Pondělí 30. listopad 2020
Svátek slaví Ondřej, zítra Iva
Oblačno 1°C

Hvězda Fantoma opery místo zpívání pomáhá v nemocnici! „S covidem se musíme naučit žít,“ říká Monika Sommerová

Autor: jza - 
20. listopadu 2020
19:45

Koronavirus zasáhl do života mnoha lidí, jednou z nejvíce postižených skupin jsou umělci. Kvůli vládním opatřením jsou zavřená divadla, koncertní sály i kluby, a řada lidí řeší, co bude dál a zda se vůbec budou moci ke své práci vrátit. Zpěvačka Monika Sommerová (33), kterou znají lidé například z muzikálu Fantom Opery, se rozhodla, že nebude jen sedět doma a čekat na pomoc od státu a šla pomáhat do pražského IKEMu. „My umělci neumíme moc sedět doma a nic nedělat, takže jsem potřebovala být užitečná,“ říká v rozhovoru pro Blesk.cz

Co Vás přivedlo k tomu, že jste šla dělat dobrovolnici do nemocnice? Podle čeho jste si vybírala, kam půjdete?

„Trochu se přiznám, že neustálé masírování medií o nedostatku personálu v nemocnicích. Řekla jsem si, že nebudu čekat doma na příspěvky od státu a zkusím někomu napsat a pomoci. Také je pravda, že my umělci neumíme moc sedět doma a nic nedělat, takže jsem potřebovala být užitečná.“

Jak probíhalo nějaké první seznámení s prostředím v nemocnici, musela jste projít nějakým školením a jaký byl první den?

„Nemusela jsem projít žádným školením, takže pokud někdo chce pomoci, může. Všichni na mě byli moc milí, vstřícní a vděční za pomoc. První den byl pro mě skvělý. Mám ráda výzvy a nové prostředí, takže to byla příjemné odreagování od zoufalosti, která nás umělce pohlcuje.“

Co děláte za práci, můžete popsat, jak zhruba vypadá Váš běžný den?

„Pracuji v tuto chvíli v IKEMu v Ústavní lékárně. V době, kdy jsem se zajímala o to, kde bych jako neškolený zdravotník mohla pomoci a kde to nejvíce hoří, tak se mi ozvali z IKEMu, že pokud chci pomoci, tak právě tam. Zde byl problém se zaměstnanci, z důvodu této krize. Spousta lidí byla v tu dobu karanténě či na ošetřovném.

Chodím cca na 3-4 dny v týdnu na 8 hodin. Ráno v 6:30 přijdu do práce, vydezinfikuji všechny plochy, poté pomáhám s příjmem léků, štítkuji volný prodej, dále doplňuji imunosupresiva a jiná léčiva, která mohu doplňovat. Pomáhám, kde je potřeba. Třeba s přípravou ochranných balíčků pro doktory, kteří přijdou do styku s covid-19 pozitivním.“

Zpěvačka Monika Sommerová pomáhá v pražském IKEMuZpěvačka Monika Sommerová pomáhá v pražském IKEMu | Facebook Monika Sommerová

Musíte nosit nějaké speciální ochranné prostředky, dá se v tom vydržet celý den? Musíte chodit pravidelně na testy na covid?

„My máme povinné jen respirátory. Ale i tak je to nepříjemné a po pár hodinách mám pocit, že jsem přidušená. Není to jednoduché.  Obdivuji doktory, kteří mají těch ochranných pomůcek mnohem více. Na testy chodit nemusím.“

Setkala jste i s lidmi nakaženými koronavirem? Neměla jste z nákazy strach?

„Přímo v kontaktu s pacienty nejsem. A nebála bych se ani, kdybych byla. Tuto nemoc nepodceňuji, ale musíme se s ní naučit žít. Kdybychom se měli do konce života bát, pak by život přestal mít smysl.“

Jak moc velká změna byla najednou místo zpívání nebo hraní pracovat v nemocnici?

„Pro mě veliká. Život umělce je velmi proměnlivý, potkáváte spousty nových lidí, střídá se vám pracovní doba, či pracovní místa, hodně se cestuje. Toto je pro mě rutinní práce a moc mi nevyhovuje, nejsem zvyklá probouzet se v 5 hodin ráno. Je to pro mne jiný denní rytmus a na ten si neustále zvykám.  Uvidíme, jak dlouho toto bude trvat. Zpět do divadla se těším velmi. Snad se vše už uklidní alespoň trochu.“

Setkala jste se s něčím, co Vás překvapilo? Objevil se nějaký moment, co by Vám utkvěl v paměti?

„Ano, utkvěl. Vidět přijíždět nemocného, ochrannou látkou přikrytého pacienta s ventilátory. Byla kolem něj spousta doktorů. To vidět, bylo velmi nepříjemné. Nejvíce mi na této situaci vadí, že s námi nikdo nemluví na rovinu a nikdo z nás netuší, zda je to vážné, či ne. Když jsem viděla tohoto pána, ten pocit vážnosti se ve mně probudil. Slyšet o této nemoci je jedna věc, ale setkat se s ní je věc druhá.“

O kolik představení nebo koncertů jste přišla kvůli epidemii?

„Po pravdě jsem to raději nepočítala, ale bohužel hodně. Jaro a podzim jsou pro nás tzv. žně. To, že se vše rozvolnilo na léto, nám moc nepomohlo. V létě jsou totiž tzv. divadelní prázdniny a zpívání, které jsme mohli mít, se díky první vlně na léto zrušilo. Občas se mi z toho chce brečet, ale co se dá dělat. Myslím, že do normálu se to jen tak nevrátí a my můžeme přemýšlet o změně profese. Mám štěstí, že mám vystudovanou vysokou školu obor Kvalita produkce, takže tu možnost mám.“

Jak vnímáte současnou situaci umělců?

„Je šílené, že už jsme měsíc a půl doma bez příspěvků, ale poplatky stále platíme a ti, kdo si našli práci, aby měli za co žít, tak nemají právo na odškodnění od státu. Takže nám vláda přímo říká: seďte doma a čekejte na příspěvky. Nevím vlastně, co si o tom všem mám myslet. Je mi z toho všeho smutno, zároveň mám potřebu křičet.“

Co na to, že jste se vydala pomáhat do nemocnice, říkají Vaši kolegové nebo rodina a přátelé? Inspirovala jste někoho, kdo šel také pomáhat?

„Netušila jsem, že to bude mít takový dosah, ale po zveřejnění mého příspěvku na Facebooku mi napsalo asi 10 kolegů, co mají udělat pro to, aby mohli pomoci stejně jako já. Víte, pro nás umělce, okolo kterých se pořád něco děje, je strašně těžké sedět doma s rukama v klíně a nic nedělat. Takže myslím, že jakákoliv práce v této době je pro nás pozitivní. Obzvlášť, když můžeme někomu pomoci. Myslím, že momentálně tři kolegové v nemocnici pracují také.“

Monika Sommerová v roli Tornádo Lou v představení Limonádový Joe.Monika Sommerová v roli Tornádo Lou v představení Limonádový Joe. | Facebook

Jak dlouho myslíte, že budete v nemocnici pomáhat a kdy si myslíte, že se budete moci vrátit ke zpívání?

„Já vyhlídky dobré nevidím, bohužel. Do konce roku se určitě nic neotevře. Hudební produkce už vše přesunuly na jaro. Touto situací jsem přišla o tři premiéry a spoustu koncertu a pevně doufám, že v roce 2021 se někdy budeme moc ke své práci vrátit a rozdávat naději a radost lidem, kteří ji potřebují.“

Co říkáte na to, že teď někteří lidé na umělce nadávají, že jsou „nemakačenkové“ a podobně? Je něco, co byste takovým lidem vzkázala?

„Co bych vzkázala? Pokud nás nepotřebují, jak říkají, tak ať si vypnou televize, vypnou rádio a přestanou chodit na všechny koncerty, co existují. Tito lidé si asi neuvědomují, že my všichni tvoříme svět a každý má své řemeslo. A každý jsme se pro to své většinou rozhodli svobodnou vůlí. Mrzí mě tyto slova od nich, ale nesoustředím se na ně. Důležité je, že někomu mohu pomoci a ti to ocení. Je těžké tyhle příspěvky číst. Myslí si, že jsme milionáři, kdyby však znali realitu, možná by tak nemluvili.“

frantacizek ( 21. listopadu 2020 07:31 )

a ty si se jak zapojil v téhle době??

frantacizek ( 21. listopadu 2020 07:30 )

zkratik ( 20. listopadu 2020 20:55 )

Bejsiková prej taky pomáhala v nemocnici a na poště,ale nikdo jí nikde neviděl.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud