Očkování proti covid-19: Vakcíny „křečkují“ bohaté země. Dostane se na i chudší?
Bohaté země koupily dost vakcín proti covid-19, aby své obyvatelstvo naočkovaly třikrát, varuje mezinárodní Aliance pro lidovou vakcínu. Rozvojové země v globálním sprintu ke konci koronavirové pandemie zaostávají, píše CNN.
Podle Aliance pro lidovou vakcínu se rozvinuté země už v prvních týdnech a měsících pustily do závodu o objednávky na teprve zkoumané vakcíny. Na státy představující pouhou sedminu světové populace tak připadá víc než polovina všech dávek, jež se v příštích měsících mají dostat do oběhu (dostanou-li povolení od příslušných úřadů). V 67 chudších státech se v příštím roce vakcína dostane jen na každého desátého člověka.
„Země, v níž člověk žije, nebo množství peněz v jeho kapse by neměly být překážkami v přístupu k život zachraňující vakcíně,“ apeluje Anna Marriottová z britské charity Oxfam bojující s chudobou. „Jenže pokud se něco dramaticky nezmění, miliardy lidí po celém světě ještě roky nedostanou bezpečnou a účinnou vakcínu proti covid-19,“ cituje ji CNN.
Na Západě se zatím očkuje jen vakcínou od firem BioNTech/Pfizer: Británie ji povolila minulý týden a první injekci dostala Margaret Keenanová toto úterý. Povolení ve středu vydala i Kanada, která nakoupila dokonce pětkrát víc dávek, než vychází na všechny její občany. I USA patrně začnou v nejbližších dnech.
Podle Aliance pro lidovou vakcínu si 96 % kapacit od Pfizeru nakoupily bohaté země. To konkrétně není až tak špatná zpráva, neboť tato konkrétní vakcína se musí uchovávat v -70 °C, takže ji distribuovat v rozvojovém světě prakticky nepůjde. Jenže podobná čísla přicházejí i od dalších firem. Druhá v pořadí bude nejspíš v dalších týdnech vakcína harvardské firmy Moderna, a ta se zatím na chudé země nedostane vůbec.
Přitom to není jen rozvinutý svět, který koronavirem trpí. Například Keňa, Myanmar (Barma), Nigérie, Pákistán a Ukrajina dohromady napočítaly přes 1,5 milionu nakažených.
„Křečkování vakcín aktivně podrývá globální úsilí zajistit, aby před covid-19 byli chráněni všichni a všude,“ říká Steve Cockburn z vedení Amnesty International, která je mj. s Oxfamem právě členem Aliance pro lidovou vakcínu. „Bohaté státy porušují své lidskoprávní závazky, když skoupily velkou většinu světových dodávek vakcín.“
Injekce přes WHO
Oproti dřívějším epidemiím (například prasečí chřipky) letos Západ bere na chudší země větší ohledy, o nutnosti očkovat celý svět se hovoří od začátků a některé kroky se podnikly. Zejména vznikla pod vedením Světové zdravotnické organizace (WHO) iniciativa COVAX. V jejím rámci se má do konce roku 2021 nakoupit přes dvě miliardy dávek vakcín (většina typů počítá se dvěma dávkami na osobu).
Evropská unie v listopadu ke 400 milionům eur bankovních záruk přihodila dalších sto milionů v podobě grantu, jednotlivé evropské země pak přidaly skoro také tolik (dohromady s EU příspěvkem to vychází na víc než 23 miliard Kč).
„Ze všech ponaučení, která jsme letos nabyli, je nejzřejmější to, že v solidaritě je síla. Nástroj COVAX je toho důkazem. Díky dodatečnému příspěvku jsme o krok blíž k jeho cíli – financovat nákup 2 miliard vakcín pro nejzranitelnější skupiny obyvatel v 92 zemích s nízkými a středními příjmy,“ pochvalovala si Stella Kyriakidesová, komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin. „Příští rok však bude zapotřebí větší podpora pro zajištění výroby a distribuce bezpečné a účinné vakcíny po celém světě, jakmile bude k dispozici. V tomto úsilí nepolevíme.“
Nástroje COVAX se účastní na 189 zemí (takřka celý svět), zhruba polovina z nich od něj má očkování obdržet. Řada z nich na něj spoléhá zcela a s výrobci vakcín na Západě, ale ani v Číně a Rusku nejedná. COVAX je jedním z nástrojů ACT („urychlovače přístupu k nástrojům proti covid-19“), spolu s výzkumem léčiv a zajišťováním ochranných prostředků. Dárci přislíbili zatím zhruba 111 miliard korun, ještě skoro jednou tolik bude potřeba urgentně a další půlbilion v průběhu příštího roku, hlásí WHO.
Dostatek očkování
Pokud dostanou všechny přípravky včas povolení, může se do konce roku 2021 celkem vyrobit na pět miliard dávek (čili pro dvě a půl miliardy lidí). Pro zajištění kolektivní imunity se hovoří o nutnosti očkování kolem 70 % populace. Podle Globálního zdravotního institutu Dukeovy univerzity potrvá tři až čtyři roky vůbec vyrobit dostatek vakcín pro naočkování celého světa. Nejméně sedm miliard dávek už je dopředu objednáno a o dalších třech miliardách se usilovně jedná nebo jsou na ně opce. Skoro čtyři miliardy „křečkují“ bohaté země, naopak nástroj COVAX má zajištěno jen 700 milionů dávek.
Evropská unie má u šesti výrobců objednáno 1,3 miliardy dávek a opci na pořízení dalších 660 milionů, se sedmou firmou se ještě jedná. Česko zatím přes Unii koupí vakcíny pro 5,5 milionu lidí, čili asi polovinu populace, ovšem celkově má EU pro každého unijního občana víc než dvojnásobek potřebných vakcín.
USA mají objednány 4,6 dávky na osobu, s opcemi může země kontrolovat až 1,8 miliardy dávek, čtvrtinu dohledných světových zásob.
„Probíhají jednání, že dobře zásobované země poskytnou své vakcíny nástroji COVAX, až naočkují určitou část své populace, ale není to žádná povinnost, zřejmě ani velká motivace,“ říká Andrea Taylorová z Dukeovy univerzity.
Dá se předpokládat, že půjde-li vše hladce, bohaté země dostojí svým závazkům poskytnout velkou část svých vakcín také rozvojovému světu. Jenže co když zdaleka ne všechny přípravky dostanou povolení?
A kdy ve vládě začne očkování proti blbosti?