
Podcast: Česko je nanotechnologickou velmocí. Umíme výborné nápady dotáhnout, říká odborník Jiří Kůs
Již před pandemií koronaviru zaznamenávaly české firmy podnikající v nanotechnologickém průmyslu světové úspěchy. O jejich nanoroboty, 3D tisky, nanočističky vzduchu nebo nanoroušky a respirátory byl ve světě veký zájem. Češi jsou podle předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu ČR a majitele firmy nanoSPACE Jiřího Kůse velmoc v dotahování nápadů do sériové výroby. Proč by měli Češi sáhnout po českých respirátorech a nanorouškách, vysvětlil v Blesk Podcast.
Česká vláda si přichystala pro své občany od čtvrtka 25. února nové opatření, podle nějž budou v prostorech s více lidmi povinné respirátory FFP2, dvě chirurgické roušky nebo nanoroušky. Jiří Kůs na svém e-shopu zaznamenal v pátek, den oznámení opatření, 15násobný nárůst objednávek respirátorů a nanoroušek, do úterý pak zůstal nárůst zhruba 6násobný. A čím se liší nanoroušky od látkové roušky?
"Hlavní rozdíl mezi látkovou rouškou a nanorouškou je ten, že nanorouška je vyrobena z materiálu, který je vícevrstvý a jedna vrstva je nanovlákenná membrána. Tu membránu si můžete představit jako tenkou pavučinku opředenou jemnými nanovlákny, které jsou tisíckrát menší než lidský vlas. Důležité je, že v pavučince jsou malé otvůrky, které dokáží efektivně zachytávat malé částice, jako jsou viry, alergeny a podobně. A teď srovnáme látkovou roušku nebo běžnou zdravotnickou roušku z netkané textilie. Když jejich otvory porovnáte pod mikroskopem, tak nanotechnologie je mají jako klíčové dírky v nanomembráně, tak obyčejné roušky jako vrata od stodoly a těm virům se projde snadno. Nanoroušky chrání vás před okolím, běžné roušky chrání jen okolí před vámi," jmenuje hlavní přednosti nanomembrány předseda asociace.
Česko na špici
Jiří Kůs příliš nedoporučuje kupovat zboží z Číny, protože většinou nesplňuje evropskou normu EN149. "U té evropské normy se měří filtrace a na to se používá prášek z kuchyňské soli, který simuluje záchyt prachových částic. A ještě je druhý test, průnik parafinového oleje, což simuluje záchyt kapének, kterými létají bakterie a viry, a simuluje to i funkčnost v čase. Tohle Číňané netestují," řekl odborník.
Koronavirus poskytl pro české firmy mnoho příležitostí pro rozvoj. Před vypuknutím pandemie bylo v Asociaci nanotechnologického průmyslu ČR 16 firem, v únoru 2021 jich je již 39. Své výrobky vyvážejí zejména do světa, protože český trh je pro ně příliš malý. "Opakovaně jsem se setkával s tím, že jsme na špici v tom, že výrobky produkujeme sériově. Například u nanovlákenných respirátorů, není to žádný prototyp, ale vyrábí se v milionech kusů. Ale těch příkladů je víc, třeba nanooptika a další. V tom jsme excelentní, český inženýrský a technologický um v kombinaci s fyzikálně chemickou bází se projevuje," chválí invenci českých firem Kůs. Dokonce jsou Češi i před "státem start-upů" Izraelem, oproti kterému své nápady Češi umí dotáhnout do sériové výroby.
Jak by mohla česká vláda a europoslanci lépe podpořit tuzemský nanotechnologický průmysl ve světě, proč vláda udělala chybu s nákupem čínských roušek a respirátorů v březnu 2020 a proč by železobeton ve stavebnictví mohl nahradit český nanotechnologický objev, prozradil v pořadu Blesk Podcast Jiří Kůs:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.