvědčit.“
Jsou stanovené termíny reálné? Vicepremiér Havlíček hovořil o tom, že do dvou týdnů se firmám podaří otestovat přes dva miliony lidí…
„Tady to tak jednoduché vůbec nebude. Na trhu je momentálně velký přetlak. Někteří říkají, že dodávky budou až za několik dnů. Potom je tu otázka kvality testů. Aby pro změnu nevzniklo opačné přesvědčení, že kdo je otestovaný, je zdravý. To ještě nemusí být pravda. Citlivost testů není vždy na té nejvyšší úrovni. PCR testy by byly tím nejlepším řešením.“
V Parlamentu je testování poslanců běžně dostupné. V Senatu nevím, ale protože je to v docházkové vzdálenosti, tak soudím, že Ti při smyslech to postupují pravidelně co tři dny, tak jako každý normálně myslící člověk.