Podcast: Útočí na ni umělá inteligence? Řekneme i proč by neměla být kultura chudou Popelkou
Že umělá inteligence zhurta vstupuje takřka do každé lidské činnosti, není sporu, jako nástroj a pomocník je skvělá. Panují ale také obavy, třeba v kulturních odvětvích. Co jim přinese? I o tom jsme se v Podcastu Blesku bavili s politikem Lubomírem Brožem, který se kulturním tématům věnuje.
V politice působí od roku 2018. Spoustu času věnuje kultuře v mnoha jejích podobách a také potřebách. Pořádá přednášky i projekty na ochranu kulturních památek, stojí na straně umělců. O kultuře takové, jaká je kolem nás, jsme si v tomto dílu Podcastu Blesku povídali s poslancem, zastupitelem hlavního města Prahy a místostarostou páté pražské části Lubomírem Brožem. „Česká kultura je úžasná, skvělá, nicméně podfinancovaná,“ připustil v rozhovoru. „Že je Popelkou, to jsem za poslední rok slyšel snad stokrát i z jednání se zástupci kulturních organizací, asociací a podobně. Musíme udělat něco s tím, aby jí přestala být.“
Náš pořad jsme začali hojně skloňovanou umělou inteligencí, o jejímž využívání pořádá Brož přednášky... Není dohad o tom, že AI mění svět kultury a médií bezprecedentní rychlostí. Jak podle ovlivňuje proces tvorby obsahu a jaké etické a právní výzvy to přináší pro autory a tvůrce? „Je to opravdu něco, co rok od roku zvyšuje svoji intenzitu. Jako když byla průmyslová revoluce, dneska je tady AI. Pomáhá spoustě věcí při tvorbě obsahu, ve výtvarném umění, ve filmu, literatuře, v dalších činnostech, jen je potřeba ji uchopit eticky, „ říká Brož s tím, že právě to je jednou z výzev do budoucnosti. „Jde o to, aby svět dokázal umělou inteligenci využít, aby byla doplňkem na zlepšení procesů a inspirací například, ale aby nebyla ona tím hlavním. My potřebujeme jasně definovat, kdo je pak autorem těch děl.“
Další část našeho povídání se stočila k aktuálním problémům města, k existujícím kulturním subjektům, mezi které patří i usedlost Bertramka na pražském Smíchově, nedaleko Anděla. Její stav je kritický – pokračuje tu chátrání, uzavření pro veřejnost a problémy s okolím. „Kdysi po revoluci byla svěřena spolku Mozartova obec a tam začínají ty velké problémy,“ uvedl Brož. Podle něj spolek nekomunikuje, a byť se objekt stal národní kulturní památkou, nijak nerenovuje, jeho stav je tristní. „Přitom je unikátní, žil a tvořil tu Mozart. Být to kdekoli jinde, je to fantastické kulturní centrum, kam jezdí tu turisté z celého světa,“ věří Brož, který se teď situaci snaží změnit.
Nejde ale jen o Bertramku. „Měli bychom vytvořit nějakou prioritizaci (proces určování důležitosti nebo pořadí úkolů, projektů, cílů nebo jiných aktivit, pozn. red.) památek, spousta z několika desítek nebo stovek objektů chátrá a chátrá. Nedá se zachránit všechno, nejsou peníze. A jestli zachraňovat nějakou malou kapličku někde u lesa, která už je polorozbořená, anebo se spíš soustředit na něco, co ještě zachránit jde a má nějakou hodnotu... Tady vnímám, že je třeba, aby hrála silnou roli komunikace mezi státem, to znamená ministerstvem kultury a jednotlivými regiony,“ řekl Brož.
Bavili jsme se i o příjmech umělců, kdy ti působící v městských či státních divadlech jsou se svými platy hluboko pod průměrem. „Zrovna jsem se seznámil s jednou mladou dámou, v divadle měla na starosti kostymérku a kostýmní výtvarnici. Měla 25 tisíc korun hrubého, to je neuvěřitelné. Odešla, hledá si nějakou jinou práci, něco úplně jiného,“ popsal Brož. „Spousta těch lidí, kteří v kultuře pracují za podmínek, o kterých mluvíme, si zaslouží opravdu naše poděkování. To jsou srdcaři a dělají to, protože je ta kultura baví.“
Jak je kultura pro stát důležitá, co potřebuje, aby dál reprezentovala naši zemi a neživořila, i více o tom, jak ošetřit, aby umělá inteligence „nekradla“, se dozvíte z nového dílu Podcastu Blesku.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.