Pondělí 19. duben 2021
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Zataženo, déšť 11°C

Realita v první linii: Jsme ve službě, není prostor si stěžovat, říkají hasiči

Autor: DH, Zdeněk Schnapka - 
26. února 2021
05:30

Je to již téměř rok, co se život v České republice změnil k nepoznání. Po světě se začal šířit virus a spolu s ním i strach. Pandemie onemocnění covid-19 téměř zastavila společenské dění, možnost cestování, ale i tak běžné věci, jako je třeba chození do práce. Poslední zmíněná položka ale neplatí pro občany, kteří pracují v takzvané první linii. Nejsou to ale jen záchranáři či policisté, kteří každý den riskují své životy pro dobro ostatních. Neobešli bychom se ani bez prodavaček, řidičů MHD nebo pošťáků. V seriálu Blesku přinášíme rozhovory s těmi, jejichž profese je právě jednou z těch nejvíce dotčených.

Takzvaná první linie, to je místo, kde se denně v Česku pohybují stovky hasičů. Ti mají ztíženou práci při zásazích i na stanici. O tom, jak se změnila jejich profese, se s Bleskem podělili dva hasiči. V článku níže s námi mluvil plzeňský hasič Jan Beran (41), v rozhovoru pak mladý hasič (23) ze Středočeského kraje, který si ovšem přál zůstat v anonymitě.

Jak vypadá váš běžný den, co se změnilo proti době před covidem?

Co se týče náplně práce na hasičárně, denní rozvrh se prakticky nezměnil. Omezení samozřejmě jsou, například se při nástupu nesmíme potkávat s kolegy z jiných směn. Oproti době před covidem na sebe obecně musíme dávat větší pozor, spoustu věcí se musí dezinfikovat, nosí se respirátory. Je to složitější, ale už jsme si zvykli.

Jaká je ta realita přímo u vás, je jiná než v jiných regionech?

Ve Středočeském kraji je situace poměrně stabilizovaná, rozhodně není tak složitá, jako je třeba na Trutnovsku nebo Karlovarsku. S lidmi, kteří jsou covid pozitivní, se setkáváme při běžných zásazích, spolupracujeme při nich se záchranáři. Náš region v tomto ohledu nijak nevybočuje.

Jak se mění situace během první, druhé, třetí vlny? Jaký je vývoj, k lepšímu, nebo k horšímu?

Musím přiznat, že nejhorší situace pro všechny byla rozhodně první vlna koronaviru, protože prakticky nikdo nevěděl, jak správně postupovat, co hrozí a nehrozí. Z nevědomosti vždy kouká největší nebezpečí. Při druhé vlně už jsme věděli, do čeho jdeme, byli jsme na většinu věcí připraveni. Teď už jedeme takzvaně na setrvačnost, doufáme, že

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium

Další videa