Prymula varuje před rakouskou cestou: Ne všechny antigenní testy se hodí pro školáky, tvrdí
Antigenní testy na covid-19, které se používají pro testování školáků v Rakousku, zřejmě nejsou dostatečně citlivé. Podíl pozitivních, které zachytily, byl v řádech promile. ČTK to v úterý řekl bývalý ministr zdravotnictví a současný poradce předsedy vlády Roman Prymula. Vhodné podle něj zřejmě nebudou ani kloktací testy, protože někteří menší žáci nedokážou dobře vykloktat. Vláda v pondělí uvedla, že by se první studenti mohli do škol vrátit od 1. března. Podmínkou bude antigenní testování ve školách. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jeho rezort v úterý oslovil dodavatele a výrobce šesti typů testů, které by se mohly používat k testování na covid-19 ve školách. Dodavatele vybere vnitro podle informace o ceně a harmonogramu dodávek, a to co nejrychleji.
Ministři v pondělí uvedli, že ve školách se budou používat samotesty, které zvládnou studenti sami, případně žáci s rodiči. Mělo by jít o antigenní testy s výtěrem z přední části nosu podobně jako v Rakousku. Ministerstvo vnitra dnes oslovilo dodavatele a výrobce šesti typů testů. Dodavatele vybere podle informace o ceně a harmonogramu dodávek. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) bylo doporučeno několik typů těchto testů, konkrétní v jejich názvu či výrobci ale nebyl. Premiér Andrej Babiš (ANO) také plánoval v pondělí Rakousko navštívit a o tamním systému testování se informovat. Kvůli mlze byl ale odlet zpožděn a Babiš cestu zrušil.
Prymula se domnívá, že by se měly používat testy, při kterých si žáci a studenti pod dozorem učitele udělají odběr až ve škole. V pilotních projektech by se podle Prymuly mělo vyzkoušet více různých testů a na základě jejich výsledků vybrat ty nejvhodnější. „Já si nejsem jist, jestli ty testy, které se používají v Rakousku, jsou dostatečně citlivé. Záchytnost u nich byla poměrně malá,“ řekl Prymula, který je nyní Babišovým poradcem. Podle něj se v Rakousku udělalo zhruba 470 000 testů a ty zachytily asi 180 pozitivních.
Prymula: Malí si asi úspěšně nevykloktají
V některých školách se testování už tento týden zkouší. Například Olomoucký kraj zahájil ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny (ÚMTM) testování studentů nejvyšších ročníků středních škol v Olomouci. Studenti si vyzvedávají kloktací sady, doma udělají odběr a vzorek přinesou do školy. „U kloktacího testu vidím problém v tom, že ti malí si asi úspěšně nevykloktají,“ poznamenal Prymula. Kloktací testy nedoporučuje ani ministerstvo zdravotnictví, podle něj při nich může vznikat infekční aerosol.
Někteří odborníci také kritizují to, že vláda chce ve školách používat antigenní testy, které jsou méně přesné. Podle ředitele ÚMTM Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Mariána Hajdúcha jsou volné dostatečné kapacity pro přesnější testy PCR. S tím ale Prymula nesouhlasí. „Kapacitu nemáme, takže je iluzorní mluvit o tom, že bychom měli dělat PCR,“ uvedl Prymula. Podle něj laboratoře mají kapacitu 60 000 až 70 000 testů denně, ve školách se ale budou testovat statisíce dětí. „Takže dominantně tam musí být antigenní testy, protože to jinak nejde,“ dodal.
U malých obchodů podle exministra riziko není
Podle Prymuly je možné za dodržení určitých opatření také otevření obchodů. Od 22. února to navrhuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle Prymuly ale není vhodné zároveň rozvolnit opatření ve více segmentech. „Pokud budeme hovořit o těch malých obchodech, tak si myslím, že tam riziko velké není. Ale nedá se to kumulovat s dalšími aktivitami, protože pak by to byl problém,“ konstatoval.
Prymula se podle serveru Seznam Zprávy koncem loňského roku angažoval v soukromém projektu antigenního testování pro statisíce Čechů. Myšlenka masivního testování ale nezískala podle Prymuly podporu premiéra, a proto se nerealizovala.
Hamáček: Ministerstvo doporučilo šest výrobců
Ministerstvo zdravotnictví má podle vicepremiéra a šéfa rezortu vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) také připravit návrh očkování učitelů. Využít by se podle Hamáčka mohla vakcína AstraZeneca, která nevyžaduje tak náročné podmínky pro skladování jako očkovací látky od firem Pfizer/BioNTech a Moderna.
Kvůli opatřením proti epidemii jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol, ostatní mají výuku na dálku. Zástupci vlády v uplynulých dnech opakovali, že další žáci se začnou do školy vracet od 1. března.
Ministerstvo zdravotnictví podle Hamáčka doporučilo k testování ve školách šest testů, na jejichž výrobce a dodavatele se ministerstvo vnitra dnes obrátilo s žádostí o zaslání nabídky. „To znamená, chceme vědět cenu a chceme vědět harmonogram dodávek a podle toho vybereme dodavatele,“ uvedl. Rozhodnutí by mělo být co nejrychlejší, dodal.
Firmy si musí požádat o výjimku umožňující samoodběry
Jako první by se podle vlády měly do lavic vrátit 1. března závěrečné ročníky středních škol. Podmínkou je zajištění testování. Například dodavatel testů LEPU, které se používají v Rakousku, jímž by se vláda chtěla inspirovat, může podle podkladů ministerstva školství zajistit dodávky milionů testovacích sad zhruba měsíc od objednávky.
Hamáček v úterý také řekl, že všechny testy, které jsou nyní k dispozici na trhu v ČR, vyžadují asistenci zdravotníka, a nejsou tedy schválené pro takzvané samoodběry. Podle záměru vlády by si žáci ve školách měli dělat právě samoodběry, a to z kraje nosu. Podle Hamáčka je potřeba, aby si výrobce požádal o výjimku ministerstva zdravotnictví, že testy mohou používat lidé sami. „To já pokládám za naprostou prioritu a budu rád, když to rychle vyřešíme a testy budou k dispozici,“ řekl.
Učitelům AstraZeneku, navrhuje Hamáček
Rada vlády pro zdravotní rizika podle něj v úterý diskutovala rovněž o přednostním očkování učitelů. „Ministerstvo zdravotnictví má za úkol připravit návrh dalšího postupu,“ uvedl. „Samozřejmě nabízí se možnost využít vakcínu AstraZeneca, která z hlediska manipulace je jednodušší než Pfizer nebo Moderna,“ řekl. Podle něj je ale potřeba nejdřív najít způsob organizace očkování tak, aby to nepřetížilo registrační systém a očkovací místa. „Je to v procesu řešení,“ uzavřel.
Nemohu si pomoci, ale vy trpíte utkvělou představou, že diskusní prostor je plný úplatných lidí, kteří za mrzký peníz píší proti vládě. Opravdu jste o tom přesvědčen? Opravdu si myslíte, že tomu tak je? Že to někomu stojí za to? A kdo by je prosím platil? Nejste ochoten připustit, že prostě čím dál víc lidí vidí, že tato vláda si vede od desíti k pěti a oni zde vyjadřují jen svůj názor? Zadarmo?