Úterý 19. leden 2021
Svátek slaví Doubravka, zítra Ilona
Zataženo, sněžení 1°C

Trojice nejnadějnějších očkování na covid: V čem se liší Pfizer, Moderna a Oxfordská vakcína?

  • Autor: mav - 
    30. 11. 2020
    13:35

    Vakcíny z laboratoří firem Pfizer-BioNTech, Moderna a Oxford AstraZeneca jsou na dohled od završení třetí fáze klinických testů a proti covid-19 se jeví účinné. Už čekají na povolení evropských i amerických úřadů. Francouzský list Le Journal du Dimanche porovnává tři produkty, které jsou v závodu o očkování v čele.

    Zpočátku se cíl zdál nedosažitelný, ale teď už je blízko. Jakmile Čína publikovala genetickou informaci SARS-CoV-2, započal bleskový vývoj desítek různých vakcín. Minimalizované prodlevy, expresní klinické testy (ovšem bez kompromisů z hlediska vědecké přísnosti či bezpečnosti), masová výroba už před schválením… Ani ne rok od objevení nového koronaviru jsou nejméně tři z nich jen krůček od vypuštění do světa. „V čele je ta od americko-německého tandemu Pfizer-BioNTech. Očekává se, že od Evropské lékové agentury (EMA) dostane zelenou v polovině prosince,“ píše JDD.

    Všechny tři vakcíny se podávají injekčně, do svalu, a to ve dvou dávkách s cca měsíčním odstupem. Co je na nich ale rozdílného?

  • 1.Technologie

    Přípravek BNT162b2 vyvinutý německým startupem BioNTech a vyráběný americkou farmaceutickou firmou Pfizer funguje na principu mediátorové RNA (mRNA). Zjednodušeně řečeno se člověku vpíchne část genetické informace viru (jež se nemůže začlenit do lidské DNA). Buňky na základě tohoto programu začnou vyrábět glykoproteiny z obalu koronaviru a na ty pak začne reagovat imunitní systém, jako by tělo bylo skutečně napadeno. Při reálné infekci pak už bude imunita připravena.

    Americká Moderna využívá stejný princip, jak napovídá už název vakcíny mRNA-1273. Firma expertů z Harvardu jako první přišla s touto metodou vakcinace, dosud ale žádné takové očkování nepřišlo do akce. Teď jen stačilo metodu adaptovat konkrétně na SARS-CoV-2.

    AZD1222 od Oxfordské univerzity a švédsko-britského farmaceutického gigantu AstraZeneca je tzv. rekombinantní vakcína, také spoléhá na genetické inženýrství. Jako vektor (nosič) používá „vykastrovaný“ šimpanzí virus, modifikovaný genetickou informací SARS-CoV-2. Při očkování se začne vytvářet protein virové obálky koronaviru, na nějž začne imunita reagovat. Poprvé se metoda rekombinantní vakcíny (vložení jiné DNA) začala používat v polovině 80. let při očkování proti žloutence typu B.

  • 2.Účinnost

    U jaké části testovaných vakcína skutečně podnítila tvorbu dostatečného množství protilátek?

    95 % u Pfizer-BioNTech. V klinických testech chorobou covid-19 onemocnělo 170 testovaných, 162 z nich ovšem bylo v kontrolní skupině, jež místo očkování dostala placebo. Jen jeden z osmi dobrovolníků, kteří onemocněli i přes očkování, měl těžší průběh.

    94,5 % u Moderny. Onemocnělo pět očkovaných a 90 z kontrolní skupiny. Těžký průběh měli jen ti s placebem.

    70 % v průměru u Oxford AstraZeneca. Skupina, která dostala napřed poloviční dávku a po měsíci plnou, vykázala 90% účinnost. U druhé skupiny (se dvěma plnými dávkami) hlásí firma 62 %. Ze všech dobrovolníků onemocnělo 131, třicet z nich navzdory očkování. Vážný průběh neměla choroba u nikoho.

  • 3.Profil testovaných

    Klasické vakcíny často nefungují tak dobře u seniorů, jejich imunitní systém nereaguje dostatečnou tvorbou patřičných protilátek. U nových metod to vypadá nadějněji.

    Pfizer-BioNTech: 41 % dobrovolníků bylo ve věku 56-85 let. Účinnost nezávisela na věku, pohlaví ani rase.

    Moderna: 7000 starších 65 let, 6000 mladších s rizikovými faktory (obezita, cukrovka). U všech stejná účinnost.

    Oxford AstraZeneca: Lidé starší 18 let, zdraví i s rizikovými faktory. Výsledky podle věku, pohlaví a etnicity ještě nebyly zveřejněny.

  • 4.Uchování

    Pfizer-BioNTech: V supermrazácích na -70 až -80 °C. V běžném mrazáku v ordinaci či lékárně vydrží jen asi pět dní.

    Moderna: Půl roku vydrží stabilní při -20 °C, měsíc v chladničce.

    Oxford AstraZeneca: Půl roku v běžné chladničce.

  • 5.Evropské smlouvy

    Evropská komise předobjednává u šesti výrobců dohromady přes miliardu dávek, což je víc, než můžou potřebovat všichni občané EU. Budou se rozdělovat členským státům (Česko si objednalo očkování pro 5,5 milionu lidí, hradit je budou pojišťovny) i chudším zemím. Smlouvy s dalšími se vyjednávají. Není jisté, zda nebo kdy budou všechny druhy vakcín schváleny.

    Pfizer-BioNTech: Evropská unie nasmlouvala až 300 milionů dávek po 16,30 eurech (každý potřebuje dvě, dohromady tak 850 Kč na osobu).

    Moderna: Komise už schválila smlouvu na 80 milionů dávek s opcí na dalších 80 milionů. Očkování bude stát zhruba 50 dolarů (1750 Kč) na osobu.

    Oxford AstraZeneca: Kontrakt s EK předpokládá dodání až 400 milionů dávek po 2,50 € (130 Kč na osobu), což z ní činí nejlevnější vakcínu na covid-19.

    Video Vakcína proti covidu u nás bude začátkem příštího roku. „Očkování vyjde zhruba na čtyři sta korun,“ říká Dvořáček. - Markéta Volfová, Lukáš Červený

coci ( 30. listopadu 2020 16:04 )

Jediné mají společné, že si je můžete strčit třeba i tam.

padouch236 ( 30. listopadu 2020 15:52 )

Všechny tři jsou nevyzkoušené rychlokvašky a nikdo neví, co to s daným člověkem provede. Zkoušely se v letech 2016 až 2019 v Africe a dopadlo to neslavně, ale to holt nikdo veřejně říct nechce. Takže za mne to svinstvo nebrat...

kahuja ( 30. listopadu 2020 14:40 )

AstraZeneca to vyzkoušela na osobách starších 18 let. Statistiku o účinku na různé věkové skupiny nemá. To je dost zásadní nedostatek . Co ustojí 18letý, neustojí 7Oletý....

Uživatel_5347357 ( 30. listopadu 2020 14:30 )

Pokud vím, na čele je Sputnik V popř. další přípravky z Číny a Ruska. Ale to se u nás říkat nesmí, máme dnes jiné přátele a ti jsou nám opravdu docela "drazí"!!!

sandokan500 ( 30. listopadu 2020 14:13 )

Ani jednu z těch sraček nebrat.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud