Jen 4 roky od chvíle, kdy první projekční aparatura spatřila světlo světa, planetária začínají zaplavovat doslova celý svět. Od roku 1927 si ho mohli užívat Vídeňané, New Yorčané, ale také třeba Římané nebo Moskvané. Jen Pražané si museli ještě pěkných pár let počkat.
Planetárium - miláček národa
„První planetárium se v Praze objevilo v roce 1956 a to na výstavě přístrojů firma Carl Zeiss Jena, která tyto aparatury vyráběla. Výstava probíhala v budově Dopravního podniku v Holešovicích a je třeba říct, že tato technologie měla u návštěvníků opravdu nečekaný úspěch,“ popisuje Dominika Šimoňáková, mluvčí Planetária Praha.
„Proto se tehdejší ministerstvo kultury v čele s ministrem Ladislavem Štollem rozhodlo tuto technologii zakoupit. Tehdy ještě žádné Planetárium nestálo, a tak ji umístili do budovy české spořitelny na Náměstí Míru (dnes tu sídlí MČ Praha 2, pozn red.),“ dodává Šimoňáková. Zajímavostí také je, že zmiňované planetárium bylo později převezeno do Hradce Králové, kde slouží dodnes.
Planetárium navrhl Jaroslav Fragner
Zájem o planetárium neopadal, spíše naopak, a tak tehdejší vláda rozhodla, že je nutné vybudovat stavbu přímo určenou pro potřeby planetária. Návrh na novou stavbu tehdy zpracoval architekt Jaroslav Fragner a vedení státu nakonec rozhodlo, že bude Planetárium stát v královské oboře Stromovka. „Výběr místa byl poměrně logický, tehdy ve Stromovce stála oblíbená výletní restaurace s tanečním parketem a dokonce i stáje pro koně,“ vysvětluje mluvčí.
Komunistická strana se také rozhodla, že zakoupí novější a větší aparaturu. Firma byla zvolená stejná – opět tedy Car Zeiss Jena, jen průměr aparatury byl tentokrát 23 metrů. Než byla stavba v roce 1960 dokončena, aparatura byla uložena v depozitáři Národního technického muzea.
Budova doplatila na málo financí
Novou budovu pro Planetárium architekt Fragner skutečně navrhl, ale začalo se stavět podle projektu, který měl sloužit spíše jako přípravný. Stát tehdy neměl dost financí, a tak Fragneruv projekt musel být ve výsledku hodně osekán. Architekt mimo jiné plánoval kamenné zábradlí, nosné sloupy měly mít hlavice v antickém stylu a ve výklencích mělo být původně 12 soch znázorňující pracující lid.
I přes značnou úsporu nákladů se planetárium 20. listopadu 1960 otevřelo. V té době patřilo k nejmodernějším a největším na světě. Ostatně primát největšího Planetária mu zůstal až do dnešních dob.
Současnost
V 90. letech minulého století byla původní aparatura vyměněna. Nové planetárium Zeissových závodů je řízené soustavou počítačů a nazývá se Kosmorama (obsahuje 230 projektorů, 120 projekčních žárovek a pohání je 16 motorů). Oblohu může zobrazit i tak, jak vypadala kdykoliv v minulosti a jak bude vypadat v budoucnosti, může nasimulovat všechny typy zatmění Slunce a Měsíce, zobrazit komety i střídání fází Měsíce.
