Očkování Sputnikem v Česku? Vypadá nadějně, tvrdí o vakcíně experti. A zmínili etiku

„Pokud jakékoliv léčivo projde registračním procesem v EU, tak nevidím důvod bránit jeho užití z politických nebo jiných důvodů. V situaci, kdy v globální pandemii čelíme nedostatku vakcín, bych to dokonce považoval za neetické,“ napsal k tomu na twitteru Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Hajdúch v prosinci rezignoval na funkci národního koordinátora testování na covid-19 a vedoucí laboratorní skupiny při ministerstvu zdravotnictví. Podle něj má Sputnik V už teď mnohem lepší data než britsko-švédská vakcína AstraZeneca, která je založená na podobném principu. „Odhaduji, že v dohledné době to EMA pustí,“ dodal.

Studii o účinnosti vakcíny zveřejnil v úterý odborný časopis Lancet. Výsledky vakcíny vypadají výborně také podle lékaře a biochemika Jana Trnky. Deníku N řekl, že ale rozhodně nedoporučuje předbíhat nebo obcházet evropskou lékovou agenturu. „Mohou se ukázat věci, které ve studii nejsou vidět. Nepouštěl bych se do žádné sólo jízdy,“ upozornil.

Epidemiolog Rastislav Maďar, který byl také šéfem poradní skupiny ministerstva, kterou opustil loni v srpnu, na twitteru napsal, že předběžné výsledky testování vakcíny na více než 16 000 osobách v 25 nemocnicích a poliklinikách v Moskvě ukázalo účinnost 91,6 procenta od aplikace druhé dávky jednadvacátý den.

Babiš jede na „výzvědy“ do Maďarska. S Orbánem bude řešit Sputnik i nadějný lék

Proč by měla být účinnost Sputniku větší než vakcíny AstraZeneca, která uvádí přibližně 70 procent, zatím není jasné. „Samotná příčina rozdílu v protekci zatím známá není. Chce to víc času a víc dat z různých věkových podskupin,“ uvedl Maďar. Rozdíl podle něj je mezi vakcínami například v tom, že Sputnik V využívá dva lidské adenoviry jako nosiče, zatímco AstraZeneca šimpanzí adenovirus.

U všech dosud schválených vakcín proti covidu-19 jsou známá jen data o bezpečnosti a účinnosti, která uvedli jejich výrobci. Ověřovat jejich pravdivost se bude podle Hajdúcha v postregistračních studiích a při povinném hlášení nežádoucích účinků.

„Nemám nic proti žádné vakcíně, ať už je z Ruska, z Číny, z Indie, odkudkoliv, pakliže projde stejnými testy jako jakákoliv jiná v rámci evropské lékové agentury,“ uvedl už před deseti dny ministr Blatný.

O tom, že bude s premiérem o nákupu ruské vakcíny diskutovat, mluvil minulý týden také Blatného předchůdce, dnes Babišův poradce, Roman Prymula. Serveru Novinky.cz řekl, že Česká republika by měla nakoupit vakcíny samostatně a nespoléhat na smlouvy Evropské unie. EU podle něj potvrdila, že to, co udělalo Maďarsko, není protiprávní.

Rusko začalo používat přípravek Sputnik V už v srpnu, ještě před koncem klinických testů, za což bylo kritizováno. Látku zaregistrovaly a koupily i některé zahraniční země, například Maďarsko či Argentina. Na konci ledna Rusko požádalo o schválení vakcíny Sputnik V v celé Evropské unii. Do Maďarska dorazilo v úterý 40 000 dávek.